Seďa (ČSSD): Rekapitulace privatizace OKD aneb proč nejsou stíhaní ti, kteří to způsobili?

13. 9. 2017 15:29

Privatizační kauza OKD se stala beranidlem proti předsedovi vlády Bohuslavu Sobotkovi a proti sociální demokracii. Problém ovšem je, že tito kritici míří vedle a stíhat by se měli ti, kteří problém s OKD způsobili.

Seďa (ČSSD): Rekapitulace privatizace OKD aneb proč nejsou stíhaní ti, kteří to způsobili?
Foto: archiv A. Seďa
Popisek: Poslanec Antonín Seďa (ČSSD), vedoucí Stálé delegace ČR do Parlamentního shromáždění NATO a člen Výboru pro obranu z poslanecké Sněmovny

Praha dne 8. září 2017

OKD

DÍL DRUHÝ

REKAPITULACE VÝZNAMNÝCH DOKUMENTŮ

a expertní stanovisko k privatizaci společnosti

Sestaveno z materiálů o privatizaci a dostupných dokumentů. Obsahuje jejich posouzení a argumentárium pro výrok o postupu státní správy při privatizaci.

     Předchozí analýza, která vycházela z dostupných podkladů dospěla (rámcově) k těmto závěrům:

     V průběhu privatizace, která je ohraničena roky 1990 až 2004 došlo při privatizaci k závažným porušením, která by bylo možné považovat za porušení péče řádného hospodáře. Tato porušení se ovšem datují roky 1996 až 1998, které vedly ke ztrátě faktického vlivu státu na společnost.

     Zcela však vybočuje jeden jediný úkon provedený Fondem národního majetku, který byl organizací zřízenou za účelem technické realizace jednotlivých privatizačních rozhodnutí a dočasné správy státních podílů určených k postupné privatizaci, a to dle Zákona o působnosti orgánů České

republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky č.171/1991 Sb. Fond vznikl v roce 1991 a byl zrušen sněmovnou roku 2005.

     Dne 28.května 1996 Vydalo ministerstvo pro privatizaci na základě žádosti Fondu národního majetku opětovný a konečný souhlas se snížením základního kapitálu OKD z 27,7 mld. Kč na 24,3 mld. Kč, tedy o 3,5 mld. Kč, a to pouze na úkor akciového podílu státu.

     Realizoval to tak, že FNM odprodal 3,5 milionů kusí akcií (s hodnotou tisíc korun) do mateřské akciové společnosti OKD za 1 Kč/akcii, tedy za 3.500 Kč. Tady je pane doktore chyba. 1 Kč byla za všechny akcie, tedy 1 Kč za 3.500.000,- akcií a´1.000 nominál. Viz strana 5 zaslaného materiálu.  To způsobilo, že dosavadní akciový podíl státu 51,99 % se po přepočtu z nižšího objemu základního kapitálu klesl na 45,88 %. Podle doložených dokladů však ministerstvo financí privatizační projekt (pravděpodobně) změnilo. Rozhodnutí o privatizaci ze dne 11. 10. 1993 č. j. 630/2150/631/93 vedeného na MF pod č. 40017 již nezmiňuje vytvoření likvidační fond ve výši 3,5 mld. Kč. Další fatální chyba?

     Snížení základního kapitálu umožnila změna privatizačního projektu ze dne 28.5.1996 a její realizace ze dne 14.8.1996

     Tento úkon nikdy nebyl kýmkoliv prověřen včetně trestněprávních důsledků, kdy od tohoto dne stát nejen ztratil téměř všechny možnosti, jak ovlivnit hospodaření společnosti, ale způsobil ztrátu kontroly nad dalšími, velice pochybnými operacemi majoritního akcionáře.

     V předmětné době byl premiérem Václav Klaus (od 2. 1.1998 Josef Tošovský) a v době přijetí rozhodnutí ministry financí byli Ivan Kočárník (do 2. 6. 1997) a Ivan Pilip do 2. 1. 1998. Dodnes si jejich podílu a odpovědnosti za ztrátu majority státu nikdo nevšímá.

