Stanjura (ODS): Pět set milionů jeden návrh kolegy Sklenáka, 600 milionů druhý návrh kolegy Soukupa...

Děkuji za slovo. Tak ve třetím čtení shrnu postoj našeho klubu a naší politické strany. O tom, zda podpoříme nebo nepodpoříme návrh státního rozpočtu, jste rozhodli v prvém čtení. Navržený schodek 70 mld. je příliš vysoký, a proto ho podpořit nemůžeme. My jsme opakovaně a docela podrobně v rozpravě v prvním, druhém čtení, taky v jednotlivých výborech ukázali vládě, kde může najít rezervy. Chci říct, že se ve veřejném prostoru pohybuje částka, že poslanci navrhli změny rozpočtu ve výši 44 mld. Zkusme si společně tuto částku rozebrat a říct, co to reálně znamená. Zhruba 25 mld. jsme navrhli - složeno z mnoha položek - do vládní rozpočtové rezervy.

To znamená možnou úsporu. Není to přesun na jiné výdaje. Takže nám zůstane ze 44 pouhých 19 miliard. Třikrát se opakuje návrh na posílení prostředků pro armádu a pro Ministerstvo obrany o zhruba 2,3 miliardy. To je skoro 7 miliard. Ale reálně pokud projde kterýkoli v těchto návrhů, tak ten účel bude splněn. Takže ty ostatní navržené částky, navržené přesuny nejsou zdaleka tak velké, jak to při prvním pohledu vypadá.

Já bych chtěl, abychom se vrátili zhruba o 12 až 13 měsíců zpátky a připomenuli si rozpravu o rozpočtu na rok 2015. Pokud si vzpomínáte, tak my jako občanští demokraté jsme kritizovali tento návrh rozpočtu nejenom kvůli výši schodku, který byl 100 miliard, ale také kvůli tomu, že jsme byli přesvědčeni, že jsou podhodnoceny příjmy státního rozpočtu a říkali jsme - výdaje splníte, příjmy budou vyšší, je to jasné. V té době se uvažovalo s ekonomickým růstem necelá tři procenta. I tak byly podhodnoceny příjmy a určitě přijdete v listopadu nebo v prosinci s tím, jak výborně hospodaříte. Prvního nebo druhého, myslím, že 2. prosince Ministerstvo financí prezentovalo výsledky hospodaření za prvních 11 měsíců a stalo se přesně to, co jsme říkali loni. Příjmy za jedenáct měsíců plus 91 miliard, takže mi řekněte, jak dobře jste rozpočtovali příjmy. Já samozřejmě nevím data k dnešnímu dni a odhadnu, že to zvýšení příjmů může být zhruba 100 miliard za rok, a to je tedy velká odchylka. To si řekněme, že to vůbec není v rámci nějaké statistické chyby nebo jednotek miliard. Také za těch 11 měsíců také bylo o 60 miliard více výdajů a ze zkušenosti víme, že v dvanáctém měsíci výdaje prostě rostou vyšším tempem než v ostatních měsících. Uvidíme, já bych odhadl, že rozpočet na konci roku bude dosahovat výše nějakých 70 miliard. Pan ministr financí má určitě přesnější informace. Berte to jako odhad, kdy vycházíme z plnění za jedenáct měsíců a z toho, jak se plnil rozpočet v předchozích letech ve 12. měsíci. Takže kde je nějaké tempo snižování schodku? Letos 70 miliard, příští rok 70 miliard.

Letos v této rozpravě upozorňujeme na něco jiného. Příjmy jsou podle našeho názoru napnuty a jsou možná až příliš optimistické. Ta situace se nebude opakovat, že bude o 100 miliard vyšší příjem než bylo rozpočtováno. Prostě nebude! My se obáváme, že zrovna v položce příjmy z evropských peněz, když pominu povinné platby, takové ty nárokové, tak je příliš optimistický. To uvidíme, jak se bude dařit reálně v prvním roce nového plánovacího období čerpat miliardy či desítky miliard z evropských fondů.

Současně ty výdaje ale utraceny budou, pokud neprojde náš pozměňovací návrh, aby byla posílena vládní rozpočtová rezerva. A on neprojde, slyšel jsem vyjádření po jednání koalice. To je samozřejmě vaše plné právo, politické rozhodnutí. Takže až to tady budeme psát za rok a budeme připravovat a debatovat o rozpočtu 2017, tak jsem zvědavý, jaké bude plnění za jedenáct měsíců a jaký bude trend snižování schodku státního rozpočtu.

Vzpomeňme si, že před rokem říkali čelní představitelé vlády, že ten vyrovnaný rozpočet bychom mohli dosáhnout někdy v roce 2017 až 2018. O rok později říkají 2018 až 2019. A jsem si skoro jist, že příští rok budou říkat: No, ale toho vyrovnaného rozpočtu můžeme dosáhnout někdy v letech 2019 až 2020. Pořád to odsouváme, říkáme - tak za ty tři až čtyři roky. Jenže o rok později jsou to opět 3 až 4 roky. A říkám - obávám se, že to tak bude i příští rok.

