Nedávno jsem četl roční zprávu Social Watch s názvem, Ekonomika roste, ale společenská stabilita je ohrožena. Zpráva popisuje míru chudoby nejen v České republice, ale na celém světě. Přesto, že naše země má nízkou příjmovou chudobu, která se dlouhodobě pohybuje kolem 10% populace, existují skupiny spoluobčanů, kteří chudobou trpí či se nacházejí velmi blízko této hranici. K těm nejvíce ohroženým skupinám kromě dlouhodobě nezaměstnaných, patří neúplné rodiny či rodiny s více dětmi a také osamělí senioři či spíše seniorky a zdravotně postižení spoluobčané. Přetrvávajícím problémem je dlouhodobé rozšíření patologických jevů, privatizace veřejných služeb, ekonomický model založený na nízké ceně práce a na podhodnoceném kurzu koruny, nízké investice do vzdělání, vědy a zdravotní péče.

 Přesto, že světová ekonomika i ekonomika v ČR roste, prohlubuje se rozdíl mezi menšinou těch nejbohatších a většinou těch nízko příjmových, která je nějakým způsobem závislá na sociální podpoře státu. Social Watch uvádí za dva hlavní viníky světové chudoby a nespravedlnosti daňové úniky a praní špinavých peněz. Přitom snížení nerovnosti bude velmi problematické, protože nerovnost se v posledních letech zdvojnásobila a řada zemí vyznává politiku neo liberalismu, založenou na globálním pojetí trhu a na deregulaci. Velký vliv na hospodářství má finanční politika a bankovní systém a málo se dbá na udržitelný rozvoj.

 Přes všechny problémy se česká vláda snaží podpořit cíle udržitelného rozvoje (SDGs) a naplněním programového prohlášení vlády podpořit solidaritu ve společnosti. Příkladem může být přijetí zákona, který umožňuje navýšit penze seniorům nad rámec valorizačního schématu. Postupně se navyšuje minimální mzda, platy ve zdravotnictví, školství či ve veřejné a státní správě. V rámci tripartity vláda aktivně působí na zvyšování mezd v podnikatelském sektoru. Připravuje se zákon o sociálním bydlení či o náhradním výživném. Je však nutno působit na celou veřejnost, aby si uvědomila, jak je důležitý sociální smír ve společnosti a jak je potřebná mezigenerační solidarita a podpora těm „méně“ úspěšným či nemocným.

 Svátek seniorů je důležitý také z pohledu zapojení starších spoluobčanů do dění ve společnosti. Není to pouze o aktivním životě v důchodovém věku, včetně zapojení do politického systému v zemi. Je to i o zlepšení kvality a dostupnosti zdravotnictví, sociálních služeb, veřejné dopravy a služeb či vytváření komunitních center, kde bude docházet o předávání životních zkušeností mezi starší a tou nejmladší generací. Tak jako je důležité, aby názory a stanoviska hájící zájmy seniorů byly dostatečně v naší společnosti slyšet. Senioři jsou nedílnou součástí naší společnosti a ta by se jim měla za jejich životní práci odvděčit. Stále totiž platí, že společnost, která se nedokáže postarat o svoji starší generaci, ztrácí soudržnost, společenskou stabilitu a je předurčena k postupnému zániku.