Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové.
Dovolte, abych jménem TOP 09 vás seznámil s naším pohledem a názorem na danou problematiku.
Úvodem bych chtěl říct, že zcela jednoznačně jsme si vědomi celé problematiky a úlohy řešení kybernetické bezpečnosti našeho státu nebo chcete-li kybernetické obrany. Je naprosto evidentní, že posilování celého systému kybernetické obrany je naprosto nezbytné, a to ve všech úrovních, které jsou k dispozici, a u kterých předpokládáme, že budou hrát význam i v letech budoucích.
Čili se shodneme v cíli, jakým způsobem chceme pokračovat a hlavně, jaký měl být cíl, aby z toho měla prospěch naše země. Nicméně bych zde chtěl upozornit pár poznámkami na místa, která považujeme buďto za diskusi nebo za problematická, a pokud... ve třetím čtení třeba pan ministr na ně odpoví, tak budeme samozřejmě rádi.
Za prvé. Svěřit kybernetickou obranu vojenskému zpravodajství - a tady se trochu lišíme s kolegy, znamená prolomit důležitou zásadu, která byla přijata po roce 1989, že totiž zpravodajské služby mají mít pouze informační pravomoci, nikoliv pravomoci výkonné. A teď můžeme diskutovat, jestli to je pravomoc výkonná nebo informační. Za klíčové stále považujeme postavení Národního bezpečnostní úřadu, resp. vznikajícího Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost, kterou jednoznačně podporujeme. Zatímco těžiště práce zpravodajských služeb je tedy v získávání a shromažďování informací. Linka, která je, to znamená dosavadní strukturu, Národní bezpečnostní úřad, Národní centrum kybernetické bezpečnosti, Vládní CERT a Národní CERT, považujeme v tomto okamžiku za zásadní a důležitou a k ní by se měly všechny kroky vázat prioritně. Tam je ten rozpor, jestli vojenské zpravodajství nedostává příliš velké pravomoci z hlediska let budoucích.
Povinnost - další poznámka a bod. Povinnost providerů umožnit připojení rozhraní pro připojení technických prostředků umožní vojenskému zpravodajství nejen monitorovat komunikaci, což je samozřejmě správné a potřebné, ale též do ní i vstupovat, pozměňovat ji, ukončovat apod., což je v rozporu s ústavním pořádkem v článku 13, listiny základních práv a svobod - neporušitelnost listovního tajemství.
Další poznámka - termín, který se používá. Technické prostředky kybernetické obrany. Není zcela jasné, co se pod tímto termínem skrývá. Jak mají působit, eventuálně, jak mají být kontrolovány.
Další poznámka. Je poněkud vágní dikce, zda jejich nasazení bude trvalé, dočasné a naopak je zřejmé, že takové zařízení umožní nejen sběr metadat, ale i monitoring obsahu komunikace. V takovém případě by mělo tedy vojenské zpravodajství - tady je otazník - požádat o povolení soud, podobně jako Policie ČR, kdo o tom bude rozhodovat, eventuálně, jaké by tady měly být kontrolní mechanismy.
Další bod. Zákon neurčuje pravidla pro nakládání s daty, která se tedy budou shánět, shromažďovat. Jaká data se mají ukládat, resp., kde se mají ukládat, jak se mají zpracovávat, kdy se mají likvidovat, kdo k nim bude mít přístup.
Další poznámka. Tento zásah do internetové komunikace bude probíhat bez vědomí operátorů, kteří tak již nebudou moci garantovat zákazníkům plnou důvěrnost přenášených dat, tak i adresátů komunikace a představuje tudíž zásadní prolomení ústavně garantovaných práv a svobod, kdy se jedná zejména o článek 10 - ochrana soukromí a článek 13 - ochrana listovního tajemství. Přičemž já osobně jsem si vědom toho, že samozřejmě ochrana státu a bezpečnost může být tímto nadřazená, ale pak se musí přesně popsat, jakým způsobem to bude prováděno.
Poslední moment, který souvisí s tím předcházejícím. Plošný monitoring metadat z komunikace kromě toho koliduje nejenom s příslušnými nálezy Ústavního soudu z 20. 12. 2011 a nálezu č. 43 z roku 2012, ale i s rozhodnutím Soudního dvora EU ze dne 21. prosince 2016 ohledně přiměřenosti použití sledovaných nástrojů ve vztahu k ochraně soukromí, v němž soud zdůraznil, že nezbytnost boje proti organizovanému zločinu a terorismu nemůže ospravedlňovat neomezené shromažďování dat.
Tolik pár poznámek a připomínek, které máme k předložené novele zákona. Na závěr bych chtěl znova opakovaně podtrhnout, že cíl je naprosto jasný. A budeme rádi, pokud tyto z něčího pohledu detaily, z něčího pohledu námitky trochu vážnějšího charakteru, budou dovysvětleny. Jinak jsme připraveni samozřejmě dále diskutovat o dané problematice.
Děkuji.
prim. PharmDr. Jiří Skalický, Ph.D.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