My jsme upozorňovali, že některé kapitoly jsou uměle navýšeny v tom návrhu rozpočtu. A samotný postoj vládních poslanců a vládní koalice nám dává za pravdu.

Kritizovali jsme jak je vysoce navržena položka Dávky v hmotné nouzi, kam patří zejména nejvíce zneužívaný Doplatek na bydlení. Odhadli jsme, že minimálně o miliardu. Co se stalo 30. září, kdy vláda poslala tento návrh rozpočtu nám, do Poslanecké sněmovny? Pět set milionů jeden návrh pana kolegy Sklenáka, 600 milionů druhý návrh pana kolegy Soukupa, a zničeho nic, po necelých dvou měsících 1,1 miliardy z Dávek v hmotné nouzi vládní koalice podpoří. Je to dobře, já to nekritizuji, jenom ukazuji - a není to jediná položka, že ten původní návrh byl prostě nadnesený, ministryně práce a sociálních věcí si zde vytvořila nějakou vatu, a už to uznali sami vládní představitelé, protože po dvou měsících našli 1,1 miliardy zbytečně rozpočtovaných peněz v tom původním návrhu rozpočtu. Podotýkám, že oba dva ty návrhy podpoříme, protože je to dobře. Jenom to ukazuje, a určitě to není jediná položka v tom rozpočtu, kde se ministrům podařilo ošálit Ministerstvo financí a tvrdit, že ani o korunu méně, že takhle to potřebují. Jsem zvědav, co k tomu například řekne paní ministryně práce a sociálních věcí, že ještě nezačal rozpočtový rok, a už tam má na této položce o 1,1 miliardy méně. A podotýkám, je to dobře? Nekritizuji to. Jenom ukazuji, jaký byl v mnoha případech přístup k výdajům v jednotlivých rozpočtových kapitolách.

Velký problém tady vidíme, a to nás vůbec netěší, dneska se to ukáže ve dvou bodech, v tomto bodě a potom v bodě 146, je rozpočet SFDI 2016. Já tady nechci vést debatu o konkrétní výši a nechci vést ani debatu, i když možná ano, o konkrétních akcích. Vláda někdy minulý týden poměrně utajeným způsobem projednala, myslím, že informaci Ministerstva životního prostředí o tom, jak vypadá vyjednávání s Evropskou komisí o uznání získání EIA podle původně platného zákona z roku 1991.

Ten materiál nebyl ani eKLEPu, já nevím, jestli úmyslně nebo neúmyslně. Já bych řekl, že poměrně realisticky ukazuje na nebezpečí, které nám jako České republice hrozí. Já opravdu nerozumím tomu, když vláda tak často říká - podmínkou pro čerpání je tohle, ono, tenhle zákon, tenhle zákon, zákon o státní službě, např. zákon o EIA, že nedojednala dopředu, že nebude retroaktivní, protože on je retroaktivní reálně. Ty stavby řádně získaly EIA a dneska nám bruselští úředníci říkají: No, můžete si to stavět, ale jenom za vlastní, evropské peníze nám na to nedáme. A pokud si dobře pamatuji, tak v tom vládním materiálu se uvádí částka, která je ohrožena v čerpání, 90 miliard. Proč to vláda nedala dopředu? Tomu já nerozumím. Já nevím, čí je to problém, jestli MMR, které vyjednávalo, či Ministerstva dopravy nebo vlády jako celku. Ale staví nás to do velmi nevýhodné pozice. Myslím, že tam jezdíte pořád, různé delegace, ale posun je nulový a pokud to podle mého názoru nevyřeší pan premiér na úrovni Evropské rady, tak s těmi úředníky z té oblasti životního prostředí prostě nehneme. A proto je podle našeho názoru nemožné, pokud se to nepodaří vyřešit, vyčerpat i navržený rozpočet SFDI, a proto zbudou i ty peníze, které jsou alokovány jako státní dotace Fondu dopravní infrastruktury.

Vůbec nás to netěší, ale vzpomeňme si na tu debatu, když tady byla EIA. Mnozí z nás na to upozorňovali. Byli jsme ujišťováni - ne, ne, ne, to musíme schválit, abychom mohli čerpat. A my jsme tehdy říkali: Když to schválíme, nebudeme moci čerpat ne formálně, formálně ano, ale prakticky ne. A už jsme tady. A máme dva roky pryč z programovacího období 2014 - 2020. A kolik vyčerpáme na dopravní stavby příští rok? A jsou to klíčové stavby.