     Veškerá pozornost veřejnosti je dlouhodobě zaměřena na úkony vlády v letech 2002 až 2004. Z doložených dokumentů je při objektivním posouzení jednoznačné, že pokud jde o privatizaci menšinového podílu v roce 2004 nelze dovodit porušení povinnosti při přípravě a realizaci privatizace minoritního podílu státu. Veškeré úkony byly posuzovány Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a jím účinně ovlivněny a ministerstvem financí respektovány. Cena akcie tak, jak byla oceněna posudkem, který zajistil Fond národního majetku byl v intervalu cen akcií, jak se pohybovala na trhu při obchodech s 4 % obchodovatelných akcií na burze, přílohy v této věci obsahují potřebné kalkulace, postačí jen konstatování, že stanovená cena 4,1 mld. Kč za 45,88 % akcií byla v propočtu na jednu akcii v době privatizace tj. 367,73 Kč, cena volně

obchodovatelných akcií OKD na burze, což byla (průměr za 180 dní) 348,95 Kč/akcii. Vzhledem k tomu, že stát prodával menšinový podíl, nemohl čekat cenovou prémii za ovládnutí, která se v té době pohybovala mezi 50 až 60 %.

Z toho lze též dovodit, že v době funkčního období ministra financí Bohuslava Sobotky 2002 až 2006 nedošlo k žádnému pochybení, které by bylo možno přičítat vládě, ministerstvu financí nebo ministru financí ani Ministerstvu průmyslu a obchodu. Celá privatizace byla opakovaně posuzována Evropskou komisí a uzavřena oznámením, které bylo vládě doručeno 25. srpna 2006, tedy 10 dní před přijetím její demise.

     Dosavadní analýza (poslední doplněná verze je z 24. března 2017, předchozí z roku 2015) však nebyla zaměřena na další závažné skutečnosti, ekonomické transakce a právní úkony, které značnou měrou způsobily současný stav společnosti na hranici úpadku.

 

 

[1] Zatímco exministra financí se média dotazuji, ministra průmyslu a obchodu Jiřího Rusnoka, který se na přípravě privatizace aktivně podílel, se nikdo na okolnosti netáže.

Atraktivita“ situace, kdy někdejší ministr financí Bohuslav Sobotka je dnes premiérem vede ke spekulacím, že privatizace menšinového podílu v roce 2004 byla doprovázena zásadními chybami, především v ocenění hodnoty 45,88 % podílu státu. Současně se hovoří o tom, že právě tyto úkony způsobily, že 44.000 hornických bytů nemohlo být nabídnuto jejich nájemcům k převodu do vlastnictví.

     Je však zcela nepochybné, že schválit delimitaci společnosti, vyčlenit z ní tzv. „hornické byty“ a ty nabídnout do vlastnictví podle tehdy platného zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů nájemníkům, mohl stát prosadit pouze jako většinový vlastník, tedy v letech 1990 až 1996. Poté mohl na většinového vlastníka apelovat, což udělal, když v smlouvě o privatizaci učinil předkupním právem k bytům[1].

     Jednostranné zaměření politického spektra na nedůvodné osočování tehdejší vlády (která privatizaci schválila) však skrývá řadu velice významných okolností, z nichž některé mohou poukazovat na úkony pochybné též z hlediska práva trestního. Definitivní závěr v tomto slova smyslu by si vyžádal podstatně podrobnější analýzu zjištěných úkonů a ekonomických operací, jsou však důkazem důsledků ztráty majority, a tedy kontroly společnosti, kdy již v roce 1996 byli zástupci státu z orgánů společnosti odvoláni.

 


[1] Takové právo při převodu jednotlivých bytů do vlastnictví ovem považuji za nadbytečnou, neboť vyplývala a dodnes vyplývá ze zákona. Nelze ji aplikovat při prodeji nemovitostí jako domů s byty.

KALENDÁRIUM VÝZNAMNÝCH OPERACÍ VE SPOLEŠNOSTI OKD:

1)       2. září 1998 byla založena společnost Karbon Invest (dále KI)

2)       15. září 1998 koupil KI 50,002 % akcií OKD od společnosti Stanislava Prose. Cena byla 3,9 mld. Kč. (S ohledem, že k ceně většinového podílu bývá připočten bonus za majoritu je toto zjištění pro komparaci s cenou podílu menšinového v roce 2004 významný).

3)       12. června 2002 vláda premiéra Zemana vyčlenila pro firmu OKD 20 miliard Kč na odstranění ekologických škod. Tedy v podstatě privátnímu subjektu. Současně ukládá ministru průmyslu a obchodu, financí a FNM připravit privatizaci menšinového podílu. V dubnu 2003 vláda premiéra Špidly usnesením 395 tento úkol potvrdila.

