Ani jedno z nich však nepřináší nové návrhy, které by pomohly uprchlickou krizi zastavit, a pomoci tak těm, kteří dnes strádají a umírají. Řešením není povinné přerozdělování, po kterém usnesení volají, ale musí se nacházet tam, kde se problémy rodí.
„Ani jedno z těchto usnesení jsem nepodpořila. Přesto si myslím, že Česká republika by pět tisíc uprchlíků měla přijmout, a to dobrovolně. Máme volné kapacity a jsme schopni zajistit i bezpečnost. Naši občané musí mít jistotu, že uděláme vše pro jejich bezpečí, ale zároveň se budeme chovat odpovědně. Je to náš závazek solidarity nejen evropský, ale především obecně lidský. Povinné kvóty jsou však pro mne nepřijatelné,“ zdůvodnila svůj postoj europoslankyně Michaela Šojdrová.
Upozorňuje na situaci, kterou v oblasti přílivu uprchlíků Česká republika již zažila v době války v bývalé Jugoslávii a krize v Kosovu v průběhu 90. let.
„V České republice byly tehdy tisíce uprchlíků včetně balkánských muslimů a naše země tuto situaci bez hysterie a vypjatých emocí zvládla. Máme zkušenosti, jak se s touto situací vypořádat. Většina z uprchlíků se po válce vrátila zpět a ti, kteří zůstali, se většinou bez problémů integrovali. V dnešní době samozřejmě daleko více čelíme potenciální hrozbě terorismu, a je proto nezbytné přicházející uprchlíky velmi pečlivě prověřovat. Jejich případné přijetí nesmí ohrozit bezpečnost občanů, která musí stát na prvním místě, a také naši civilizační kulturu,“ upozorňuje Šojdrová.
Europoslankyně považuje za klíčové, aby ve věci našli členské státy Evropské unie dohodu.
„Považuji za zásadní, aby se právě představitelé členský států, kteří jsou zodpovědní za bezpečnost a za provádění azylové politiky na územích svých států, ve spolupráci s Evropskou komisí dohodli na přijímání uprchlíků a způsobu řešení krize. Silové politické ‚válcování‘ jedněch druhými by Evropu oslabilo,“ varuje europoslankyně.
Za pozitivní posun považuje čerstvé návrhy Evropské komise, které Evropskému parlamentu představil během středečního jednání její předseda Jean-Claude Juncker. Těmi jsou zejména přeměna agentury Frontex ve skutečnou evropskou službu ochrany pozemní i námořní hranice či vytvoření fondu, jehož cílem je nasbírat finanční prostředky ve výši 1,8 miliardy eur na řešení uprchlické krize přímo v zemích původu.
„Přestože Evropská unie dnes čelí snad největší hrozbě za posledních 50 let, věřím, že se jí podaří situaci zvládnout a že z této krize vyjdeme poučeni i posíleni,“ uzavírá Michaela Šojdrová.
Psali jsme:
Ing. Michaela Šojdrová
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
