Delegaci PSP provázela také asi 20ti členná skupina českých podnikatelů, vesměs zastupujících firmy, které již mají rozvinuté obchodní zájmy v Turecku.
Cílem návštěvy bylo projednání vzájemných otázek zahraničně – politického charakteru a zejména podpora česko-turecké obchodní spolupráce. A jsem si jist, že se to podařilo vrcholnou měrou.
Návštěva byla zahájena v hlavním městě Turecké republiky Ankaře. Byl jsem velmi pozitivně překvapen nasazením, s jakým předseda parlamentu Hamáček při diskusích s vrcholnými tureckými funkcionáři prosazoval zájmy českých výrobců v Turecku. Ekonomická diplomacie není bohužel doménou většiny našich politiků. Na jednáních, včetně přijetí u prezidenta Erdogana, zazněl eminentní zájem turecké strany o české dodávky do energetiky, dopravní infrastruktury a dalších oblastí.
Další část návštěvy pokračovala ve městě na Bosporu, Istanbulu. I zde byla v centru zájmu ekonomická spolupráce. Při jednání u starosty Istanbulu, města se skoro dvojnásobným počtem obyvatel než má naše republika, byla starostovi představena společnost Škoda Transportation, náš významný výrobce tramvají. Istanbul hodlá během příštích 5 let rozsah své veřejné dopravy (metro, tramvaje) ztrojnásobit. Možnost uplatnění pro Škodu a další české firmy je zde proto obrovská.
Mezi diskutované zahraničně-politické otázky mezi vedením PSP a tureckou stranou patřily zejména dlouhodobý turecký zájem o vstup do EU, humanitární krize v souvislosti s válkou v Sýrii a názory na budoucí vývoj v oblasti Blízkého východu.
Ke vstupu Turecka do EU lze snad říct pouze to, že se obě strany ujistily opakovaně o trvajícím zájmu Turecka a neutuchající podpoře ČR, přičemž obě strany dlouho a dobře vědí, že k tomu nikdy nedojde a že Turecko dnes již vidí svoji budoucnost úplně jinde, jako hegemon blízkovýchodního regionu.
Humanitární krize v Sýrii staví Turecko do velmi obtížné situace. Miliony syrských utečenců stojí tureckou stranu enormní prostředky, údajně až 5 miliard dolarů ročně. Na druhé straně Turecko využívá válku v Sýrii a Iráku k prosazování vlastních zájmů v regionu. Jak jinak si vysvětlit trvající snahu o zničení režimu Baššara Asada, nebo nečinnost turecké armády při bojích mezi Islámským státem a Kurdy ve městě Kobani na turecko-syrských hranicích.
No a co říci na závěr? Bylo skvělé opět se moci zúčastnit v Ankaře a Istanbulu diplomatických jednání, která někam konkrétně směřovala a projeví se nepochybně kladným způsobem v praxi, zejména na na poli ekonomické spolupráce.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Úsvit přímé demokracie
