Pozitivní je také dopad, jaký má realizovaná výstavba na veřejné finance: stavební firmy z každého projektu odvádějí DPH ve výši, která se odvíjí od konkrétního stavebního záměru. Tím ovšem dobré zprávy končí. Systém, jakým stát s těmito odvody nakládá, totiž vůbec není spravedlivý.
Představte si, že jste starostou obce nebo městské části, a velmi vám záleží na tom, aby se vaše samospráva rozvíjela a dokázala nabídnout obyvatelům všechno, co patří ke kvalitnímu životu. Tedy nejen bydlení, ale také opravené silnice, škola, školka, sportovní hřiště a třeba prostory pro firmy, které přinesou nová pracovní místa, nebo dokonce zdravotnické zařízení. To všechno obnáší spoustu práce: jednání s investory, staviteli, zajištění administrativy, diskuse s veřejností. Na nudu nebo přebytek volného času si opravdu nemůžete stěžovat, víte ale, že bez úsilí výsledky nebudou.
Naopak vedení sousední, přibližně stejně velké obce, se rozhodně nepřetrhne. Řidiči objíždí výmoly, školka se rozpadá, poslední bytovka vyrostla před dvaceti lety a mladší ročníky se houfně stěhují pryč. A teď přijde to hlavní: ať už se o svou obec staráte či nikoli, příjmovou stranu obecního rozpočtu to v podstatě neovlivní. Vy i nečinný starosta sousední samosprávy tedy získáte od státu přibližně stejnou částku.
Připadá vám to v pořádku? Mně rozhodně ne. Jsem proto zastáncem modelu, kdy se určité procento z DHP odvedeného za stavební projekty vrací zpět do místa, kde se výstavba realizovala. Tento systém, který funguje například v Německu, je nejen spravedlivější, ale může zároveň posloužit jako motivace pro ty samosprávy, které nejsou dostatečně iniciativní.
Ing. Ondřej Prokop
Psali jsme:
Článek byl převzat z Profilu Ing. Ondřej Prokop
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
