Šarapatka (Úsvit): Krym je možná jen začátek

02.03.2014 21:32

Když jsem před několika dny psal o geopolitických důvodech krize na Ukrajině a předpokladu, že Rusko zasáhne nejdříve na Krymu, sám jsem netušil, jak strašně blízko jsem realitě.

Šarapatka (Úsvit): Krym je možná jen začátek
Foto: Úsvit přímé demokracie
Popisek: Ing. Mgr. Milan Šarapatka PhD.

Ruské, byť dosud insigniemi neoznačené jednotky již obsadily nebo právě „doobsazují“všechny strategické pozice v Krymské autonomní republice, Putin si nechal intervenci na Krym, jakožto zásah na ochranu ruských občanů, schválit horní komorou ruského parlamentu a západní politici v tuto chvíli  vydávají bezzubá prohlášení.

Ruský prezident Putin totiž jen uskutečňuje svoji „strategickou misi“ ve které se stylizoval do role nového Petra I. a ve které se rozhodl vrátit Rusku jeho bývalou slávu a velikost.  Nepochybuji tom, že zásah na Krymu byl připraven již dávno před začátkem krize  v Kyjevě, nejspíše  ihned po rozpadu Sovětského Svazu, a Rusko čekalo jen na příležitost a záminku jej uskutečnit.  Té se jí dostalo vrchovatě  poté, kdy se vlády v Kyjevě zmocnila ulice-Majdan, na kterém rychle převládly fašizující, nacionalistické a protiruské síly,  a jí ovládaný parlament odvolal jazykový zákon, prosazený  svrženým Janukovičem.

Návrat Krymu do široké ruské náruče je podle mého „fait accompli“ (něco co již nelze změnit). Vede mě k tomu jak historická provázanost Krymu s Ruskem tak dominantní rusko-jazyčnost jeho obyvatel, ale především jeho nepřehlédnutelná vyjímečně strategická důležitost pro Rusko.

Buď se tedy Krym sám přihlásí o návrat do Ruské federace nebo na něm vznikne, na Kyjevu fakticky nezávislá, silně proruská autonomní vláda, de facto dnešní stav. Nic na tom nezmění ani bojová pohotovost ukrajinské armády, která nemá nejmenší šance jít do střetu s armádou ruskou, kromě jiného i proto, že Ukrajina právě bankrotuje a na jakoukoli bojovou akci nemá prostředky. A nic na tom nezmění ani  prohlášení představitelů západních zemí a organizací jako jsou EU nebo OSN ve stylu: „Ty ty, zlý Putine, to od Tebe ale není vůbec hezké....“.

Otázkou nyní spíše je, co se stane na Ukrajině jako takové. Obávám se, že pokud Kyjev nezmění svoji nacionalistickou a protiruskou rétoriku a přístup k zájmům Ruska, a Západ bude jen dál „přilévat  olej do ohně“, Rusko toho opět využije a pokusí se prosadit své zájmy i v dalších oblastech východě a jihu Ukrajiny. V takovém případě lze očekávat problémy daleko většího rozsahu, s důsledky, které si lze jen těžko představit. K nim může patřit reálná dezintegrace Ukrajiny, občanská válka, humanitární katastrofa, desetitisíce utečenců směřujících na západ, nebo cokoli dalšího.

 Ing. Mgr. Milan Šarapatka, PhD. - poslanec a expert hnutí Úsvit přímé demokracie na zahraniční politiku

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Úsvit přímé demokracie

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Havlíček (ANO): Působíte směšně. Zcela jasně se o kvóty jedná. Cituju z migračního paktu

18:09 Havlíček (ANO): Působíte směšně. Zcela jasně se o kvóty jedná. Cituju z migračního paktu

Projev na 98. schůzi Poslanecké sněmovny 19. dubna 2024 k migračnímu paktu.