Stanjura (ODS): Třetí a čtvrtá vlna má přinést EET i do odvětví, která jsou zcela absurdní

My jsme od prvního projednávání v Poslanecké sněmovně byli proti. Já bych řekl, že část těch argumentů vzal v potaz i Ústavní soud. Nechci se znova odvolávat na to rozhodnutí Ústavního soudu, zejména na to disentní stanovisko pěti ústavních soudců, kteří byli připraveni vyhovět našemu návrhu a zrušit zákon jako celek. Mnozí vládní činitelé nepřesně říkají, že Ústavní soud odložil třetí a čtvrtou vlnu EET. Není to pravda. Ústavní soud zrušil třetí a čtvrtou vlnu.

Takže my nebudeme rozhodovat o novém termínu, ale budeme o tom rozhodovat znovu, jestli bude nebo nebude třetí a čtvrtá vlna, protože ten zákon je v účinnosti déle než 24 měsíců k dnešnímu dni, tak si už můžeme porovnat. To nám došlo k narovnání podnikatelského prostředí. Pořád miliardové dotace, pořád nesmyslné pobídky velkým nadnárodním firmám a pořád upřená pozornost na ty nejmenší. Já jsem si vzal k dispozici takový oslavný materiál, které publikovalo Ministerstvo financí, takže čísla, která nyní budu citovat, nejsou čísla z dílny opozice a z dílny Ministerstva financí. A jako první upřu vaši pozornost na kontrolní činnost Finanční správy za 11 měsíců letošního roku. Proběhlo 9 169 kontrol za 9 měsíců. Můj první dotaz na paní ministryni je, kolik zaměstnanců Finanční správy se na té kontrolní činnosti podílelo. Jestli je zvykem, jestli chodí jeden kontrolor, nebo dva, aby si důvěřovali a kontrolovali, nebo tři.

Minimální počet kontrolorů je tedy 9 169. Teď nebudeme počítat, kolik jich je konkrétně. Ale minimálně proběhlo 9 169 kontrol. Minimální počet kontrolorů je jeden. Nevím, jestli obvykle že chodí jeden. Docela by mě to zajímalo. Pak vám řeknu proč. V osmnácti procentech případů došli kontroloři k tomu, že došlo k nějakému porušení toho zákona, a to řešili dvěma způsoby, buď příkazem na místě a já se omlouvám. Špatně jsem si otočil papír, četl jsem za rok 2017. Tak teď to zaktualizuji a vezmu rok 2018. Finanční správa byla ještě aktivnější. Nebylo jich 9 163, ale 10 645 za 11 měsíců. To je skoro tisíc měsíčně. Tak to mně vychází, tak kdybych použil i soboty, neděle. Pak se zeptám paní ministryně, zda chodí i v sobotu, v neděli, nebo ne. Pokud ano, tak tam bude určitě příplatek za práci v sobotu nebo v neděli.

Ten základní dotaz je, zda se nám vůbec vyplatí ta kontrolní činnost. Jak je to ekonomicky náročné pro státní rozpočet, který bezesporu ty kontrolory platí. Minimálně 10 645. Možná, pokud chodí po dvou, tak je to 21 290. Kdyby chodili po třech, tak už je to skoro, je to skoro 32 tisíc lidí, které musíme zaplatit. My, daňoví poplatníci. Pokuty, které uložili na místě, byly zhruba 2,2 milionů. A přestupky ve správním řízení byly zhruba 27,5 milionů. Je to 29,7, takže to zaokrouhlíme na 30 milionů. Snížím počet kontrol, to je deset tisíc. Takže výnosnost jedné kontroly pro státní rozpočet je 300 korun českých. Zajímaly by mě, paní ministryně, náklady na jednu kontrolu. Dovoluji si odhadnout a prognózovat, že i kdyby byl jeden, tak náklady na tu dobu, kterou tam tráví jsou vyšší než 300 korun. Možná konkrétní dotaz. Kolik je průměrná hodinová odměna kontrolora v pracovní den? Jestli se počítají i příplatky za odpolední nebo noční, pokud kontroluje po 22. hodině, a zda jsou příplatky za soboty, neděle či svátky. A předpokládám, že ano, že zákoník práce platí i pro zaměstnance Finanční správy.

