Celkový vývoj osidlování této lokality je velmi specifický, nejednalo se totiž o přirozený proces, ale o záměrné vybudování sídliště za minulého režimu, do kterého se během několika let nastěhovalo velké množství lidí. Pokud v roce 1970 na Jižním Městě bydlelo zhruba pět tisíc obyvatel, v roce 1991 populace dosahovala již hodnoty osmdesáti šesti tisíc.
Z toho důvodu je na místě zamyslet se nad věkovou strukturou obyvatel, jelikož se od ní samozřejmě odvíjí i celkové požadavky na služby, infrastrukturu a vybavenost. Tam, kde je převaha mladé populace, je potřeba zajistit například dostatek míst v mateřských školkách a základních školkách. Stárnoucí populace naopak vyžaduje lepší a dostupnější lékařskou péči, nebo domovy pro seniory. Jižní Město je přesně druhá varianta.
Nejpočetnější skupinou jsou lidé ve věku od šedesáti do sedmdesáti let a lidé ve středním věku od třiceti pěti do čtyřiceti čtyř let. Jedná se vlastně o obyvatele a jejich potomky, kteří se nastěhovali do Jižního Města před třiceti lety, usadili se zde a poté tu společně zestárli. Mladší věkové kategorie zaznamenaly velký propad, nicméně to kromě menšího příbytku obyvatel má jeden hlavní důvod: mladí lidé chtějí z Jižního Města pryč, protože tu bohužel není nic, co by vyhovovalo dynamickému a rychlému životnímu stylu.
Výsledkem toho je fakt, že podíl obyvatel ve věku šedesáti pěti let a více roste. A to závratným způsobem, dokonce nejrychleji ze všech částí Prahy. V roce 2004 byl podíl obyvatel v důchodovém věku 10,7%, v roce 2015, tedy po jedenácti letech, se podíl této skupiny zdvojnásobil. Jaké to bude v následujících letech, není těžké odhadnout. Z Jižního Města se může stát pražská čtvrť, ve které budou bydlet převážně senioři, a která nebude mít co nabídnout mladým rodinám. Ty už dnes víceméně preferují jiné lokality.
Co se s tím dá dělat? Co si o tomto problému myslíte Vy?
Ing. Ondřej Prokop
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
