Senátor Vystrčil: Proč se rozpočet EU zvětšuje, když počet zemí klesá?

20.12.2018 13:52

Projev na 4. schůzi Senátu 20. prosince 2018 k informaci vlády ČR o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala ve dnech 13. - 14. prosince 2018

Senátor Vystrčil: Proč se rozpočet EU zvětšuje, když počet zemí klesá?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Místopředseda ODS Miloš Vystrčil

Vážený pane předsedo, vážený pane premiére, vážené kolegyně, kolegové.

Vyjádřil bych se ke dvěma bodům, ke kterým tady mluvil pan premiér. První věc se týká víceletého finančního rámce. Když jsme to tady na přelomu září a října projednávali, tak jsme byli s názorem vlády ve většině případů ve shodě, takže protože to z projevu pana premiéra nebylo úplně zřejmé, tak jsem se chtěl zeptat, jestli tedy existuje nějaká šance, že by se přece jen náklady na administrativu EU snížily, jak jste mluvil o nárůstu 23 %? Jestli je tedy reálné, že skutečně, když počet členských zemí ubývá, by bylo logické, aby také ubyly náklady administrativy? Pak tady byla ještě jedna věc, že rovněž celkový rozpočet EU se zvětšuje, což také nevím, jestli je úplně logické, když počet zemí se snižuje a tak velká země jako Velká Británie odchází, takže také by mě zajímalo, jestli skutečně to tak zůstává, návrh víceletého finančního rámce, přestože počet zemí se sníží, tak celkový rozpočet zůstává navýšen.

Pak jsem se chtěl zeptat, jestli jsme se někam posunuli, protože tam jsme také s vládou měli úplně stejný názor z hlediska zvýšení flexibility využívání finančních prostředků, které můžeme čerpat z evropských fondů, protože představa, která byla zakotvena v návrhu finančního rámce, říkala, že na některé věci my peníze čerpat nebudeme moci a vím, že stanovisko vlády k tomu bylo velmi podobné jako je stanovisko Senátu, že chceme si sami pokud možno vybírat, na co ty peníze využijeme. A v případě, že se ukáže, že třeba bychom potřebovali peníze realokovat někam jinam, tak si o tom chceme rozhodovat, aniž by bylo potřeba, aby to v Bruselu bylo schvalováno, čili jak ta jednání probíhají, protože zase jsme byli ve shodě. Jediná věc, kde měl Senát jiný názor než byla vláda, byla kategorizace regionů, kde jsme vyslovili názor, že bychom byli spíše pro tři kategorie regionů z hlediska řekněme toho určování, jak velké dotace, resp. finanční pomoci budou regionům poskytovány. Argument vlády byl, pojďme do dvou kategorií regionů s tím, že potom si to vnitřně rozdělíme, jak budeme cítit, že je to potřeba. Ale nám se to úplně nezdálo, protože jsme si mysleli, že by tady měla existovat pro nejslabší regiony a k tomu tady budeme mít i veřejné slyšení. Jakási jistota, že budou nejmasivněji podpořeny z hlediska právě té kohezní politiky, o které tady pan premiér mluvil a kterou bychom měli naplňovat i využíváním evropských fondů. Takže to jsou k tomu víceletému finančnímu rámci nějaké mé řekněme připomínky a zejména potom dotazy, kde znovu zdůrazňuji, že jsem měl pocit, že v naprosté většině věcí jsme s vládou jako Senát ve shodě z hlediska našich cílů a toho, čeho chceme v rámci vyjednávání dosáhnout.

Pak tady mám jednu takovou věc, kterou už jsem říkal, když tady byl pan ministr zahraničních věcí Petříček, ale protože premiér velí celé vládě, tak to zopakuji i tady. Dne 20. až 23. listopadu jsme jako delegace výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí navštívili Velkou Británii, a byť jsme tam byli zejména kvůli tomu, abychom se seznámili s tím, jakým způsobem mají elektronizovánu veřejnou správu, tak jsme se nakonec bavili téměř výhradně o brexitu a o tom, co Británie zažívá, a měli jsme i samozřejmě debaty na našem zastupitelském úřadu. A když jsme se ptali, co by bylo dobré dělat, abychom pomohli občanům, kteří ve Velké Británii, myslím tím české občany, pracují, pan premiér říkal, že jich je 50 000, tak ze zastupitelského úřadu zaznělo, že by potřebovali finančně posílit konzulární úsek ve smyslu toho, aby bylo možné s našimi občany žijícími ve Velké Británii nebo pracujícími ve Velké Británii více komunikovat a více administrovat věci, které mohou přijít poté, co k tomu brexitu ať řízenému nebo neřízenému dojde.

Takže to tady také si dovolím vznést jako poznámku, že skutečně zastupitelský úřad ve Velké Británii bych velmi uvítal, pokud by došlo k nějakému finančnímu posílení konsulárního úseku ve smyslu toho, aby mohlo dojít k bližšímu a častějšímu kontaktu s našimi občany žijícími ve Velké Británii a tím pádem i jejich lepší přípravě k tomu, až skutečně k tomu brexitu dojde, aby tam nedocházelo ke zbytečným problémům, které stejně nastanou, ale cílem je samozřejmě nás všech, aby byly minimalizovány.

Děkuji za pozornost.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Klára Dostálová byl položen dotaz

Kdo může za migrační pakt?

Tvrdíte, že když vás budeme volit, tak nás zbavíte migrantů. Jak? Jak chcete problém řešit, navíc když teď EP schválil migrační pakt? Taky tvrdíte, že jeho schválení byla zrada od této vlády, tak co pak změníte evropské volby? A jak to tedy je? Může za schválení paktu vláda nebo politici v Bruselu?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vích (SPD): Milion chvilek pro demokracii a další novodobí neomarxisté hrozí

17:11 Vích (SPD): Milion chvilek pro demokracii a další novodobí neomarxisté hrozí

Přetahování se východu se západem v Evropě a jejím okolí provázejí četné barevné revoluce versus reg…