Vážená vládo, vážené poslankyně, vážení poslanci.

Dovolte mi dnes ještě jednou, doufám, že to bude dnes naposledy, stručně doplnit předkladatele. Jak jsem avizoval v tisku 750, návrh na regulaci odměn za zprostředkování životního pojištění tentokrát řešíme samostatně v tomto tisku. Na rozdíl od minulého tisku 750 tato navrhovaná novela je zcela národní úpravou, takzvaně netransponuje žádný právní akt Evropské unie. A daná problematika nebyla doposud i přes několik pokusů v minulosti, vážení kolegové, upravena. Tato novela se snaží pouze o regulaci odměn za zprostředkování životního pojištění. Není to tedy novela zákona jako celku v rámci implementace směrnice Evropské unie o distribuci na finančním trhu, takzvané IDD, a novela pro odstranění negativních jevů na finančním trhu, dříve sněmovní tisk 415. To je podle mého osobního názoru škoda, neboť zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích by si určitě zasloužil úpravu řady oblastí. Úpravu by si především zasloužil registr zprostředkovatelů vedený u České národní banky, orgánu dohledu nad pojišťovnictvím, kdy si spotřebitel nemůže v současnosti ověřit zda, a jakou pojišťovnu zprostředkovatel zastupuje. Podle reálných odhadů je zde neaktuální informace u 50 až 60 % vedených subjektů. Bylo by třeba zákonem vytvořit takové podmínky, aby byl registr stále veden v aktuálním stavu, registr se vyčistil, aby byly nastaveny podmínky pro automatizaci registrací, změn, a hlavně odregistrací zprostředkovatelů.

Domnívám se, že je velmi nutné zákonem v této souvislosti také posílit pravomoci orgánu dohledu České národní banky pro odebírání licencí zprostředkovatelům. Důležité je také v neposlední řadě nastavit podmínky pro zvýšení profesní a odborné způsobilosti zprostředkovatelů. Tím vším pomůžeme vyloučit z trhu ty zprostředkovatele, kteří finanční trh svým jednáním poškozují nekvalitou zprostředkování, bezdůvodným přesjednáváním, takzvaným přetáčením smluv klientům s cílem znovuzískání finanční odměny, a kteří dělají i takzvané finanční podvody a podobně.

Je škoda, že předkladatel tuto šanci nevyužil, a nedopracoval materiál předkládaný původně jako sněmovní tisk 415, to je novelu zákona 38/2004 Sb. o pojišťovacích zprostředkovatelích jako celku, která obsahovala řadu pozitivních návrhů opatření, a bylo za ní vidět kus dobře odvedené práce týmu paní náměstkyně Lenky Juroškové. Jak již jsem řekl, dle důvodové zprávy je cílem navrhované úpravy omezení negativních jevů na současném trhu se životním pojištěním, tedy časté přepojišťování, a s tím související nízká či nulová hodnota odkupného, kterou klient obdrží při předčasném ukončení rezervotvorného pojištění, typicky investiční životní pojištění a kapitálové životní pojištění.

Předmětem regulace je zejména rozložení práva zprostředkovatele na odměnu v čase. Vztahuje se na životní pojištění sjednané podle občanského zákoníku, které spadá do odvětví životního pojištění podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o pojišťovnictví. Tento návrh není tak hutné čtení jako byl tisk 750, který měl až 157 stran. Tento zákon bez důvodové zprávy má jen dvě strany, ale i přesto si dovolím odhadnout, že bude opět vzbuzovat o to větší diskuse, mnohdy dezinterpretace, a také emoce. Je to ovšem logické, neboť se tato novela snaží ve prospěch spotřebitele regulovat to nejcitlivější, to je odměny pojišťovacích zprostředkovatelů.