Dobrý den, pane předsedo, pane premiére, kolegyně, kolegové. Už tady zazněly některé důležité věci, ale musím je znova zopakovat.
Slyšeli jsme zde slova pana premiéra o tom, jak se EU snaží efektivně bojovat proti největší uprchlické krizi novodobých dějin. Já jsem však zcela opačného názoru a jsem přesvědčen o tom, že v tomto projektu evropské elity zcela selhaly. Abych byl však férový, musím přiznat, že postoj, který během jednání Evropské rady zaujaly země V4, byl podle mého soudu alespoň malým náznakem toho, že Evropa nepropadla se zcela do beznaděje.
Ale vraťme se k faktům. V období od ledna do listopadu 2015 podle odhadu nelegálně překročil hranici EU více než milion osob. Dohoda s Tureckem od svého uzavření, což je právě listopad 2015, nefunguje. K tomu konstatování nepotřebuji summit Evropské rady, stačí se pouze podívat na veřejně dostupné statistiky počtu nelegálních uprchlíků. Ani na recept, kterým by Turecko naplnilo dohodu, se neptám, protože neexistuje.
Bohatě mi stačí, že summit, na kterém se teprve Evropa bude ptát Turků, kam dali těch 81 miliard korun, jakými opatřeními budou tedy snižovat počet uprchlíků, bude teprve za týden.
Nevidím ani záruky za to, že není pravdivá informace o dohodě, o které se spekuluje, a sice že Turecko s Německem uzavřelo úplně jiný, tajný pakt o přesunu dalších stovek tisíc migrantů do Evropy.
Jak jsem již opakovaně říkal, vracíme se zpátky do dob, kdy jsme Osmanské říši a dalším muslimským státům platili výpalné. Se závěry Rady v otázce migrační politiky je podle mého soudu možné se dohodnout, shodnout, pouze v podpoře další humanitární pomoci syrským uprchlíkům – jak uvnitř Sýrie, tak v okolních zemích. Jinak nevidím žádný posun ani v myšlení, ani v činech.
Jsem rád, že jsem zde slyšel od pana premiéra, který naznačil plán b) při postupu ČR.
Mám-li se vyjádřit k závěrům jednání Evropské rady, o kterých jste tady, pane premiére, mluvil, já nejsem s výstupy Rady spokojen ani v případě ústupků, na které nakonec přistoupila Velká Británie. S jejími původními požadavky totiž souhlasím, ani trochu se jim nedivím. Mám úplně stejný odpor k těsnější Unii, vysokým sociálním dávkám pro přistěhovalce, ale hlavně k nadbytečným regulacím pro soukromé i národní podniky na evropském trhu.
Samozřejmě nejsem rád, že by se takové opatření mohlo do budoucna vztahovat i na české občany, kteří chtějí do Velké Británie se odstěhovat, ale vysvětlují si to jako projev rozčarování a deprese z projektů EU a dokážou to pochopit. Koneckonců – uvidíme, jak se Britové rozhodnou v parlamentu.
Děkuji za pozornost.
autor: PV