Děkuji, pane předsedo, vážení členové vlády, vážené kolegyně, kolegové, vidím, že je tady hodně nejasností, takže se pokusím nastínit několik informací, které byste měli jako poslanci Parlamentu ČR vědět.
Washingtonská smlouva byla podepsána 4. dubna 1949. To snad každý víme. Cituji článek 3: Aby bylo co nejúčinněji dosaženo cílů této smlouvy, budou smluvní strany jednotlivě i společně stálou a účinnou svépomocí a vzájemnou výpomocí udržovat a rozvíjet svoji individuální i kolektivní schopnost odolat ozbrojenému útoku.
Článek 5: Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto se dohodly, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich, uplatňující právo na individuální nebo kolektivní sebeobranu, uznané článkem 51 Charty OSN pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v součinnosti s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a zachovat bezpečnost severoatlantického prostoru.
Každý takový útok a veškerá opatření, učiněná v jeho důsledku, budou neprodleně oznámena Radě bezpečnosti. Tato opatření budou ukončena, jakmile Rada bezpečnosti přijme opatření, nutná pro obnovení a zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.
Proto se vás ptám: Je Česká republika členem Severoatlantické aliance? Ano, je. A to od roku 1999. Proto otázka na umístění vojsk NATO na našem území je irelevantní, protože tato vojska tady už 15 let jsou.
Připomenu, že kromě toho na území České republiky působí ročně několik set i tisíc vojáků z členských zemí Severoatlantické aliance, v rámci společných cvičení či výcviku. Takže opravdu nevím, o čem tady již druhý den diskutujeme.
Děkuji, pane předsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, bezpečnostní strategie ČR z roku 2011 se jasně hlásí k přijetí závazku organizace Severoatlantické smlouvy k zajištění bezpečnosti. Konkrétně v kapitole 5 odst. 32 je řešena zodpovědnost ČR v rámci kolektivní obrany dle čl. 5 Washingtonské smlouvy. A v následujícím odstavci 33 se přihlašuje naše země k zodpovědnosti, budovat své schopnosti podle čl. 3.
Strategie řeší i ekonomický rámec zajištění bezpečnosti, a to konkrétně v odst. 83 - 90. Podobně obranná strategie ČR z roku 2012 s názvem Odpovědný stát a spolehlivý spojenec řeší vazbu na NATO, konkrétně v odst. 5 čl. 5 a čl. 3 Washingtonské smlouvy.
Odst. 22 definuje základní úkoly ozbrojených sil ČR, a to obranu území ČR, obranu vzdušného prostoru ČR a obranu infrastruktury, nezbytné pro obranu státu.
Následující odstavec se hlásí ke kolektivní obraně právě podle čl. 5 Severoatlantické smlouvy.
Přesto či právě proto, že má ČR jasně definovanou bezpečnostní strategii a reformu ozbrojených sil, politické reprezentace se jich nedržely. Tady připomenu vládnutí pravice v letech 2006 - 2013. Pokud v roce 2006 mělo naše ministerstvo obrany 38 633 osob, z toho 24 081 vojáků z povolání a 14 544 občanských zaměstnanců, pak na konci loňského roku to bylo celkem 29 817 osob, z toho 21 894 vojáků z povolání a 7 923 občanských zaměstnanců.
Výdaje kapitoly 307 ministerstva obrany v roce 2006 dosáhly celkové výše 63,105 mld. Kč. Z toho schválený rozpočet byl 55,694 mld. Kč, zbytek šel z rezervního fondu a z jiných zdrojů. Naproti tomu loňský rok skončil s čerpáním 41,464 mld. Kč, kdy nedočerpáno bylo i s rezervním fondem téměř 1,5 mld. Kč.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, chci připomenout, že reforma ozbrojených sil ČR stanovila v roce 2002, posléze 2003 celkový počet osob resortu ministerstva obrany na 35 000, z toho 26 200 vojáků z povolání a 8 800 občanských zaměstnanců.
Dnešní tristní stav jsem již uvedl. Výdaje kapitoly 307 z rok 2013 představovaly 1,08 % HDP a pouhých 3,53 % výdajů, celkových výdajů státního rozpočtu.
Ještě chci dodat, že výdaje podle doporučení Severoatlantické aliance by měly mít následující strukturu: mandatorní, chcete-li osobní, výdaje do 50 %, ostatní běžné výdaje do 30 % a investice, investiční výdaje, zbylých 20 %. Tzn., minimálně 20 %. V uplynulém roce tyto poměry byly ve výši: osobní výdaje 57,57 %, ostatní běžné výdaje 29,81 % a investice 12,62 %.
Tady chci ještě upozornit na jednu věc, že podle výroční zprávy generálního tajemníka NATO výdaje na investice v rámci Armády ČR byly kolem 9 %, protože ten zbytek jsou dotace z NATO.
Tohle je výsledek opět sedmi let pravicových vlád. Zodpovědnost za současný stav leží zejména na nich a na vás, kolegové z pravé části politického spektra.
Děkuji za pozornost. (Potlesk vpravo.)
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PSP ČR