4)       18. června 2003 nabízí CPI Radovana Vítka za 45,88 % 1,3 mld. Kč. Současně KI nabízí za tento podíl 0,7 mld. Kč.

5)       12. listopadu 2003 vláda dává KI prioritu s výhradou akceptace ceny určené vládou, jinak zahájí k prodeji podílu veřejnou soutěž.

1)       KI navyšuje dne 11. února 2004 nabídku na 1,19 Kč (100 Kč za akcii)

2)       17. 2. 2004 uzavírá FNM s KI dohodu o exklusivitě.

3)       Vývoj nabídek:

a)       20. února 2004 Jiří Rusnok odhaduje rámec ceny na 1,5 mld. Kč (134 Kč/akcie)

b)       26. února KI nabízí 2,018 mld. Kč (181 Kč/akcie)

c)       Ve stejný den předaly posudek VOX a KB, tedy dne 26. února 2004, a stanovují tak minimální tržní cenu na 2,08 mld. Kč (186 Kč/akcii)

d)       11. března 2004 nabízí PENTA 1,8 mld. Kč

e)       12. března 2004 s odvoláním na posudek VOX odmítá Vláda ČR všechny dosavadní nabídky a stanovuje cenu za minoritní podíl akcií OKD na 2,25 mld. Kč (201 Kč/akcie)

f)        16. března 2004 MF podává na ÚHOS žádost o rozhodnutí, zda cena 2,25 mld. je cenou tržní a zda nejde o nepovolenou veřejnou podporu.

g)       23. března Společnost P67 předala MF posudek s cenou 3,1 mld. Kč (278 Kč/akcie).

h)       Týž den vládě tuto cenu nabízí PENTA

1. května 2004 byla sepsána smlouva mezi pány Otavou a Koláčkem na jedné straně a na druhé straně společností Charles

a)       Capital (vlastněnou de facto panem Bakalou) o odprodeji 75% podílu akcií KI od pánů Koláčka a Otavy do spol. Charles Capital za cenu 3,9 mld. Kč. Po přepočtu této hodnoty by tedy minoritní podíl státu činil 2,27 mld. Kč[1].

b)       14. května 2004 nabízí KI novou cenu, a to 3,417 mld. Kč

c)       ÚHOS /Ing. Rudolecký – orientační cena cca 3,5 mld. Kč (+- 5 %)

d)       7. června 2004 nabízí PENTA 4 mld. Kč Současně PENTA Vlastníkům KI odkup celého jejího majoritního podílu 50,002 % za 4,38 mld. Kč. Za Celý balík od státu, tedy 50,002 % + 45,88 % akcií OKD i společnost KI pak nabízí 6,673 mld. Kč (to je hodnota minoritního podílu státu za 2,293 mld. Kč

e)       13. září 2004 proběhla koupě 75 % akcií KI do spol. Charles Capitál podle smlouvy viz výše bod i) ze dne 1. května 2004

f)        13. září 2004 nabízí KI 4,01 mld. Kč za minoritní podíl.

g)       15. září 2004 vláda schválila usnesením 904 prodej minoritního podílu za 4,1 mld. Kč

h)       KI tedy zaplatil za jednu akcii 367 Kč.

1)       Teprve ex post, 10 ledna 2005 nabízí J&T za OKD 9,1 mld. Kč, NOVOTA odhaduje minoritní podíl na 10,152 mld. Kč.

 


[1] 3,9/1,58/50,002 x 46= 2,27


 


 


 


 

Tyto údaje jsou dále zpracováno formou přehledné tabulky.

     Celá tato rekapitulace dokazuje, že vláda tehdy učinila všechny potřebné úkony před schválením prodeje minoritního podílu včetně stanoviska ÚHOS. Posudky zpracované vědomě ex post se tak stávají nevěrohodnými a účelovými. Ať podněty podává kdokoliv, konkurence, zájemci o formu nebo sdružení nájemníků OKD, spoléhají na přezkum ceny a zjištění nepovolené veřejné podpory, což je rozvazovací podmínky smlouvy o privatizaci.

     To by jim dalo možnost znovu se o firmu, její podnikání, nebo část majetku (byty) zajímat. Příslušný k výroku o nepovolené podpoře je Evropská komise, která opakovaně tento názor nesdílí.

      EK opakovaně cenu menšinového podílu posuzovala ale nikdy porušení pravidel o nepovolené veřejné podpoře neshledala.

