Rozdělení světa na různé ekonomické sféry je skutečností, kterou dnes už nikdo nepopře. Jsou to právě ekonomické zájmy, které hýbou dnešním světem, taková je realita globální tržní společnosti, do které patří i autoritářské Rusko (kde je největší moc rovněž koncentrována mezi oligarchy) a zdánlivě komunistická Čína (která základní principy tržního hospodářství přijala už dávno vzhledem k mohutnosti svého exportu). Na tomto samotném faktu by nebylo nic špatného, vždyť právě hospodářství daného územního či národního celku ukazuje jeho schopnost zajistit jeho obyvatelům jejich potřeby a generovat blahobyt. Problém nastává v okamžiku, kdy se přestávají brát ohledy na občany a do popředí se dostávají korporace a právnické osoby.
Na první pohled bohulibý záměr - a sice posílení ekonomik vytvářením obchodních zón rozšiřujících společný trh - si s sebou nese svou odvrácenou a před veřejností skrývanou agendu. Skutečným nebezpečím, kterému bude v následujících letech občanská společnost v konfliktu se soukromým sektorem čelit, je masivní privatizování jednotlivých aspektů veřejného života.
TTIP, dohoda o investičním partnerství mezi EU a USA, proti které Piráti spustili informační kampaň, je jen jedním z příkladů rodícího se vlivu korporací nad uspořádáním a fungováním signatářských států. V návrzích dohody se objevují mechanismy na řešení sporů mezi investorem a státem, které mohou vyústit v arbitrážní řízení o miliardové částky, stejně jako snaha USA importovat své patentové právo do evropských zemí. Ministerstvo průmyslu a obchodu, které za Českou republiku zpracovává připomínky k této dohodě, navíc na otevřený dopis Pirátů týkající se TTIP a obav z jejích dopadů a z netransparentního vyjednávání odpovědělo, „že vyjednávání prakticky jakékoliv mezinárodní dohody vždy vyžaduje určitou míru diskrétnosti“. Zároveň však ministerstvo dodalo, že mu velmi záleží na transparenci vyjednávacího procesu a informování občanů, což se sice dá považovat za krok správným směrem, ale jen pokud budou fakta o dohodě uváděna v širším politickém a ekonomickém kontextu. V opačném případě se totiž jedná jen o další ovlivňování názoru společnosti ve prospěch velkých korporátů.
Kromě TTIP existuje však i řada dalších mezinárodních dohod, které jsou různě propojeny a doplňují se. Kupříkladu TISA (Trade In Services Agreement), která má v signatářských zemích regulovat finanční, telekomunikační, dopravní a další služby. I tato dohoda se vyjednává za zavřenými dveřmi a jedinými zdroji informací o ní jsou úniky z dokumentů obsahujících návrhy pro text dohody.
„Jsem nanejvýš znepokojen, když se opakují stále ty samé chyby. Vyjednávači kopírují staré, dávno přežité koncepty. Snad žádná ze známých pasáží připravovaných dohod nepřináší nic přímo občanům. Přitom jsme v úplně jiné době, kdy není potřeba lpět na starých monopolech a regulacích. Jsme na rozcestí. Můžeme si vybrat svobodu, nebo nový druh dystopie,“ říka garant programového bodu Svoboda informací Ondřej Profant.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ČPS