Třicet milionů. Pamatuji si to číslo. Zeptám se paní ministryně, zda platí, že Finanční správa chtěla kvůli kontrolní činnosti k EET nabrat 600 nových zaměstnanců. Tři sta korun z jedné kontroly. A říkáme tomu narovnání - no, my ne. Někdo jiný. Vládní koalice tomu říká narovnání tržního prostředí. Myslím, že ty údaje by tady zaznít měly, abychom mohli porovnat efektivitu kontrolní činnosti. My dlouhodobě tvrdíme, že Finanční správa nejraději kontroluje ty malé. Deset a půl tisíce za 11 měsíců. Mě by zajímalo, kolik kontrol u velkých daňových subjektů provedli např. u daně z příjmu DPH za stejné období, za těch 11 měsíců, Finanční správa. Kde si myslím, že ta částka, která by mohla být doměřena, by mohla být určitě vyšší, než 30 mil. korun.

Ale zřejmě je to oblíbená činnost. Nevím, jestli dělají fiktivní náklady, konzumují potraviny, alkohol, protože nevím, co se s tím děje, aby zkontrolovali, zda mu někdo vydal účtenku, tak bezesporu to musí koupit a zaplatit. Možná by nás mohlo zajímat i kolik nákladů daňová správa zaplatila za ty fiktivní nákupy. Ano, možná nám to zvedá hrubý domácí produkt, ale určitě to nebude číslo, které bude nějak vysoké nebo významné ani v těch tržbách, které máme. Já o tom mluvím tak podrobně, protože se tím Finanční správa chlubí a díky tomu, že to skutečně potvrzuje ten trend, že nejjednodušší je kontrolovat ty nejmenší.

Myslím si, že i ta vymahatelnost bude poměrně úspěšná, protože pokud je to v průměru 300 korun, tak to není nijak vysoké. I kdybych řekl, že to je těch 18 %, že těch 82 % to mělo v pořádku, tak ta průměrná výtěžnost z těch asi 1 863 kontrol, které zjišťovali nějaké pochybení, bude něco kolem 1 600 korun na jeden případ. To je už částka, kterou Finanční správa vymoci umí, ale nevím, nebo vím, je to zcela nepodstatné pro příjmy státního rozpočtu. Když si porovnáte z důvodové zprávy, která v té době byla k dispozici v minulém volebním období, tak tam Finanční správa provedla kvalifikovaný odhad, kolik daňových poplatníků se zapojí v první a v druhé vlně. Kdežto u té první bych řekl, že se to v zásadě, ten odhad od reality příliš nelišil, tam byl odhad, pokud se nepletu kolem 50 tis. daňových subjektů, u druhé vlny byl odhad 250 tis. subjektů. Takže pokud bychom ta čísla brali vážně, tak by dneska EET mělo používat zhruba 300 tis. daňových subjektů.

Pokud mě nezklamala paměť, tak v pochvalné zprávě ke dvěma letům výročí EET - vidíte, že slavíme i taková neblahá výročí - finanční správa uváděla myslím číslo 117 tisíc daňových subjektů, které podléhají EET.

Ta třetí a čtvrtá vlna má přinést EET i do odvětví, která jsou podle našeho názoru zcela absurdní, kde kontrolovatelnost a tím pádem vymahatelnost bude mnohem nižší než například u restaurací nebo u kamenných obchodů. Nebo já nevím, kdo bude chodit s tím malířem, který bude inkasovat hotovostní platbu v jednotlivých domácnostech, jestli si fiktivně nechá někdo z finanční správy vymalovat byt, aby zjistil, zda dostane účtenku s EET nebo ne. Možná by nám paní ministryně mohla říci, jak si představuje, pokud bude třetí a čtvrtá vlna zavedena, jak si ona představuje tu kontrolní činnost fyzicky. Rozumím tomu, co je kontrolní nákup v restauraci nebo obchodě. Ale když zůstanu u těch malířů, tak já nevím, jak bude probíhat kontrolní malování a kdo bude mít to štěstí, že bude mít vymalovaný byt za peníze daňových poplatníků.

Jsem si tedy jist, že pokud si daňová správa, nějaký finanční úřad, objedná malování, tak jsem si jist, že tam ta faktura bude v pořádku. Navíc doufám, že finanční správa neplatí hotově, ale že si bere fakturu a platí bezhotovostně. Ale úplně přesně nevím.

