Český statistický úřad vydal zprávu, že v sprnu stála čtvrtka másla průměrně 52,31, což znamenalo růst ceny meziročně o 45,2 %. Od té doby ještě zdražilo. A tak se zákazníci ptají, zda se krajíc chleba namazaný máslem stane opravdu přepychem. Kdo za to může?
Na předvolebních diskusích s občany jsem se setkal s nedůvěrou v tzv. oficiální vysvětlení, že cena másla roste všude v EU a mohou za to Číňané náhle skupující světové zásoby této potraviny. Spíše se ozývaly názory, že tak jako před lety u vajíček si obchodníci chtějí před vánoci vydělat na další surovině, kterou domácnosti ve zvýšené míře nakupují právě v tomto období. Co bude následovat? Na internetu kolují seznamy zboží, na němž by se takto mohlo ještě vydělat. Zisk na prvním místě? Nedivím se lidem, že zahraničním vlastníkům obchodních řetězců jejich zdůvodňování skokového zdražení másla nevěří. Způsobily to zkušenosti, kdy nám jejich mluvčí vysvětlovali, že rozdílnou kvalitu potravinářských výrobků ve stejném obalu u nás a v původních zemí EU způsobuje to, že máme jiné chutě. Teď už politici i na nejvyšší úrovni v EU museli uznat, že třeba Češi nemlaskají radostí při pojídání kuřecího separátu místo vepřového masa.
Otázkou zůstává, zda jde s tak prudkým růstem ceny některé z komodit vůbec něco dělat. Premiér Bohuslav Sobotka si všiml, že naštvanost lidí vzrůstá. A tak zadal úkoly. Ozvalo se ministerstvo financí, které vyzvalo Specializovaný finanční úřad, aby zkontroloval zvýšení ceny u tuzemských producentů másla i u hlavních obchodníků na maloobchodním trhu. Kontroly mají zkoumat oprávněnost zdražení másla kvůli růstu nákladů, zjistit změny v objemu dodávek z Česka i z dovozu a také případné odlišnosti cen podle původu másla. Pokud by na základě šetření vzniklo podezření, že některý subjekt zneužil výhodnějšího hospodářského postavení, mohou padat i pokuty. Zní to dobře, ovšem pochybuji, že výsledky cenových kontrol budou známé ještě před volbami. Obávám se, že stát udělá bubu a vše se vytratí do ztracena. Stát si již dávno odebral mnohé pravomoci v cenové regulaci. Řada politiků totiž tvrdošíjně zastává názor, že vše vyřeší trh. Pokud se tak v tomto případě nestane, pak přece můžeme mazat chleba margarínem, ne?
Jedním z východisek může být skutečná podpora rozvoje zemědělství. Tím nemyslím handrkování na jednání vlády o národních dotacích. I když i zde KSČM prosazuje změnu od dotování na plochu k dotování podle výnosu. Tím chceme také snížit devastaci krajiny. Konečně se musíme dostat z pověsti popelnice Evropy k obnově soběstačnosti v základních potravinách. Proto máme v našem volebním programu zásadní zvýšení ochrany zemědělského půdního fondu. Již žádné sklady na půdě, kde by se mohly pást krávy, pěstovat obilí či pícniny. Požadujeme zpřísnění podmínek obchodování s půdou, aby byla využita k základním účelům, a tak se omezily její spekulativní nákupy. Chceme také podporovat rozvoj malých potravinářských provozů po celé republice s cílem vytvořit síť maloobchodních provozoven jako protiváhu velkým zahraničním obchodním řetězcům. Jinak nás cizí neviditelná ruka trhu zanedlouho zase vyučí, jak se na lidech s nižšími a průměrnými příjmy dá vydělat majlant.
Myslím si, že pouhá nárazová předvolební cenová kontrola není perspektivním řešením. Stát zacvaká téměř bezzubými ústy a nic moc se nezmění.
Ing. Josef Šenfeld
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
