Politika Made in China
Z inspirativní návštěvy Číny český prezident dovezl skutečnou bombu – nový politický nástroj, jak „stabilizovat společenský řád“. Hned v prvních Hovorech z Lán ho vyzkoušel: zaútočil proti těm, kdo měl tu drzost vyjadřovat odlišný názor a odporovat vrchnosti, ať už v „pražských zběsilých kavárnách“, v českém parlamentu nebo v Putinovém vězení. Prezidentova agrese sice byla pouze verbální a střílelo se místo ostrých nábojů jadrnými vulgarismy, ale Český rozhlas zajistil plošné pokrytí, děti nevyjímaje.
Jak to vidí svět
Ohlas byl celosvětový. Bohužel západní novináři (na rozdíl od čínských a ruských) nedocenili rafinovanou strategii ani vysoké cíle pana prezidenta, o kterých tolik spekulují jejich čeští kolegové. Místo toho, aby vyzdvihli zásluhy českého prezidenta, jak prozíravě vidí nikoliv za jeden roh, ale rovnou za dva, usoudili, že jednoduše vidí občas dvojmo a ztrácí sebekritiku. Prostořeký plátek The Washignton Post vysvětlil počínání Zemana zálibou v alkoholu a připojil rozsáhlou videoreportáž o viróze: zde
S tímto vnímáním českého prezidenta jako „opilce z Pražského hradu“ se musíme vyrovnat nejen v americkém tisku, ale i v německých, rakouských nebo britských novinách. Všechno špatné je pro něco dobré - svět alespoň má vysvětlení pro absurdní fakt, že prezident ČR, členského státu EU a NATO, doufá ve světlo z východu, podporuje autoritářské režimy v Rusku a v Číně, popírá ruskou agresi na Ukrajině, odsuzuje protiruské sankce, devalvuje havlovskou tradici ochrany lidských práv a celý náš polistopadový vývoj.
Jak to vidí Hrad
Kritika světových medií nelíbí se Hradu. Poté, co jsem citovala The Washignton Post v pořadu Partie na TV Prima a zdůraznila, že světová media skutečně vnímají českého prezidenta jako „opilce“ a spojují jeho konání s nadměrnou spotřebou alkoholu, prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček na moji adresu prohlásil, že jsou to „výroky, které by z úst dámy padat neměly“.
Mám tomu rozumět tak, že dáma má mít nejvýš klobouk, ale nemůže mít svůj vlastní názor na jednání prezidenta? A pokud nějakým nedopatřením (třeba po poslechnutí Hovorů z Lán) svůj názor vytvoří, tak by si ho měla nechat pro sebe?
Hradní doporučení mi připomínají příručky naších praprababiček. Podle nich správná žena měla míti pohromadě všechna „Pé“: Poctivost, Pokoru, Poslušnost, Plachost, Přívětivost, Pracovitost, Pilnost, Pobožnost a spoustu dalších, ale žádné kritické myšlení. Žádné myšlení, žádné názory, žádné výroky. Už jsem tato moudra někde slyšela. Naposledy od filmového hrdiny jménem Borat. Proslavil Kazachstán po celém světě a měl skoro stejně květnatou mluvu, jako ta, co zaznívá z lánského zámku.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: LES
