Namítáte, že Vám žádnou takovou povinnost dnes zákon neukládá? Nevadí. Za 20 let se možná takového zákona dočkáme a možná bude mít zpětnou platnost 20 let. Tedy pokud budeme mít tak hysterické a šílené politiky jako jsou ti, kteří dnes volají po tom, aby pan Babiš dokládal všechny transakce s majetkem, které udělal za posledních 25 let.

Zákon o prokazování původu majetku 
Česká veřejnost 25 let čekala na zákon o prokazování původu majetku. Odpovědnost za průtahy s jeho schvalováním jednoznačně padá na tzv. „zavedené“ politické strany. Když v minulém roce pan Černoch z hnutí Úsvit navrhoval, aby zákon platil 25 let zpět, neuspěl. Mnoho politiků z ODS, ČSSD i z dalších stran by se asi nerado zpovídalo z toho, komu pomohli při privatizaci a kdo pomohl jim s financováním volebních kampaní. 

A ejhle. Když se objeví politická konkurence, hned jsou všichni pro, aby majetek prokazoval do minulého století. Přestože se mi nelíbí, jak pan Babiš využil díry v zákoně ohledně danění kupónů z dluhopisů, musím uznat, že jeho výzva na adresu šéfů dalších politických stran je taktická. Zveřejní-li ostatní politici transakce s majetkem za 25 let, udělá to také. 

Zákon o daních z příjmů není zákonem o dani z majetku
Celkem pravidelně se dívám na pořad Reportéři ČT. Práci investigativních žurnalistů považuji za přínosnou, ale to, co předvedli v posledním díle ohledně prokazování příjmů a majetku, bylo ubohé. Nepodezíral bych reportéry z korupce jako pan ministr financí, ale míra neprofesionality byla v tomto pořadu podobná jako při kauze Čunek.

Jenom připomenu, že v kauze Čunek se před 10 lety někteří novináři podivovali nad tím, jak mohl tento bývalý ministr brát sociální dávky, když měl majetek více jak 1 milión korun. Nějak jim tehdy uniklo, že sociální dávky jsou vázány na příjmy za určité období a nikoliv na výši majetku. Taková bohužel byla legislativa a profitovali z toho mnozí. 

Daňová přiznání obsahují údaje o příjmech. Nikoliv o majetku. Teprve v posledních 2 letech platí, že oznámení podléhají i od daně osvobozené příjmy nad 5 miliónů korun (např. z prodeje nemovitostí nebo cenných papírů po uplynutí časových testů). Pořád ale zákon nepožaduje ocenění všech dosud neprodaných nemovitostí, účastí na společnostech, atd.

Je tedy potřeba rozlišit hodnotu všech zdanitelných příjmů za určité období (ta se dá poznat z daňových přiznání) a hodnotu majetku, která může být zásadně odlišná. 

Uvedu příklad: V roce 1995 jsme s manželkou koupili na splátky byt za 780 tisíc korun (neměli jsme tehdy naspořenou takovou sumu). Po 12-ti letech jsme byt za 2 860 tisíc korun prodali a neplatili jsme daň ze zisku přes 2 miliony korun, protože uběhla zákonná lhůta pro osvobození od daně z příjmů. Podobně bylo možné zhodnotit majetek v pozemcích. 

Kdy požadavky na informace začínají hraničit s šikanou?
Jsem pro maximální informační otevřenost. Setkal jsem se ale také už s šikanózním přístupem při požadování informací. Bývalý starosta jedné obce zanechal slušně řečeno nepořádek v dokumentaci úřadu. Následně se po novém starostovi dožadoval podle zákona o svobodném přístupu k informacím nejrůznějších přehledů a statistik.

Některé informace a dokumenty na úřadu po 10-ti letech prostě nenajdete. Ani v bance nenajdete 10 let po zrušení účtu informace o převodech. Platí nějaké skartační lhůty, platí nějaké promlčecí lhůty. Bohužel. Ani finanční úřad nemůže doměřit daň více než 10 let zpětně. A potom jsou informace, které sice dohledat lze, ale trvá to neúměrnou dobu. Nebo může trvat neúměrnou dobu jejich zpracování do přehledů v požadované struktuře.

Nevím, kolik transakcí s cennými papíry, s nemovitostmi nebo s majetkovými účastmi provedl za 25 let pan Babiš. Desítky, stovky? Splnil-li podmínky časových testů (to mohl pan Kalousek jako ministr financí průběžně kontrolovat), nemusel příjmy z prodejů hlásit. Pan Babiš jako fyzická osoba neměl ani povinnost evidovat (průměrnou) pořizovací hodnotu.

Šikana se vyznačuje mimo jiné tím, že někdo po někom žádá úkony, které nejsou žádány po jiných osobách v podobném postavení, úkony, které jdou daleko za rámec zákona, úkony, které dotyčnou osobu nepřiměřeně zatěžují nebo úkony prakticky neproveditelné.

Přestože bych byl rád, aby se prošetřily privatizační podvody, považoval bych za politickou šikanu, kdyby po Lex Babiš I následoval Lex Babiš II v podobě novely zákona o prokazování majetku s tím, že se retroaktivita rozšíří na 25 let. A pokud chtějí novináři nad rámec zákona informace po jednom ministrovi, měli by je chtít podle zásady rovnosti po všech. Jinak budou podezíráni přinejmenším z podjatosti.