Ne s každou lze pochopitelně souhlasit, mnohé nápady jsou diskutabilní, avšak celkově musím říci, že se snažil napravovat chyby svých předchůdců, posouvat školství dopředu a zvýšit kvalitu vzdělávání. Připravil školský zákon, který zavádí jednotné závěrečné zkoušky v oborech středního vzdělání s výučním listem, jistotu zaměstnání pro ředitele škol, jimž končí funkční období, zákaz automatů se sladkostmi na školách a mnohé další úpravy. Při jeho projednávání se ostře postavil proti návrhům pravice zavést na druhém stupni základních škol domácí vzdělávání.
K jeho zásluhám určitě patří i to, že vyjednal navýšení financí pro školství, které následně rozdělil na platy učitelů a školní pomůcky, či vytvoření zdrojů pro rozšiřování kapacit mateřských škol. Na početných jednáních dokázal dojít ke shodě s reprezentací vysokých škol na podobě novely vysokoškolského zákona, která je nyní projednávána ve sněmovně. V připomínkovém řízení je nyní i další novela školského zákona, která má, mimo jiné, zavést jednotné přijímací zkoušky na střední školy, povinnou maturitu z matematiky či povinný poslední ročník mateřské školy. Předškolní vzdělávání má nesporný význam pro další vzdělávací dráhu a srovnání sociálně kulturních rozdílů mezi dětmi, proto zavedení povinného posledního ročníku mateřské školy má naši podporu, je však pochopitelně nutné vytvořit k tomu nejprve podmínky. Pokud jde o jednotné přijímací zkoušky na střední školy, přistoupila k nim už řada krajů a na jejich potřebě se shoduje i většina ředitelů škol. Podmínky jejich konání a stanovení hranice pro přijímání uchazečů by mělo určit ministerstvo školství, tak jak bylo původním záměrem. Pokud stanovení nepodkročitelné laťky pro přijetí zůstane v rukou ředitelů, jak je nově navrhováno, ztrácí to význam, neboť snaha o naplnění školy bez ohledu na studijní předpoklady uchazečů by dostala přednost. Vždyť co student, to peníze pro školu. Změny proto musí jít ruku v ruce s reformou financování regionálního školství. I ta je nyní ve stadiu příprav a projednávání.
Marcel Chládek vytvořil také pracovní skupinu složenou z odborníků z praxe pro přípravu kariérního systému učitelů. V této souvislosti musím poznamenat, že kariérní systém je určitě správná myšlenka, ale bez zvýšení platů učitelům to absolventy pedagogických fakult samo o sobě do školství nepřiláká. Oprávněně proto požadoval Chládek na jednání s ministrem financí Babišem o státním rozpočtu na příští rok navýšení peněz pro školství, aby mohl přidat učitelům i nepedagogickým pracovníkům. V případě, že by toho nedosáhl, pohrozil dokonce svou rezignací. Článek v „nezávislé“ Mladé frontě dnes to „vyřešil“ za něho. Radost nad jeho odchodem už vyjádřila poslankyně Putnová (TOP 09) či Chládkův stálý kritik, předseda školského výboru Zlatuška (ANO). Vyhovuje to ale možná i jiným kruhům. Vzpomínám si na tvrdý odpor koaličních partnerů v momentě, kdy přišel na vládu s návrhem na omezení financování soukromých a církevních škol.
Jak jsem uvedla na začátku, ne se vším, s čím ministr Chládek přicházel, lze souhlasit. Kritická jsem k jeho nápadu na tablety pro prvňáky, sdílím obavy speciálních pedagogů o budoucnost speciálních, respektive praktických škol, vnímám nespokojenost učitelů s nárůstem administrativy. To jsou určitě problematické náměty, které by měly být předmětem věcné a odborné diskuze a řešení. Toho už se však v čele rezortu ujme někdo jiný.
Nebudu spekulovat o tom, jestli se článek v Mladé frontě dnes zakládá na pravdě, nebo ne. Poměry na ministerstvu školství neznám a nemohu je tedy hodnotit. Avšak rychlost, s jakou je Marcel Chládek odvolán na základě novinového článku, mě poněkud překvapila. Je možné, že příště se tato „osvědčená“ zkušenost uplatní na jiném ministru či premiérovi.
Doufám, že v rámci odvolání ministra Chládka má premiér Sobotka v ruce i faktické důkazy, ne jen novinový článek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
