Ransdorf (KSČM): Ludvík Svoboda, voják republiky

28.11.2015 13:00

25. listopadu 2015 jsme si nepřipomněli, že před 120 lety se narodil Ludvík Svoboda, armádní generál a prezident republiky v letech 1968-1975.

Ransdorf (KSČM): Ludvík Svoboda, voják republiky
Foto: Archiv MR
Popisek: Miloslav Ransdorf

Neobyčejný život! Za 1. světové války byl legionářem, po vzniku Československa se stal důstojníkem československé armády a za naši samostatnost a svobodu bojoval znovu za II. světové války. Jeho silnou stránkou bylo, že budil důvěru a uměl spojovat lidi. A tak z nesourodého společenství dokázal vybudovat bojeschopnou jednotku. Byl statečný a uměl být se svými vojáky v první linii. Maršál Koněv mu zakazoval, aby bojoval jako obyčejný automatčík, ale naši velitelé byli, na rozdíl od těch sovětských, první mezi rovnými.

Po válce se zapojil do procesu výstavby nové armády. Snažil se, aby byla zachována kontinuita s republikánskou tradicí Benešovy a Masarykovy republiky. Jenže místo svobody přišel Alexej Čepička. Ludvík Svoboda se málem stal obětí procesů, ale nakonec postih dostal mírnější podobu: byl přeřazen na místo účetního do JZD ve Starém Hroznětíně. Jen díky zásahu Sovětů se mohl vrátit zpátky do hry. Mohl pak učit na vysoké škole, účastnit se veřejného života a věnovat se publikační činnosti. V knize Karla Kaplana o "lidovém aparátčíku" Novotném najdeme řadu zajímavých informací o tehdejších Svobodových postojích. Jeho volba do čela státu v roce 1968 měla uklidnit Sověty, ale svým skromným a klidným vystupováním si brzy získal lidovou popularitu.

Tu si posílil i tím, že odmítl jmenovat takzvanou dělnicko-rolnickou vládu a že odletěl do Moskvy zachránit zajaté československé politiky. Můj dlouholetý spolupracovník Vladimír Janků, vynikající znalec mezinárodní politiky, pracoval ve Svobodově kanceláři a byl s ním i během osudových jednání v Moskvě (zajímavé je, že ho nikdo z příslušné komise pro vývoj let 1967-1970 nekontaktoval).

I díky němu toho vím o Svobodovi hodně a všechny ty informace dávají obraz silné, charakterní a neokázalé osobnosti. Vybavuji si, jak pod nesrovnatelně menšími tlaky ustupoval Václav Havel. Proto se útokům pisálků na Svobodu, které se stále častěji vynořují, musím jenom smát.  Že na své funkci lpěl? Bral ji jako svou životní satisfakci. Ano, disidentům v čele s Václavem Havlem v roce 1972 neodpověděl. O důvodech toho mám své mínění, ale spekulovat nechci.

Lidé se nemýlili, když v Ludvíku Svobodovi viděli to, co Gustávu Husákovi chybělo.

Na jeho poslední cestě se s ním přišly rozloučit tisíce občanů. Když vezli na lafetě jeho tělo, davy lidí mu spontánně vzdávaly hold. Byl jsem mezi nimi. Od Masarykovy doby nebyl žádný prezident oceněn tak spontánně. Ta úcta nás obyčejných občanů byla nelíčená. Žádný z jeho nástupců v čele státu jí nedosáhl a nedosáhne.  

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

DSZ - ZA PRÁVA ZVÍŘAT: První desítka kandidátů do nadcházejících eurovoleb

23:08 DSZ - ZA PRÁVA ZVÍŘAT: První desítka kandidátů do nadcházejících eurovoleb

Demokratická strana zelených - ZA PRÁVA ZVÍŘAT představila první desítku svých kandidátů do eurovole…