Před více než deseti lety jsem četl knihu jednoho z nejvýznamnějších amerických politologů Zbigniewa Brzezinského "Velká šachovnice" aneb k čemu zavazuje Ameriku její globální převaha. V této nesmírně zajímavé knize je na několika místech uvedena autorova teze, že pokud se od Ruska podaří oddělit Ukrajinu, Rusko přestane být navždy světovou velmocí. Jsem přesvědčen, že právě proto jsme nyní svědky tak urputné snahy o vymanění Ukrajiny z vlivu Ruska a oslabení jeho geopolitické pozice v Eurasii. Putinovo Rusko už totiž není "medvědem na hliněných nohou" z dob prezidenta Jelcina. Stále více nabývá sebevědomí, čemuž se u 150-ti milionového národa, z mého pohledu, také nelze divit. A tomu je, v zájmu udržení dominantní strategické pozice USA ve světě, třeba za každou cenu zabránit. Tuto cenu také nyní Ukrajinci platí, svými životy!
Účet však zdaleka není konečný. Ukrajina, která má vážné ekonomické problémy, bude jen letos a příští rok potřebovat, jak prohlásil úřadující ministr financí Ukrajiny Jurij Kolobov, zahraniční pomoc ve výši 35 miliard dolarů, tedy téměř 700 miliard korun. Účet by podle všeho, měla zaplatit Evropská unie, která však před nedávnem přislíbila Ukrajině za podpis asociační dohody s EU pouze skromných 650 mil. EUR. To Putin byl štědřejší a nabídl Ukrajincům, pokud zůstanou na straně Ruska, snižení ceny ruského plynu o 1/3 a návdavkem 15 mld. USD. Nyní je však tato přislíbená pomoc velkou otázkou, neboť Rusko se k posledním politickým změnám na Ukrajině vyjádřilo velmi negativně, zejména co se týká nedodržení dohod mezi Janukovičovou vládou a opozicí, jichž bylo Rusko spolugarantem.
Stejně tak se Rusko, slovy svého ministra zahraničí Lavrova, obává na Ukrajině protiruských nálad a pogromů na ruskojazyčném obyvatelstvu. A lze předpokládat, že se Rusko svých příznivců na Ukrajině zastane.
Olympijské hry v Soči jsou minulostí a Putina již nesvazuje povinnost ukazovat světu svou vlídnější, smířlivou tvář. Domnívám se proto, že Rusko nyní vystoupí velmi razantně na obranu svých strategických zájmů a na ochranu ruskojazyčného obyvatelstva na východě Ukrajiny. První tak může být na řadě poloostrov Krym, kde má Rusko své vojenské základny, kde 80% obyvatel hovoří rusky a který byl také do roku 1954 historickou součástí Ruska. Pokud se tak stane, a mnohé tomu nasvědčuje, bude se jednat o začátek reálného rozpadu Ukrajiny.
Západoevropští političtí představitelé měli a mají plná ústa řečí o snaze o zachování celistvosti Ukrajiny, reálně však činí pravý opak. Jinak totiž jejich proklamace na podporu demonstrací a násilností v ulicích Kyjeva, včetně "pouličních tanečků" našich politiků, nelze hodnotit. Jejich planá gesta zaplatili Ukrajinci desítkami mrtvých, země je v ekonomickém rozkladu, šíří se chaos. Zemi reálně ovládá "Majdan", kde již dávno nedominují spolustraníci Tymošenkové ale protiruští, protižidovští ale i protievropští ultranacionalisté ze strany Svoboda, jejichž jedinou snahou je dále situaci vyhrotit. Neexistuje tak prostor pro kompromis s východem a jihem Ukrajiny, kde lze očekávat podobnou neústupnou podporu ze strany Ruska.
Obávám se proto, že je to situace, kdy se Ukrajina nachází na pokraji občanské války.
Ing. Mgr. Milan Šarapatka, PhD. - poslanec a expert hnutí Úsvit přímé demokracie na zahraniční politiku
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Úsvit přímé demokracie