     Zcela stranou pozornosti však stojí další skutečnosti a úkony nových vlastníků OKD. Jde zdánlivě o formální zjištění, avšak s významnými důsledky.

     V době po privatizaci si stát společnosti nevšímá. V té době nemá obavy o osud OKD z hlediska jeho postavení jako významného zaměstnavatele. (?) Pan Bakala, který společnost ovládl, s ohledem na

regulaci nájemného, kdy byty OKD generují ztrátu (ostatně obce v té době většinu bytů ze stejného důvodu prodaly také) a slibuje nájemníkům „hornických bytů“ jejich převod, jakmile uplyne ve smlouvě určená lhůta. V roce 2005 Ministerstvo pro místní rozvoj avizuje konec regulace a později prosazuje přijetí zákona číslo 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného. Bakala pochopil, že ztrátový bytový fond začne postupně generovat zisk a veřejné (ovšem v té době právně nezávazné) přísliby lehkostí sobě vlastní, beze zpět, provede delimitaci firmy a vyčlení novou firmu RPG byty, kterou prodává a její osud je zvláštní kapitolou, která s touto analýzou také souvisí.

     Zásadní však je vznik společnosti BANERETTE[1] akciová společnost, IČO 26 86 31 54. Ta je zapsána 1. června 2005. Následně 24. října téhož roku změnila firma Banerette název na OKD mining, a.s., IČO 26 86 31 54.

     Probíhá pod drobnohledem veřejnosti soudní proces, kde podstatou sporu je otázka, zda při prodeji minoritního podílu měl být, bez ohledu na to, že stát neprodával nemovitosti či věci movitá nebo těžební práva, oceněn majetek součtem hodnot nemovitostí, nebo, s ohledem, že fakticky prodával listinné akcie pouze hodnota akcií na trhu.

 


[1] V NĚKTERÝCH JAZYCÍCH (DÁNŠTINA) ZNAMENÁ „PRAPOR“ TEDY „VLAJKOVÁ LOĎ“


 

     Považuji za nezbytné podrobit odborné analýze další vývoj společnosti, příčiny zániku firmy OKD a důvody převodu na novou společnost stejného jména. Z auditorských zpráv lze dovodit, že tyto operace umožnili tzv. přecenění majetku, opravné položky a vytvoření fiktivního zisku nepodloženého reálnými penězi. Nelze vyloučit, že následně si firma vzala miliardový úvěr a v rozporu s právem si vyplatila dividendy v řádu několika miliard. Ve specificky českém prostředí se vžil pro tyto operace pojem „tunelování“. Tyto skutečnosti dodnes nikdo odborně neprověřoval.


 

     Řadu práv mají i drobní akcionáři, byť by vlastnili jedinou akcii. Podají-li žalobu na členy orgánu společnosti s tím, že těmito operacemi vznikla firmě škoda, která narůstala a vedla k současnému stavu. Důkazní břemeno by pak leželo na vedení společnosti, nikoliv na oznamovateli.

     Z tohoto úhlu pohledu se jeví vedená kampaň jako odvedení pozornosti od vývoje společnosti po roce 2006. Ministři financí a jiné státní orgány se v této době těmito skutečnostmi nezabývali fakticky dodnes.

     Jak se to projevilo v praxi? Tyto úkony, tedy restrukturalizace firmy OKD vedou společnost k novému ocenění čistého obchodního jmění -. Vlastního jmění této nové společnosti OKD. 31. května 2006 ukončila svoji činnost firma OKD IČO 00 00 25 93, jejíž 44,88 % akcií stát prodal v roce 2004. Týž den proběhlo přejmenování firmy OKD mining, a.s. na OKD a.s., opět se stejným IČO 26 86 31 54 a dalších šest nástupnických firem. Následně, 27. října 2006 zaniká firma Karbon invest.

Tyto operace jsou doprovázeny znaleckými posudky a různými transakcemi.

     V květnu 2005 byla zahájena restrukturalizace koncernu RPG, jehož nedílnou součástí je i OKD Mining, a.s. Cílem měla být aplikace takového modelu uspořádání, která zvýší efektivitu řízení. Tak je proces označován. Skutečnost ale může být jiná.

     Účetní závěrka OKD a.s. IČO 00002593 uvádí Oceňovací rozdíl k nabytému majetku ve výši přes 15 mld. Kč. Podle závěrky tak vznikl výsledek hospodaření ve výši 4, 927 mld. Kč a výsledek hospodaření ve výši 2,268 mld. Kč.  Obě položky, v podstatě zisk ve výši 7, 196 mld. Kč přešel přímo do společnosti OKD IČO 26 86 31 54.

