Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, dámy a pánové. Dovolte mi stručně reagovat na některé věci, které tu už zazněly teď během rozpravy a pak mám několik věcí k panu premiérovi. Pokud jde o opilství. S tím samozřejmě souhlasím, jenom bych se v tomto trochu zastal projednou pana premiéra. Myslím si, že když zrovna premiér ČR bude toto téma zvedat na Evropské radě, tak bude celkem jednoduše odbyt poukazem na to, ať si nejdřív uděláme pořádek doma než začneme majstrovat ostatní. Padl tu na mě dotaz ohledně společné zemědělské politiky. Právě proto my tady nenavrhujeme nějaké podrobnější usnesení k tomu rozpočtu, protože je to na podrobnější debatu. Pokud tedy – já vím a teď jsem neměl ten čas to ještě jednou ověřovat – vím, tak v tuto chvíli v současném rozpočtu jde na společnou zemědělskou politiku 40 % evropského rozpočtu.
A teď k tomu, co říkal pan premiér. Jednak chci jenom stručně, aby to tu zaznělo takříkajíc na záznam, nemyslím si, že je dobře, že nejsme v eurozóně. Samozřejmě nemusíme řešit některé problémy, které eurozóna společně řeší, ale ona je řeší jaksi systematicky, cílevědomě a poměrně úspěšně. Myslím si, že bychom měli jednoznačné benefity z toho, kdybychom v ní byli. Doufám, že k tomu v nějaké rozumné perspektivě dojde.
Další věc. Chtěl jsem se trošku zeptat. Je tam také jedna zmínka ke konci o tom, že by bylo dobře přijmout pokud možno mechanismus na prověřování přímých zahraničních investic. To je materiál, který jsme tady před časem také projednávali. Možná si vzpomenete, že legislativní návrh je relativně měkounký. On říká, že země, které takový mechanismus mají, tak si ho nějakým způsobem v základních aspektech připodobní vzájemně a že také ty investice, které se přímo dotýkají zájmu EU jako celku, tak že také bude moct Evropská komise prověřovat. Česká republika nicméně nepatří k zemím, které by takovýto mechanismus měly a já souhlasím s Evropskou radou, že takovýto mechanismus je důležitý, čili můj dotaz směřuje k tomu: Nestálo by za to urychlit práce i na nějaké domácí legislativě v této zemi, resp. možná dotaz před proměním na oznamovací větu: Myslím si, že by bylo dobře to urychlit.
prof. RNDr. Václav Hampl, DrSc.
Tak. A pak několik věcí k migraci. Ve hrubých věcech se ztotožňuji s tím, co tady říkal kolega Dienstbier v tom smyslu, že mechanismy, které se navrhují nebo o kterých mluví závěry Evropské rady, tak jsou samozřejmě zajímavé zejména ve svém celku, ale v jednotlivostech tam zůstává celá řada dalších otázek. Především si myslím, že jistě je dobře, že jsme se zbavili nějakých povinných přerozdělovacích mechanismů, ale pořád si musíme zodpovědět otázku, jak my budeme pomáhat s tím, když nastane nějaká krizová situace. Jakoby pouhý přístup ve smyslu no ať si to nějak vyřídí země, které jsou postiženy, tak jednak není úplně moc hezké a jednak se nám může hezky vrátit. Teď nedávno vyšel docela věrohodný průzkum veřejného mínění v Rusku a tam dvě třetiny Rusů mladších tuším 35 let tvrdí, že nechtějí zůstat v Rusku. Někam budou chtít jít a u nás mají už docela solidní záchytné body. To, až se rozsype Ukrajina, o tom darmo mluvit. Je možné, že také přijde moment, kdy třeba my bychom potřebovali s tímto nějak pomoct. A já teď skutečně prosím pěkně rozumějte mi dobře. Tímto rozhodně neargumentuji na nějaký povinný relokační mechanismus. Jenom si opravdu myslím, že je už nejvyšší čas, abychom začali přicházet s konkrétními věcmi, jak pomoct s tím, když bude náhlá velikánská vlna prosím pěkně žadatelů o azyl. Můžeme si samozřejmě mezi sebou říct, že velká část z nich fakticky se ukáže být ekonomickými migranty, ale formálně vzato oni přicházejí a žádají o azyl a toto azylové řízení je potřeba administrativně vyřídit. Čímž se trošku dostávám k té otázce dobrovolnosti. Myslím si, že to je samozřejmě dobře, že toto se podařilo prosadit. Vůbec si nemyslím, že je dobrý nápad první věc, kterou potom uděláme, odmítnout jakoukoli pomoc. Tak. To je všechno. Děkuji.
autor: PV
