„Fyziologicky je středoevropský, tedy zimní čas skutečně zdravější. Teď nás ale čekají nejméně tři roky evropského vyjednávání. A protože chce každý stát něco jiného, je jasné, že jich z toho vyjde také řada nespokojených,“ říká senátor prof. MUDr. Jaroslav Malý, CSc.
Rozhodnutí Evropské komise nyní obíhá kolečko institucemi národních států. Komise dospěla k názoru, že původní důvody pro střídání zimního a letního času nejsou již kvůli energetickým úsporám opodstatněné a místo toho se vedly debaty o zdraví a o individuálním komfortu obyvatelstva. Zatímco severské státy by preferovali čas zimní, Polsko nebo Portugalsko by volilo čas letní a Řecko by zůstalo u střídání. Diskutuje se i napříč státy.
Čeští vědci i většina našich ministrů by se přikláněla k zimnímu času, v dosavadním anketách se ale většina českých respondentů vyslovila pro čas letní. A rozporuplný je i samotný materiál Evropské komise. Vedle připuštění národní benevolence ve volbě časového pásma tu komise zároveň volá i po harmonizovaném přístupu kvůli fungování vnitřního trhu. V jednom a tom samém materiálu se uvádí, že nekoordinovaný přístup by tu přinesl vyšší náklady na přeshraniční obchod nebo komplikace v komunikaci, dopravě či cestovním ruchu.
Potřebu shody na stejném časovém režimu, přinejmenším se sousedními státy, si uvědomuje i Česká republika. „Rozhodnutí Evropské komise je v této záležitosti kontroverzní. Vybalancování národní roztříštěnosti si vyžádá několik let vzájemných jednání, tedy minimálně do roku 2021. A přitom má Evropa řadu jiných vážnějších problémů,“ komentuje profesor Malý.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