Když se podíváte, a nevím, kolik z vás mělo možnost do toho materiálu nahlédnout, tak to jsou skoro všechny regiony. Můžu začít v mém regionu moravskoslezském, mohu pokračovat D 11, D 3 atd. Těch staveb jsou desítky. Já bych rád slyšel asi od ministra životního prostředí, buď v tomto bodě nebo v bodě rozpočtu SFDI, jak to bude dál. Opravdu mi nestačí - máme naplánované další jednání v prosinci, v lednu, v únoru. Já bych chtěl vědět, jak politicky budeme pracovat. Podle mne musíme získat spojence i z jiných zemí, protože to je byrokratický přístup Evropské komise a Bruselu obecně, který škodí zájmům České republiky.

Já bych panu ministru financí nevyčítal, jestli tam má nebo nemá napsané 2 miliardy z EET. Z EET stejně nebude nic, i kdyby to náhodou prošlo. Podívejte se do toho slavného Chorvatska. Nic! Tak jestli ten zákon neplatí, tak je příjem nula, a kdyby náhodou platil, nevím, jak by se vám to povedlo, by byl příjem také nula.

Takže EET na straně příjmů neudělá opravdu vůbec nic. Udělá to na straně výdajů, a to zejména v podnikatelské veřejnosti. To určitě ano. A tomu se my pokusíme zabránit.

Pane místopředsedo, byl zvolen poměrně netradiční postup, a to tak, že před zahájením rozpravy se schválí procedura hlasování. Podle mne je to velmi nešťastné. Mně nezbývá nic jiného, než požádat, abychom to hlasování zopakovali. A chci požádat z rozpočtového výboru, abychom minimálně o položce A 4 hlasovali samostatně z těch položek, které schválil rozpočtový výbor. Protože v rozpočtovém výboru, jako v každém jiném, má převahu vládní většina a samozřejmě neměli jsme možnost vyjádřit se k těm jednotlivým návrhům.

Tak buď všechny a kdyby vám to připadalo, myslím, že jich je 10 nebo 11, (nesrozumitelné) lépe než já, kdyby vám to připadalo příliš mnoho hlasování v bodě A, to jsou návrhy...

Tisíc dvě stě padesát miliard! Koho by to zajímalo taky, že jo? Vždyť co. To má být nejdůležitější zákon roku.

Takže bych poprosil buď o samostatné hlasování u každého bodu rozpočtového výboru, abychom mohli vyjádřit svůj politický názor. Protože rozpočtový výbor je něco jiného než plénum. A pokud ne, tak minimálně o té položce A4, protože my ji nechceme podpořit, ty ostatní ano, abychom mohli hlasováním prokázat a ukázat, protože my se nestydíme za svoje názory, který pozměňovací návrh jsme podpořili a který ne. Na tom výsledku hlasování to samozřejmě nic nezmění. Ale myslím, že by nám vládní koalice v tomhle mohla vyjít vstříc. A jestli budeme mít 60 nebo 70 hlasování o státním rozpočtu, není velmi důležité.

Ale je to velmi důležité k tomu, až budeme jednou projednávat státní závěrečný účet za rok 2016, abychom si ukázali, jestli v těch položkách, o kterých my jsme tvrdili, že lze nalézt úsporu a že mohou být nižší výdaje, abychom si pak řekli, zda ty nižší výdaje byly nebo nebyly. A bude velmi důležité - zase například při závěrečném účtu roku 2016 - abychom se vrátili k tomu, jak kdo hlasoval o pozměňujících návrzích a jak efektivně či neefektivně tyto výdaje byly vynaloženy. Berte to, prosím, jako procedurální návrh, o kterém bychom mohli hlasovat až po ukončení rozpravy, určitě ne v této chvíli, protože si myslím, omlouvám se, plnil jsem nějaké povinnosti ke státnímu rozpočtu v televizi, tudíž jsem tady nebyl v okamžiku, kdy to pan zpravodaj navrhoval. Ale opravdu je to nezvyklý postup. Takže bych prosil o nějakou shovívavost a po ukončení rozpravy bychom se k té proceduře mohli ještě vrátit. Říkám, na samotném hlasování to přece nic nezmění. Pokud jste připraveni podpořit některý pozměňující návrh, tak (nesrozumitelné) hlasujete v balíku nebo zvlášť.

Takže abych to shrnul. S největší pravděpodobností vládní koalice odmítne takřka 25 mld. do vládní rozpočtové rezervy. Je to trochu překvapivé, bereme to jako politickou realitu. O to víc se těším na debatu až budou v průběhu roku chodit rozpočtová opatření, jako se stalo letos, že se občas zapomnělo v resortu životního prostředí na spoluúčast, protože v okamžiku, kdy to měla vláda ve své moci, jak navrhujeme my, tak by ten proces byl mnohem pružnější, mohla by to vláda rozhodnout sama, uvolnění peněz z vládní rozpočtové rezervy, a nemusela by chodit pro rozpočtová opatření ať už do rozpočtového výboru, v některých případech až na půdu Poslanecké sněmovny.

Děkuji za pozornost.