     OKD Mining, IČO 26 86 31 54 PODLE ROZVAHY ZAHRNUJE nově OCEŇOVANÝ ROZDÍL K NABYTÉMU MAJETKU V HODNOTĚ 11.493 669 000 Kč. V důsledku tohoto přecenění vznikl účetní rozdíl ve výši 8 735 188 000 Kč, a tedy nerozdělený zisk z minulých let ve výši 7. 195 940 000 Kč. Tedy částku, kterou uvádíme výše.

     Ke dni rozhodnutí Valné hromady OKD a.s. o rozdělení dojde ke zrušení firmy OKD bez likvidace a přechodu jmění na nástupnické společnosti, projektu rozdělení a konečné účetní závěrky zanikající společnosti a zahajovacích rozvah nástupnických společností.

    Posudek číslo 2/14202352/06 o ocenění jmění společnosti OKD a.s. jako společnosti zanikající v důsledku rozdělení podle ustanovení § 69 odst. 4 písm. c) obchodního zákoníku (513/1991 Sb.) ze dne 31. března 2006 uvádí, že OKD v roce 2005 (za rok 2004) vyplatila dividendy ve výši 212 Kč na akcii což činilo 5,1516 mld. Kč.

     Jaký je smysl těchto zjištění? Jde o případ, kdy zisk byl vygenerován účetně, administrativně, nebyl podložen hotovými penězi. Pokud by se prokázalo, že si firma vzala úvěr na činnost a tyto prostředky použila k výplatě dividend, šlo by o porušení péče řádného hospodáře a možná o jiné skutky, které by měly řešit kompetentní orgány. Současně ministerstvo financí podle smlouvy mělo postihovat rozdělení

společnosti a vznik nových subjektů ve lhůtě pěti let od prodeje menšinového podílu.

     Takový postup vedl postupně k procesu, který se v ČR nazývá „vytunelování podniku“ a insolvenci.


 

     Přehledná tabulka operací před rozhodnutím o privatizaci a následně:

DATUM

PŘEVODCE

NABYVATEL

% AKCIÍ

CENA Kč

CENA 1 AKCIE

28.6.1996

FNM

Minoritní vlastník

3,5 mil kusů akcií

1 Kč

Prakticky nulová

15.9.1998

Stanislav Pros

Karbon invest

50,002

3,9 mld.

 

12.3.2002

stát

OKD

Likvidace ekozátěže

20 mld. dotace

 

18.6.2003

CPI (Vítek)

Nabízí státu

45,88

1,3 mld.

110

23.9.2003

KI Karbon inv.

Nabízí státu

45,88

0,7 mld.

  80

11.2.2004

KI

Nabízí státu

45,88

1,19 mld.

106

20.2.2004

KI

Nabízí státu

45,88

1,5 mld.

134

25.2.2004

KI

Nabízí státu

45,88

2,018 mld.

181

28.2.2004

KI

Nabízí státu

45,88

2,08

186

11.3.2004

PENTA

Nabízí státu

45,88

1,8 mld.

142

12.3.2004 

Vláda žádá

 

45,88

2,25 mld.

 

23.3.2004

P67

Nabízí státu

45,88

3,1 mld.

278

23.3.2004

PENTA

Nabízí státu

45,88

3,1 mld.

278

23.3.2004

Usnesení 265

Stát žádá

45,88

2,25 mld.

 

28.4.2004

FNM

KI

45,88

Smlouva o prioritě KI

 

30.4.2004

ÚHOS odmítá cenu 2,25

 

45,88

3,5 mld.

 


 

1.5.2004

KI

Charles Capital

50,002

2,27 mld.[1]

 

14.5.2004

KI

Nabízí státu

45,88

3,417 mld.

 

14.5.2004

ÚHOS akceptuje

 

45,88

3,416 mld.

 

7.6.2004

PENTA

Nová nabídka státu

45,88

4 mld.

 

14.6.2004

PENTA nabízí

Charles Capital

50,002

4,38 mld.[2]

 

13.9.2004

KI

Charles capital

3 z 50,002

3,9 mld.

