Nejdůležitější státní svátek Den vzniku samostatného československého státu se stal z pohledu posledního dění na české politické i společenské scéně spíše pokračujícím se soubojem o prezidentský post. Dokonce se mi zdá, že kauza kolem neudělení státního vyznamenání Jiřímu Brady mu přišla vhod těm, kteří přímo nenávidí či si nectí současnou hlavu státu. Ať je to tak či onak, celá kauza a z ní pocházející negativní politická a společenská atmosféra nepřispívají k důstojnému připomenutí si tohoto nejvýznamnějšího dne České republiky.

O to více mě mrzí, že na místo připomenutí si historických událostí související se zveřejněním prohlášení Národního výboru československého 28.10.1918, jsme obklopováni politickými prohlášeními, mediální masáží a propagandou, která úplně znevažuje a zastírá tento svátek.

Ukazuje se totiž, že naše česká politická kultura je na velmi nízké úrovni a že stačí málo k tomu, abychom si přestali vážit naší historie a naše kulturní hodnoty. Jakoby naše historická paměť dostávala výpadky, a to na základě rozličných předsudků, neustálého politikaření a iracionality.

Jako bychom si nedostatečně uvědomovali význam naší historie a kultury, jako bychom zapomněli na současné problémy, související se změnou bezpečnostní situace ve světě. Přitom i dnes jde o pokračování procesu demokratizace a kulturní modernizace společnosti, jde o každodenní boj o svobodu, spravedlnost a solidaritu a o soudržnost naší společnosti jako celku. Platí, že kdo nezná svoji historii, nemá právo na další bytí. A právě historická paměť má sloužit k rozlišení, co naší zemi pomáhá a naopak co jí škodí. A to bez ohledu na současný boj mezi liberalismem a radikalismem a v mezinárodní soutěži mezi demokratickými zeměmi a autoritářskými režimy.

Již T.G.Masaryk řekl, že demokracie je diskuze. Ale ta se v současné době vytrácí a je nahrazována osobními útoky, nepřátelstvím a všudypřítomnou propagací. Politický pluralismus a otevřená soutěž politických názorů a myšlenek dostává na frak. Pak není divu, že je společnost rozštěpena, že zuří otevřená válka mezi konceptem zachování otevřené společnosti a prostorem občanského odporu, tu proti elitám, tu proti cizákům, tu proti globalizaci či stávajícímu establishmentu. Přitom naši zemi a naši společnost ohrožují konkrétní problémy, na jejichž řešení pak zbývá nepříliš času a energie.

Přál bych si, abychom se vrátili ke kořenům odkazu 28. října a připomenuli si historické události a osoby, které napomohli k tomu, že dnes můžeme žít v nezávislém, samostatném a demokratickém státě. Ve státě, který má svoje historické kořeny a kulturní základy, na kterých lze stavět. Proto je důležité si tohle neustále připomínat a nehrát politické hry tam, kde našemu národu spíše škodí.A opět si připomenout, že problémy se snadněji řeší v jednotě a že nejednota naší zemi neprospívá.