Tu první část svého vystoupení v září jsem věnoval číslům, kterými Ministerstvo financí takhle mává a říká, že loni to bylo 4,8 mld., letos je přínos z DPH 11,3 mld. Tak se podívejme například na čísla za DPH, doporučuji sobě i paní ministryni, abychom debatu uzavřeli, až budou čísla za celý rok. Když pak zjistíte, o kolik rostlo DPH, teď si z toho odečtete, kolik je podle Ministerstva financí přínos příjmu DPH z EET, 11,3 mld., pokud se nepletu, pokud si k tomu připočtete přínos pro výběr DPH kvůli zavedenému kontrolnímu hlášení, kde ministerstvo odhaduje minimálně 10 mld. ročně, tak už je to 21 mld. ročně. Pak se podívejme, o kolik poroste DPH za celý rok proti roku 2017 a zjistěme a porovnejme to například s růstem spotřeby, s růstem ekonomiky a s růstem tržeb v odvětví, která nepodléhají EET. Pak zjistíte zajímavou věc, že ta čísla prostě nesedí.

Abychom mohli vést seriózní debatu o tom, jestli je to 11,3/ 8,3/ 6,3/ 4,3/ 2,3 nebo kolik, tak vlastně potřebujeme znát docela podrobně metodiku, ze které Ministerstvo financí vychází. To, co zatím Ministerstvo financí publikovalo, není metodika, ale karikatura metodiky. A já volám po seriózní debatě, takže bych poprosil paní ministryni, aby dodala minimálně členům rozpočtového výboru /my už to pak jsme schopni distribuovat v rámci svých klubů/ metodiku, ze které vyvozuje kladné dopady zavedení EET na příjem státu v oblasti DPH a stejně tak metodiku, ze které vyvozuje finanční správa kladný příjem DPH kvůli kontrolnímu hlášení.

Já nebudu opakovat argumenty, které jsem použil ve svém prvním vystoupení, nejen já, ale i moji kolegové. Myslím, že zazněly opakovaně a kdo chce, ten jim rozumí.

Kdo se pohybuje mezi těmi, kterým hrozí třetí a čtvrtá vlna, tak sdílí jejich obavy z toho, že dostanou další byrokratickou povinnost.

Ale co bychom debatovat měli, a je to věc nás zákonodárců, kteří máme kontrolovat vládu, to jsou ta čísla, a my těm číslům nevěříme. Pokud nemáme dobrou metodiku, abychom řekli ano, ta metodika sedí, a pak můžeme být příjemně překvapeni nebo nepříjemně překvapeni, a pak se dá o těch číslech debatovat, jaký to mělo reálný dopad na příjmy státního rozpočtu, resp. na příjmy veřejných rozpočtů, protože zhruba jen 70 % výběru DPH je příjmem státního rozpočtu.

V těch minulých debatách o přínosu EET, které probíhaly třeba na jaře, bylo avizováno ze strany Ministerstva financí, že bezesporu kladné přínosy budou i u daně z příjmů a s tím že musíme počkat na červen, protože někdo má odloženou daňovou povinnost. Nicméně je prosinec, já bych poprosil opět o metodiku a kvalifikovaný odhad, pokud vůbec došlo k navýšení daně z příjmů u těch, kteří používají EET, kteří musí používat EET, protože bez těch čísel je ta debata skutečně naslepo. Vláda se domnívá, že to je plus, opozice se domnívá, že je to jedna velká nula, ale pokud nemáme čísla - říkám, už to platí 24 měsíců, už bychom ta čísla měli mít a mohli bychom nad nimi racionálně debatovat.

A i kdyby byla pravda, jako že tomu nevěřím, ta čísla, která používá vláda, tak je to z hlediska příjmů státního rozpočtu částka výrazně nižší než bylo predikováno a nikdo si nedal tu práci, aby spočítal za ty dva roky náklady těch 117 tis. firem. A to nejsou jenom pořizovací náklady i s možností odpočtu daně, tomu já rozumím, ale to jsou také provozní náklady, které platí každý měsíc.

Než budu pokračovat ve svém vystoupení, já bych pak poprosil paní ministryni, aby se pokusila odpovědět mi na dotaz na čísla, aby se nám pokusila přiblížit metodiku, kterou používá Ministerstvo financí na odhad kladných přínosů EET do státního rozpočtu.

Pro tuto chvíli to je všechno a děkuji za odpovědi paní ministryně.