Stanjura (ODS): Pozdě, ale přece, pane ministře životního prostředí

Děkuji za slovo. Pozdě, ale přece, pane ministře životního prostředí. Já musím ocenit, že po třinácti měsících účinnosti toho zákona jste se probudil a přiznáváte, že problém existuje, a v posledních dnech horečně hledáte řešení. Ale je to opravdu pozdě.

Nejdřív mi nedá, abych neokomentoval ty vaše neustálé výmluvy na minulost. Když se podíváte do toho pěkného barevného papíru, který jste nám dneska rozdal, tak se tam dočtete dvě data. Infringement, ten druhý, protože ten první byl zastaven, mimochodem začal v roce 2006 a to bylo po období vlády vašeho koaličního partnera, jenom abychom si připomněli politické dějiny. (Premiér mimo mikrofon: V červenci.) 2006 byl první infringement spuštěn. Píše to váš ministr, pane premiére. A kdybyste mně nerušil, bylo by to pro mě mnohem příjemnější. (Premiér mimo mikrofon cosi dodává.) Ano, v červenci 2006. Předtím jste vládli jak dlouho? Ale poprosil bych, pane místopředsedo, abyste pana premiéra upozornil, že na mě nemá takhle vykřikovat, protože se skutečně špatně hovoří.

Takže ten první infringement byl zahájen v roce 2006 a byl ukončen v roce 2012 s tím, že Česká republika splnila věci, které jí byly vytýkány. A ten druhý byl zahájen - a to mám přesné datum a shoduji se i s tím materiálem, který vám rozdal ministr životního prostředí - 25. dubna 2013. Naše vláda skončila 10. července 2013, což jsou necelé tři měsíce, ale v dikci ministrů za ANO - měli jste to za ty tři měsíce vyřešit, my jsme sice 2,5 roku po volbách, ale my jsme měli málo času... To jenom krátký exkurz do minulosti.

Zase jsme u našich oblíbených evropských fondů. Já už jsem o tom mluvil jednou, kolik zachránců je v této vládě a kolik peněz se zachránilo, nebo nezachránilo.

Vzpomeňte si na to, jak nás přesvědčoval ministr životního prostředí, abychom schválili novelu zákona o EIA slovy - když to neschválíme, nebudeme čerpat peníze.

Když se podíváte do stenozáznamu, mnozí z nás říkali: Pokud schválíme takto navržený zákon - a to jenom připomínám tu legislativní cestu, nebyl tam náhodou komplexní pozměňovací návrh, který šel mimo standardní legislativní kolečko a který vlastně přepsal původní návrh, ten vynikající, moderní, skvělý, nejlepší v Evropě zákon? Já myslím, že ano, když se podíváte do análů a stenozáznamů v Poslanecké sněmovně. A my jsme tehdy říkali: Pokud, milé kolegyně, milí kolegové, schválíte takto navržený zákon, který je možná nejtvrdší v Evropské unii, a pan ministr životního prostředí určitě má na svém úřadu analýzu všech obdobných zákonů členských států a může se hrdě pochválit, pokud to bude považovat za věc k pochválení, že máme jeden z nejtvrdších, ne-li vůbec nejtvrdší zákon o posuzování vlivu na EIA. Poturčenec horší Turka. Opět.

