Náhlý konec Marcela Chládka ve vedení českého školství nepřestává vzbuzovat pochybnosti a spekulace o skutečných důvodech - vždyť jeden článek v Babišově věstníku nemůže soudný člověk pokládat za relevantní, stejně jako útoky úřednic, evidentních líných nacifeministek. Za pádem ministra stály spíše kooperující temné síly školské mafie a neukojitelný privatizační apetit Agrofertu a jeho politické divize ANO, bude líp.
Současný systém vzdělávání založený na donucení mj. potlačuje kritické myšlení, což je vzhledem k rostoucímu množství dostupných informací stále více potřebná dovednost. Produkuje proto absolventy a jejich sítě typu Marka Bendy.
Pro dnešní školy jsou děti jen prázdné a šedivé nádoby o stejném tvaru a velikosti, do kterých je nutné pod nátlakem nalít velké množství vědomostí, jež byly prohlášeny za důležité. Stávající model vzdělávání nebere v potaz jedinečnost každého člověka, jeho schopnosti, zájmy, talent, přání a sny!
Naproti tomu svobodné, přirozené vzdělávání pokládá děti za plnohodnotné lidské bytosti, ke kterým bychom se měli chovat se stejným, ne-li větším respektem, jež dopřáváme dospělým. To znamená nikdy je fyzicky netrestat, nenadávat jim, nekřičet na ně, nebýt iracionální, neponižovat je, nebagatelizovat jejich zájmy.
Skuteční odborníci, s nimiž Chládek zahájil dialog, věří, že děti a studenti se učí nejlépe v prostředí, kde mají svobodu následovat své vlastní zájmy. Tímto způsobem se dokáží naučit vše, co je pro život důležité, a zároveň si uchovají svou zvídavost a touhu učit se po celý život.
Funkce učitele je pak jedinečná a náročná. Učitel není učitelem v pravém slova smyslu, ale „průvodcem“. Sleduje senzitivní fáze dítěte, vytváří přirozené prostředí, respektuje svobodu dítěte, podporuje jeho aktivitu, tvořivost. Učitel si o každém dítěti vede záznamy, jak zvládlo jednotlivé kroky.
Dítě nepracuje na povel, samo si vybírá práci, o kterou má zájem, může pracovat samo, ve dvojici nebo kolektivu, vybírá si místo, kde bude práci provádět. Učitel dítě pozoruje, neruší ho při koncentraci, čeká, kdy dítě samo požádá o pomoc a sleduje, aby dítě práci dokončilo a všechny pomůcky si po sobě uklidilo. To vyžaduje speciálně připravené prostředí, kdy všechny pomůcky musí být dítěti dostupné.
Individuální svoboda je potřebná nejen k formování charakteru, ale i myšlení, citů a vůle!
Porovnejme si současné školství s tímto ideálem a je jasné, že Chládek "musel jít", vysoké školství se pak mění rovnou v "koncentrační tábory, kde mladí lidé dostávají klapky na oči," jak vysvětlil lingvista a myslitel Noam Chomsky.
Z milých, zvídavých a zcela altruistických batolat tak dlouholetou drezúrou a vštěpováním ponižujících "tržních hodnot" vznikají iracionální, sobecká monstra.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
