Dobré dopoledne, děkuji za slovo, paní předsedající, paní ministryně. Já si tady kladu otázku, proč buď predikované nebo nastalé problémy s placením nájmu v souvislosti koronakrizí se řeší právě tímto zákonem? Proč se řádně nevyužijí standardní nástroje, které stát má k dispozici, standardní nástroje státní sociální podpory. To znamená příspěvek na bydlení, případně doplatek na bydlení, případě mimořádná okamžitá pomoc. Paní ministryně tady řekla, že tento zákon slouží k tomu, aby se překonala doba, než si vyřídí občan nebo ten nájemník právě tyto dávky státní sociální podpory a že chce překonat tu dobu, než vlastně tuto dávku dostane přiznanou. Včera na výboru paní, vaše náměstkyně, nám řekla, že průměrná doba vyřízení těchto dávek se v České republice pohybuje kolem 1,5 měsíce, v Praze vím zcela jistě, že to je delší doba, ale to není podstatné. Podstatné je to, že nikomu nedochází, že v případě, že již teď nikdo neplatí nájem, tak nezíská tyto sociální dávky. A já to vysvětlím.

Výše příspěvku na bydlení se počítá z následujících údajů. Nájemce nebo žadatel doloží, jaký mám příjem. Tedy v tomto čtvrtletí začnu mít příjem 20%, ale zároveň dokládám, kolik jsem uhradil za bydlení, uhradil. Pokud nezaplatím nájem, tak Úřad práce nemůže spočítat příspěvek na bydlení, prostě to nelze. Takže jinými slovy my teď vlastně dáváme lidem naději, že si mohou odložit splátku nájemného, že je za to nikdo nevyhodí, ale neříkáme to, že tím, že to nezaplatí, tak nemají nárok na příspěvek na bydlení. Tady jediná šance, která by v tuto chvíli byla na využití těchto řádných nástrojů, které máme, aby se ta rozhodná doba, kdy se posuzuje příjem a výdej, kolik jsem zaplatil, prodloužila, protože pokud to bude čtvrtletí, tak jestli za toto čtvrtletí bych si chtěl požádat, tak se ale posuzuje to předchozí čtvrtletí, kde jsem měl plný plat nebo ještě nějaký dobrý, do krize jsme se začali dostávat v březnu, a platil jsem nájem. Takže vlastně na příspěvek nemám nárok. Když si požádám v tom červnu za tohle předchozí nebo za toto období, tak vlastně budu mít nulový příjem, ale budu mít taky velmi snížené vlastně zaplacené náklady na bydlení. A ten zákon jasně mluví o tom, že ten příspěvek na bydlení se spočítá pouze z toho, ze skutečně vynaložených nákladů na bydlení. Ještě dnes jsem telefonovala s naší ředitelkou Úřadu práce, abych si to skutečně ověřila. Prostě je to tak. Včera na výboru ještě padl argument, že je možné, že vlastně lze ten příspěvek na bydlení nasměrovat přímo na toho pronajímatele, aby mu byla zajištěna možnost toho placení. My tohoto nástroje jako obec využíváme, protože Praha 10 vlastní asi 2000 bytů, takže víme, co to znamená, když nám někdo dluží, víme, co to znamená, kolik spousta lidí potřebuje příspěvky na bydlení, takže tuto dávku máme skutečně navázanou na platbu k nám, ale tady já poukazuji na to, že ta dávka se prostě nespočítá, pokud není ten nájem uhrazen, prostě to není možné. To znamená, jako jediná možnost, která tuto situaci může vyřešit, je skutečně prodloužení té posuzované doby, aby alespoň něco ti lidé dostali, protože alespoň třeba nezaplatí měsíc, ale když zaplatí další 2-3, tak se jim to do toho prostě započítá. Takže já jenom upozorňuji, že tenhle zákon to skutečně neřeší. Takže to je jedna věc.

Druhá věc, které bych se tady chtěla věnovat, a to, že pokud někdo uvažuje, že by tedy souhlasil s tímto zákonem, tak bych se tady chtěla moc přimluvit, abychom to minimálně pustili do podrobné rozpravy a mohli jsme některými pozměňovacími návrhy něco napravit. A teď já mám na mysli jednu konkrétní věc, a to, že se do toho zákona prostřednictvím pozměňovacího návrhu pana poslance Luzara dostala jedna větička, ve které je napsáno, že to, že oprávněně ten nájemce se dostal z pohledu koronakrize do problému s nájemným, tak má toto potvrzení vydávat Úřad práce. A já tady dlouhodobě vystupuji s tím, s reálnou zkušeností, jak úřady práce jsou přetížené, jak tam mají málo lidí. A toto je obrovská agenda, která by teď Úřadům práce nazbyla. Opět jsem to ještě v noci a ráno konzultovala přímo s ředitelkou našeho úřadu práce. A ta tedy se zhrozila, jakou kompetenci vlastně může mít Úřad práce posoudit, že se někdo dostal do problému s placením nájemného proto, že například zůstal na ošetřovném, že zůstal na karanténě, prostě z mnoha jiných důvodů, než je ztráta zaměstnání. Říkám, toto se do toho zákona dostalo pozměňovacím návrhem pana poslance. A je to skutečně něco, co je totálně likvidační pro chod těch úřadů práce, protože to je obrovská agenda. Já jsem nelenila a ráno jsem poslala SMS paní ministryni Maláčové. Já jsem žádala včera, aby tady byla. Ještě mi odpověděla a za chvíli doufám budu mít e-mail, který vám pošlu. A já vám přečtu tu SMS.