A co nám hrozí v této chvíli? Došlo na naše slova. I vláda to říkala. Je ohroženo - ne čerpání peněz. Já s tím souhlasím. Já myslím, že na méně významné stavby, na opravy, na údržby se ty peníze nakonec nějak vyčerpat dají. Ale dostáváme se do situace, kterou jsme bohužel zažívali v minulém období na všech úrovních, že se čerpá na to, na co se může čerpat, a nečerpá se na ty priority, které by si buď stát, kraj, obec, město stanovily. A přizpůsobuje se investiční program tomu, na co peníze dostat můžeme - to se dělá. A na co peníze z různých důvodů dostat nemůžeme, tak to prostě stojí. A já myslím, že se shodneme v Poslanecké sněmovně na tom, jak má vypadat páteřní silniční a železniční síť v České republice, o tom není žádný politický spor. A že jestli máme ty evropské peníze na něco využít, tak na dobudování klíčových staveb - R35 jako první. Bohužel dva úseky, které se už mohly stavět, jsou už ohroženy taky. Jedině dva, které jsou de facto připraveny nebo mohly být připraveny k výstavbě. Velmi často jezdí naši vládní politici, ale i sněmovní, do Rakouska a říkají, jaká je priorita - propojit Českou republiku s Rakouskem. Zcela neomylně, všechny úseky od Českých Budějovic směrem na Rakousko jsou ohroženy oddálením. Já neříkám, že se to nikdy nepostaví. Ale hrozí reálně oddálení. Nesdílím ten optimismus - jak říkal minule pan ministr Ťok - že naše spřátelené ekologické organizace to určitě pochopí a svým velmi konstruktivním přístupem pomohou tomu, že ta jednání budou rychlá, efektivní, bezproblémová. No, kdyby to tak bylo, tak dobře. Já myslím, že nikdo z nás si nemůže přát nic jiného. Ale realita, se obávám, bude jiná.

Takže nám hrozí, že nebudeme čerpat na to, na co čerpat potřebujeme, a možná ty peníze nějak vyčerpáme za cenu nějakých přesunů mezi programy, mezi osami apod.

V čem já vidím to selhání, zejména ministra životního prostředí? Tohle všechno musel vědět. Dneska se dočtu, že připravuje urychlené legislativní řešení. Nic proti tomu. Jestli ho přinesete, bude mít hlavu a patu, já myslím, že ho podpoříme. Ale skutečně je to tak jednoduché, že poté, co jste se tomu nevěnovali, nedojednali jste nic, tak třeba v devadesátce proženete Sněmovnou zákon, kde vyjmenujeme např. jedenáct úseků infrastruktury a hotovo? A Brusel to bude akceptovat?

Vymalováno?

Pokud to tak bude, tak dobře! Ale co se tady dělá 13 měsíců? To už mohlo být 13 měsíců hotovo! To je pořád stejný proces, který jsme věděli před 13 měsíci a který víme dneska. Ale říkám rovnou: Pokud to přinesete, my to nebudeme blokovat. Jenom jsme poměrně skeptičtí k tomu, jestli to zabere a jestli to na základě takto přijatého zákona všichni ti úředníci z DJ Environment a ostatní řeknou: Ano, to je v pořádku, oni si schválili výjimku. Tak tam dejme 50 staveb a ne 11! Kde jsme vzali číslo 11? Jak k tomu přijdou ty ostatní stavby, které na tom seznamu nejsou? Přece naším společným zájmem je, aby se to týkalo všech staveb. A to je to, co bychom měli řešit.

Jsme na mimořádné schůzi jenom proto, že jste o tom nechtěli debatovat v normálním bodu řádné schůze. To je třeba si říct. A my jsme nesvolali schůzi proto, abychom tady říkali premiérovi: Odvolejte toho, odvolejte toho, potrestejte toho! My jsme to svolali proto, abychom vám opět stejně jako u mýta nabídli pomoc. U toho mýta jste to odmítli. Tak možná tady to neodmítnete. Já bych byl rád.

A vy jste si sami nechali zpracovali RIA v roce 2014, mám někde i přesné datum, to bylo za této vlády, která se týkala ekonomických a makroekonomických dopadů u liniových staveb. A z toho materiálu, který jste vy sami objednali a zaplatili, vyšlo, že u silničních staveb když zkrátíte dobu přípravy o jeden rok, resp. když o jeden rok začnete dřív realizovat, tak ušetříte zhruba 8 % investičních nákladů. U železničních staveb 8,7 %. Jsou to čísla Sobotkovy vlády. Ale to platí i naopak. Když to prodloužíte o rok, tak zvednete investiční náklady o 8 % u dálničních staveb a o 8,7% u železničních staveb. A to není přijatelné pro Českou republiku. Protože pokud budeme optimisté a řekneme, bude to trvat dva roky, nová EIA, tak to už máte 16 %. Reálně hrozí to, že v rámci nového projednávání vzniknou nové požadavky: most pro medvěda a podobné věci, které se velmi často objevují, nový sjezd, další sjezd více sjezdů. A abychom to dostali, budeme muset znovu projektovat a tím nejenom, že zaplatíme posuzování vlivu EIA, že případně zaplatíme nové projekty, ale taky zvýšíme odhadované investiční náklady na ty konkrétní akce. A nikde nemáme jistotu, že nakonec na ty akce s novou EIA, s novým projektem, s novým odhadem nákladů ty evropské peníze dostaneme. Ale v okamžiku, kdy spustíme nový proces EIA, tak ty platné, které máme, platit prostě přestanou. To není obousměrná komunikace. To je jednosměrka. Takže když se rozhodneme, že staré neplatí, tak už nemáme cestu zpět. A budeme doufat a budeme optimisté, že to půjde rychle, nebude nás to stát tolik peněz a možná ty evropské peníze dostaneme.

