Můžeme si dovolit bagatelizovat tyto informace o lidech, kterým máme či musíme pomoci? Uprchlík není definován ve stati Jana Bierhanzla1/.
Nedefinování tak závažného problému, který patrně nijak nevyšumí rokem 2017 je neprofesionální. My musíme vědět - abychom uměli a nakonec našli řešení – jak problém neobčanů států EU v rámci pohybu, který nyní nastal v naší části zeměkoule, jak ho vyřešit.
A zase a podrobněji, přeci jenom něco víme – my neřešíme problém příchodu Portugalců do Finska, ani emigraci Slovinců do Belgie. My neřešíme úprk Slováků do Španělska ani odchod Italů do Francie, hromadný úprk rodilých Němců jenom německy mluvících – k nám. To je možná první věta, na které bychom se mohli všichni shodnout. Víme, že neřešíme problém emigrace Kambodžanů do Paraguaye, Indonésanů do Argentiny, ani Rusů do Mali.
Toto víme.
Globalistika
Profesor Koloman Ivanička vydal v roce 2006 v Bratislavě svou patrně poslední knihu – Globalistika 2/. Jsem asi jediným žákem a pokračovatelem v Česku – této nové vědecké discipliny, jež touto svou knihou Ivanička definuje. Filosofie je samozřejmě jedna z podstatných disciplin, bez které své závěry globalistika nemůže činit. Podtitul knihy je zásadní: Poznávání a řešení problémů současného světa.
Filosofie ve svém předmětu zkoumání nemá slovo řešení. Filosof dneška si nedovoluje navrhovat řešení problémů, nedovoluje si napsat, jak poznané problémy vyřešit. Dokonavý vid (verbum perfektivní) slovesa řešit je pro filosofii neznám. Jářku, tedy, tato práce – něco definitivně vyřešit, tedy o tom už nefilosofovat, politikům zakázat slintat své věty donekonečna – to už není práce čistého filosofa. Vědce pracujícího v globalistice však - ano. Ti z nás, kteří se pokoušíme dosíci cílů globalistiky, zatím však nemají v České republice oficiální publikační tribunu, byť i jen sborníkové formy vycházející nepravidelně. V době internetu, arciť, zbývá poslední možnost nešuplíkového charakteru – uložit texty alespoň v tomto kyberprostoru. Už v závěru své knihy 3/ jsem v roce 2013 napsal, že si uvědomuji, že pochopení mého textu bude patrně aktuální a doceněno - až generací druhé poloviny 21. století.
Globalistika jde dál než dnešní čeští filosofové. Ti, jako by je náš problém – přílivu množství lidí do střední Evropy ani nezajímal. Jako by v Česku naši čeští filosofové ani nežili (opravdu – zbystřemež: filosofové na Trinidadu a Tobago, v Paraguay, Botswaně či Myanma, jistě migraci do svých zemí neřeší, špatné sloveso pro filosofy - vůbec o něm nerozjímají), to že přistěhovalců odkudkoli ze světa, je v naší republice malé procento z celkového počtu obyvatel našeho státu, vůbec nesmí znamenat, že se touto otázkou nebudeme zabývat, že se touto otázkou proto nebudeme zabývat.
Platí přeci absolutně – kdo je připraven není překvapen.
1/ Bierhanzl, J. (2017): Uprchlík a holý život, Filosofický časopis, číslo 1.
2/ Ivanička K.: Globalistika Poznávanie a riešenie problémov súčasného světa, Bratislava 2006.
3/ Štědroň R.: Svrchovaný stát a veřejné zdroje, Ostravská universita, 2013.
RNDr. Radoslav Štědroň
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
