Profant (Piráti): Pilíře e-Governmentu ČR

23.07.2018 6:38

Podívejme se na pilíře, na kterých stojí český e-Government. Česká republika má v tomto ohledu velmi silnou legislativní oporu. Mnohdy až tak silnou, že zabíjí vlastní iniciativu. Nicméně to nic nemění na tom, že máme tři základní pilíře – celoevropská identita, datové schránky a základní registry. Ty nám dohromady dávají téměř nepřeberné množství možností.

Profant (Piráti): Pilíře e-Governmentu ČR
Foto: Archiv Ondřeje Profanta
Popisek: Ondřej Profant

Identita

Identita je základním stavebním kamenem každého digitálního ekosystému. Pokud nevíme kdo je kdo, těžko mu můžeme nabídnout konkrétní služby. Např. připomenout konec platnosti dokladu, či upozornit na přeplatek na daních.

Elektronická identita občana je dnes řešena celoevropsky nařízením eIDAS. To znamená, že každá veřejná instituce v EU by měla být schopná jednoduše identifikovat, že jste to vy. Což je první krok při řešení většiny agend.

V rámci ČR jsou k tomu 3 hlavní prostředky:

  • Datové schránky: Pomocí datové schránky se můžete přihlásit na portál občana či na formuláře ČSSZ.
  • Elektronické občanky: Jsou všem vydávány od 1. 7. 2018, občanka nově elektronicky identifikuje osobu, ale není v ní certifikát pro podepisování dokumentů. Podpisový certifikát by mělo být možné přidat dodatečně.
  • Důvěryhodní poskytovatelé identit: Jedná se o společnosti, které splní veškeré náležitosti a zapojí se do sítě jednotných identit. V ČR se o to budou ucházet banky či mojeid.cz.

Eidas navíc rozlišuje tři úrovně záruky identity, které se liší svými požadavky. Např. zdravotnickou dokumentaci dostanete pouze na tu nejvyšší, zatímco jednoduchý výpis můžete udělat i s tou nejnižší. Díky tomu se nemusíme bát digitalizovat ani velmi citlivé údaje, protože budou řádně zabezpečeny.

Možnosti by měly být shrnuty na webu eIdentita.

Datové schránky

Datové schránky jsou možností jak de facto cokoliv podat elektronicky. Na první pohled sice vypadají jen jako takový mail se zárukou doručení, ale legislativně jsou velmi silné. Pokud píšete zprávu veřejné instituci, tak je zdarma, čili vám to ušetří cestu či peníze za dopis.

V praxi nabízí dva možné formáty souborů: PDF a XML. Naneštěstí možnost strojově nečitelných PDF zcela převládla běžnou korespondenci. V praxi to systém degraduje na elektronický oběh papíru, protože s nestrojově čitelnými PDF lze pracovat pouze jako s papírem.

Pokud by však úřady častěji vystavovaly XML vzory (standardy) pro své formuláře, stal by se oběh informací skutečně elektronický a nastala by reálná digitalizace. To se v praxi stalo např. u daňového přiznání, které lze poslat doopravdy elektronicky. Kazí to jen to, že zrovna tento formulář je uživatelsky nepřívětivý.

Systému ani příliš nepomáhá roztříštěnost typů datových schránek (fyzická osoba, fyzická osoba podnikající, pravnická osoba). Např. s datovkou fyzické osoby podnikající nemůžete provést některé úkony, které můžete provést s datovkou fyzické osoby.

Základní registry

Posledním ze tří základních pilířů egovernmentu jsou základní registry. Jedná se o soustavu různých důležitých rejstříků s jednotným rozhraním. K němu by se měly připojovat agendové systémy veřejné správy, které by si samy přebíraly aktuální informace, např. korespondenční adresu. Další výhodou je, že následně agendový systém teoreticky vůbec nemusí uchovávat citlivá data - reálně se tak neděje, nicméně základní kameny k tomu jsou položeny.

V praxi se však často stává, že staré informační systémy nejsou řádně integrovány. Dalším problémem je výkon tohoto systému. Ten není stavěn na masivní realtime provoz, který přináší např. e-recept. Další metou je zapojení soukromého sektoru. Tyto informace stejně jako úřady potřebují banky, pojišťovny a další, aby vás také nemusely otravovat kvůli změně kdekterého dílčího údaje.