 

13.9.2004

KI

Nabízí státu

45,88

4,001

 

 


 


 

[1] Šlo o odkup 75 % akcií z majoritního podílu KI (50,002) což při aplikaci prémie za majoritu ve výši 58 % činí tuto částku. Po přepočtu by pak minoritní podíl měl hodnotu 3,5 mld. Kč.

[2] PENTA toto oznámila vládě s tím, že za celý balík 100 % akcií by zaplatila 6,673 mld. Kč


 


 


 


 

Vláda usnesením 904 schválila prodej KI za podíl 45,88 za 4,1 mld. Kč což je 367,78 Kč   za akcii.

Jaké byly další majetkové a vlastnické operace:

OKD a.s. IČO 00 00

 

v roce 2005 byla založena firma BANERETTE a.s. IČO 26 86 31 54. Jak se později ukáže, jde o firmu, na kterou pan Bakala hodlá převést majetek dosavadní OKD.

24.9.2005 BANERETTE mění název na OKD mining, a.s. IČO zůstává.

31.5.2006 v den zániku původní firmy OKD se přejmenuje OKD mining na OKD a.s., IČO 26 86 31 54. Následně, 24.10. 2006 zaniká firma Karbon invest. Transfer je dokonán. Dochází v rozporu se smlouvou k delimitaci? Takovou otázku si ministři financí od října 2006 nepoložili.

Doložená zjištění sama o sobě nemohou být samy bez dalších analýz podnětem k definitivním závěrům o této věci. Avšak nabízí se úvaha o tom, zda výplata dividend z peněz získaných úvěrem samo o sobě není trestným činem.

Trestní odpovědnost při sjednávání smlouvy o úvěru zákon zná. Skutkovou podstatu trestného činu úvěrového podvodu naplňuje jednání, kdy žadatel uvede buď nepravdivé údaje, nebo hrubě zkreslené údaje, případně dojde k zamlčení podstatných údajů. To vše ve spojitosti s čerpáním úvěru anebo při sjednávání úvěrové smlouvy. Sjednávání úvěrové smlouvy je nutné chápat komplexně, nikoliv pouze samotným podpisem úvěrové smlouvy. K naplnění této skutkové podstaty trestného

činu není nutné způsobení škody na majetku. Můžeme zde spatřovat záměr zákonodárce na ochranu majetkových zájmů ve společnosti pro řádné sjednávání úvěrových smluv.

Druhá skutková podstata trestného činu úvěrového podvodu se vztahuje k účelovým úvěrům. Jednání pachatele, jenž bez souhlasu věřitele použije prostředky účelového úvěru bez souhlasu věřitele na jiný než určený účel. Zde se již hovoří o způsobení škody na majetku. Škoda nikoli nepatrná představuje v současné právní úpravě výši nejméně 5.000,- Kč. Zde jde o částky miliardové Jednání pachatele dle těchto skutkových podstat musí být úmyslné. Trestný čin úvěrového podvodu se však bude vztahovat pouze na úvěrové smlouvy vymezené obchodním zákoníkem.

PŘEDBĚŽNÉ ZÁVĚRY:

        I.            Vývoj ceny akcií, podaných nabídek i realizovaných obchodů privátních akcionářův letech 2000 až 2006 jednoznačně potvrzují přiměřenost ceny za akcii obsahující usnesení vlády č. 904 o privatizaci menšinového podílu.

        II.            Bez ohledu na možný institut promlčení je nezbytné zjistit, co vedlo Ministerstvo pro privatizaci, Fond národního majetku a Ministerstvo financí k rozhodnutí o jednostranném snížení akciového podílu o 3,5 mld. Kč vyčleněné na krytí poklesu cen uhlí včetně toho, jak bylo s touto částkou naloženo.

      III.            Prověřit, proč vláda Miloše Zemana poskytla v té době privátní společnosti OKD a.s. 20 mld. Kč na útlum ekologických škod a zda byly k tomuto účelu použity.

    IV.            Je třeba podrobné analýzy hospodaření firmy a majetkových i finančních operací vedoucí k výplatě miliardových dividend včetně toho, zda touto činností nedošlo k trestné činnosti vlastníků firmy a porušení péče řádného hospodáře u členů orgánu společnosti.

 Zpracoval:

JUDr. Ivan Přikryl

Převzato z profilu.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Hejtman Netolický: Zvažme zrušení Státního fondu dopravní infrastruktury

13:30 Hejtman Netolický: Zvažme zrušení Státního fondu dopravní infrastruktury

V souvislosti s vyjádřením ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury, že bude po třech letech …