A já jsem opakovaně mluvil o tom, že resort dopravy, ale celá Česká republika by se měla začít připravovat na období od roku 2023. Já vím, že to dneska vypadá jako fikce, co bude za šest let. Nebudou evropské peníze na dopravní infrastrukturu! My potřebujeme za těch šest let úplně reformovat financování dopravní infrastruktury. A to není úkol na jednu vládu. Na to se musí najít větší politická shoda. Abychom našli model, který nám umožní potom v roce 2022 nebo možná 2023 mít významné peníze na výstavbu, ale i údržbu dopravní infrastruktury.

A protože vím, kolikrát jezdili dotčení ministři v okamžiku, kdy byl ten první infringement, kdy hrozily skutečně nějaké ztráty, kolik jednání oni osobně absolvovali s komisařem, s komisaři, s kolegy z jiných států, tak já kladu jednoduchou otázku: Kolik jednání na téma EIA absolvoval pan premiér v Bruselu? Kolik jednání osobně absolvoval ministr životního prostředí? A kolik jednání osobně absolvoval ministr dopravy? Já neznám odpověď. Až ji budu znát, tak pak to budu komentovat, případně říkat ano, z mého pohledu to bylo dostatečné nebo z mého pohledu to nebylo dostatečné.

Mluvil jsem o tom před několika dny v jiném bodě. Evropská unie jsme i my. To není někdo imaginární, který nám něco přikazuje a my máme něco plnit. A já myslím, že není normální, abychom akceptovali princip retroaktivity. To skutečně není normální. V České republice to možné není! To už judikoval opakovaně Ústavní soud a každý, kdo přináší nějaký návrh do legislativy, ví, že to není možné. Tady najednou jsme připraveni akceptovat princip retroaktivity a říkat a sypat si popel na hlavu: No, my je máme staré a to už je dlouho! A už jenom Slováci mají tak staré! Ale jsou platné! To je klíčové adjektivum. Ne, že jsou staré, ale že jsou platné. A nebylo jednoduché je získat. A jestli ten proces otevřeme znovu, tak neříkám, že na všech, ale na mnoha úsecích může hrozit zdržení o pět a více let. A myslím si, že je naším společným zájmem, abychom tento princip jako Česká republika, jako Poslanecká sněmovna odmítli.

Já vím, že to pak budu načítat ještě v rozpravě, pokud schválíte program, ale podle signálů, které mám, tak program schválen bude, tak abyste kolegové mohli přemýšlet, abych to nečetl dvě vteřiny před samotným hlasováním, tak my jsme připravili tři návrhy usnesení. První dva bychom chtěli, aby se hlasovaly dohromady.

A třetí, aby se hlasoval zvlášť. První dvě se týkají Bruselu, Evropské komise a to třetí se týká domácí politiky.

Navržené usnesení: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky důrazně odmítá princip retroaktivity, který Evropská komise uplatňuje vůči České republice v otázce stanovisek EIA." A k tomu konstatuje, že: "Tímto přístupem Evropská komise jedná v přímém rozporu s českými národními zájmy."

A za b), abychom ocenili činnost našich ministrů: "Poslanecká sněmovna konstatuje, že ministr životního prostředí Richard Brabec naprosto selhal v otázce řešení stanovisek EIA." Děkuji. (Potlesk z lavic ODS.)