Czechpoint

Czechpoint je krok velmi kompromisní vůči úředním postupům. Jedná se o pracoviště, kde jsou pro úředníky připravené některé formuláře a výpisy. Avšak tento koncept už je poněkud zastaralý. Pokud je možné agendu řešit elektronicky, mělo by to být umožněno i občanovi samotnému. Takto jsou některé služby dostupné pouze s asistencí na czechpointu.

Samozřejmě vedle těchto úkonů je na czechpointech např. autorizovaná konverze mezi papírem a digitální podobou, což je nezbytný prvek pro spoustu úkonů.

Portál občana

Portál občana je nástroj, který spojuje tři základní pilíře egov do jednoho použitelného celku, který občanům přináší konkrétní služby.

Jedná se o moderní portál, kam se občan může přihlásit pomocí celoevropské identity. Následně má možnost si nechat vypsat informace ze základních rejstříků veřejné správy, např. z katastru nemovitostí. Může spravovat všechny své datové schránky v prostředí výrazně přívětivějším, než je mojedatovaschranka.cz. A v neposlední řadě může podávat různé předpřipravené formuláře. V současnosti je tam však pouze žádost o informace.

Nicméně portál je rozšiřitelný. Což ukazuje jeho pravý potenciál. Jednotlivé instituce tam mohou přidávat různé dlaždice. Např. ČSSZ vám vyměří důchod či SÚKL ukáže, jaké recepty jste měl a máte předepsané. Pokud se instituce veřejné správy naučí tento portál používat, tak se můžeme dostat k velmi ucelenému systému, přes který půjde zjistit spoustu podstatných informací a vyřídit spoustu životních situací. Dobrým příkladem může být portál podej.to, kde obdobná podání dělá skupina soukromých subjektů za využití dnešních možností datových schránek.

Za zmínku také stojí, že je to místo, kde můžete reklamovat data ze základních registrů.

Co nám tedy chybí

  1. Uživatelé: I když máme celoevropskou identitu, tak množství lidí, kteří mají reálné prostředky (eobčanka, datová schránka) pro zapojení, je velmi malé. Napravit tento stav by mohl vstup velkých uživatelských kmenů bank a dalších soukromých subjektů.
  2. Iniciativa jednotlivých institucí: Pokud chce instituce řešit proces elektronicky, stačí navenek definovat XML, které se má použít. Následně další úřady i občané již mohou pracovat. Pro lepší komfort je samozřejmě třeba připravit klasický webový formulář, který dané XML vytvoří.
  3. Znalost a ochota úředníků: Znalost a ochota přijímat elektronickou formu, či dokonce kvalifikovaně poradit s problémy je slabá. Úřady mnohdy digitální cestu vnímají spíše jako prostředek šikany občana než preferovanou cestu vyřízení. Mnohdy je výrazně snazší dojít na úřad a vyřídit věci papírově než poslat formulář elektronicky.
  4. Ucelenost: Možnosti mnohdy existují, ale nejsou propagovány či jsou uživatelsky zcela nepřívětivé. Tento problém řeší právě podej.to a do budoucna snad portál občana
  5. Motivace z nejvyšších míst: Podporu digitalizace sice deklarují skoro všichni, avšak reálné kroky nedělá téměř nikdo. Když se zjistí pochybení, tak ministři pouze mávnou rukou.
  6. Kvalitní dodavatelé: Dodávané systémy jsou mnohdy nefunkční, nepřívětivé a předražené. To se děje, protože není reálná konkurence. Trh má rozděleno několik firem specializujících se na veřejnou správu. Příkladem za všechny je NEN.
  7. Legislativa: Je příliš složitá. Je potřeba, aby jasněji řekla, že digitalizace je dobrá. Současná legislativa je spíše defenzívou vůči papíru. Vhodná vždy pro konkrétní účel, avšak nezaštiťující digitalizaci jako celek.

Autor je poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a předsedou Podvýboru pro e-Government.

Zdroj: piratskelisty.cz

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

PhDr. Olga Richterová byl položen dotaz

Porodnost

Dobrý den, píšete, co chcete dělat pro zvýšení porodnosti, ale nezapomínáte, že jste už více jak dva roky ve vládě? Co jste zatím pro rodiny udělali? Vždyť i to navýšení rodičovské je nedostatečné a navíc diskriminující. A co je vlastně podle vás hlavní příčinou klesající porodnosti? Koukám, že neod...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Maříková (SPD): V4  je mimořádně důležitý nástroj, který nám dává velkou sílu

23:07 Maříková (SPD): V4 je mimořádně důležitý nástroj, který nám dává velkou sílu

Projev na 98. schůzi Poslanecké sněmovny 18. dubna 2024 k Visegradské čtyřce.