Paní ministryně, ráda bych u senátního tisku 234 navrhla zrušit povinnost úřadů práce vydávat potvrzení nájemcům, že nemohou v souvislosti s COVID platit nájem, § 3, odst. 3, což navrhl poslanec Luzar. Považuji to za obrovskou zátěž pro úřady práce, vrátilo by se to do vládního návrhu. Budu ráda, když mě bude MPSV kontaktovat, je to dnes 3. bod schůze senátu, děkuji, Renata Chmelová.

A paní ministryně mi odpověděla.

Souhlasím, podpořím, ozveme se vám náměstkyně Jirková. Paní náměstkyně Jirková se mi skutečně ozvala a skutečně potvrdila slova paní ministryně, takže bych tímto, a říkám, za chvíli to budu mít v e-mailu, takže tímto bych chtěla poprosit kolegy, že v případě, že se dostaneme do podrobné rozpravy, zda byste podpořili vlastně můj pozměňovací návrh, který v podstatě jen vypustí tu větu pana poslance, že je to povinnost, že to má přezkumovat Úřad práce. A necháme to na všech příslušných orgánech, odkud si ten nájemce sežene to potvrzení důvodu, proč se dostal do krize neplatit. A toto potvrzení by dal přímo tomu svému pronajímateli. Takže buď to může být Pražská správa sociálního zabezpečení, že jsem v karanténě, že jsem na ošetřovném, může to být potvrzení od podnikatele, že byl nucen v souladu s zákonem uzavřít provozovnu atd., atd. Těch potvrzení může být řada. Chci jenom upozornit, že tady nevím, jak se k tomu postaví pan senátor Koliba, ale na stolech máme ještě jeho návrh, a tady chci jenom upozornit, že jeho návrh naopak ještě více rozšiřuje a podporuje to, aby úřady práce tuto agendu vykonávaly. Tak jenom aby bylo v tom jasno, jaký je rozdíl mezi mým pozměňujícím návrhem a jeho pozměňujícím návrhem. Takže to je druhé téma.

A třetí téma, kterého bych se v souvislosti s tímto návrhem chtěla vyjádřit, a to je můj avizovaný pozměňovací návrh na zrušení bezdoplatkových zón. Je to téma, které tady rezonuje od roku 2017, řada senátorů toto ustanovení v zákoně o hmotné nouzi napadla u Ústavního soudu. A do této chvíle Ústavní soud ještě nerozhodl. Možná si kladete otázku a možná vás napadnou dvě otázky. Není to přílepek? Je to něco, co je třeba projednávat v této mimořádné situaci? Já budu upřímná. Přílepek to z mého pohledu je, ale je opodstatněné ho podat v této mimořádné situaci. A vysvětlím proč. V České republice je řádově asi vyhlášených 100 oblastí jako bezdávkové zóny. V těchto oblastech také bydlí řada lidí, kteří do koronakrize nepotřebovali žádné dávky, žádné podpory v tom, aby byli schopni platit si své nájemné. Prostě někde bydleli a obec rozhodla, že v rámci jedné čáry, která se namalovala do mapy, samozřejmě nějak odůvodněné, tak prostě bydlí v bezdávkové zóně. No jo, ale tihle lidé teď v tuto chvíli mohli přijít o praxi a zůstat s dětmi doma a dostávají se do krize, že nemohou si pořádat o žádnou dávku, o doplatek na bydlení. Jenom upozorňuji, samozřejmě, toto je vázáno jenom na nové smlouvy, které se uzavřou v těch zónách. Ale já chci upozornit, že z mé praxe jednoznačně vyplývá a z praxe neziskovek, které tam pomáhají a starají se, tak i s těmito lidmi, protože je pronajímatelé považují za rizikovou skupinu, jsou uzavírány smlouvy na dobu určitou. Není problém prostě uzavírat smlouvy třeba na tři měsíce.

Proto tito lidé, kteří ještě minulé čtvrtletí nebo minulou dobu neměli problém s placením nájemného, ale skončí jim nájemní smlouva, takže vznikne nová nájemní smlouva a oni už, když se dostanou do problémů, nemají možnost požádat o doplatek na bydlení. Proto tento pozměňovací návrh míří na to, že zrušíme bezdávkové zóny v ČR v zákoně o hmotné nouzi. Jenom chci upozornit, a uváděla jsem to i ve svém e-mailu, že podporu ústavní stížnosti vyjádřila jak ombudsmanka, tak i některá rozhodnutí krajských soudů, kde jsou opatření obecné povahy napadnuty. A krajské úřady čekají na vyjádření Ústavního soudu, tzn. má to již za tu dobu nějakou podporu. Takže to je třetí věc, ke které jsem se chtěla vyjádřit. Děkuji