Švendová (KSČM): Úprava jednacího řádu EP - změna k lepšímu, nebo populistický tah?

07.03.2014 15:47

V Evropském parlamentu probíhá diskuse o úpravě jednacího řádu, která se ukazuje být jablkem sváru a názorového rozpolcení nejen mezi dvěma nejsilnějšími politickými skupinami (EPP a S&D), ale i zájmovými skupinami.

Švendová (KSČM): Úprava jednacího řádu EP - změna k lepšímu, nebo populistický tah?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vlajka EU

Hovoříme o zavedení jmenovitého hlasování o závěrečném znění textu legislativy projednávané ve výborech. Myslí se tím nehlasování o závěrečném znění textu zprávy (projednávané legislativy) pouze zvednutím ruky jako je tomu doposud. Ale pomocí nám již známého elektronického zařízení, které zaznamená a zaeviduje hlasovaní jednotlivých poslanců. Říkáte si asi, proč ne? Zní to logicky, ostatně tato forma hlasování je použita i na plenárním zasedání. Doplním-li, že návrh byl předložen krajně pravicovým poslancem (Messerschmidt, EFD) a ve výboru pro ústavní záležitosti ho má na starosti středo-pravicový poslanec (Casini, EPP), zřejmě se zamyslíte, tak jako já. Nejde zde možná ani tak o požadavek samotný, jako o jeho načasování a motivaci pro jeho předložení.

Zaznamenání výsledku hlasování o celém textu zprávy formou jmenovitého hlasování nemusí být podle mne až tak podstatné. O to více, že i v současné době je možné jmenovité hlasování o celém textu zprávy uskutečnit, pokud o to určitý počet poslanců ve výboru požádá. Mnohem důležitější jsou hlasování o jednotlivých pozměňovacích návrzích, u nichž je možné ale i teď o jmenovité hlasování požádat. V tomto případě se většinou jedná o problematické, politicky citlivé či technické pozměňovací návrhy. Nezřídka je tato žádost motivována, nejen politikou té které politické skupiny, ale i nátlakem různých zájmových skupin či jejich zástupců.

Blíží se volby do Evropského parlamentu a tak se nemůžu trochu ubránit dojmu, že se jedná spíše o populistický tah krajní pravice (euroskeptiků), jak otevřít debatu o práci a přístupu poslanců se snahou zpochybnit otevřenost Evropského parlamentu vůči občanům EU.

Říkám si, o co skutečně jde těmto radikálně pravicovým poslancům, kteří nemají absolutně zájem o EU a její dobré fungování? Nejedná se spíše o jakousi předvolební kampaň? Podsouvající občanům EU myšlenku, že poslanci, kteří tento návrh nepodpoří, mají co skrývat? A tím pádem je chtějí zdiskreditovat před občany EU? To si přece nemůže nikdo před volbami do EU dovolit.

Přitom Evropský parlament je z mého pohledu jedinou institucí EU s takovou otevřeností vůči občanům EU. V posledních letech vzniklo několik iniciativ, jak udělat EP pro občany přístupnější či zajímavější, ať se jednalo o úpravu průběhu plenárního zasedání, modernizaci internetových stránek a jejich propojení se sociálními sítěmi atd.

Netvrdím, že v Evropském parlamentu, či v EU není co zlepšovat, to ostatně platí i na každém pracovišti či v osobním životě. Vždy je možné se alespoň pokusit dělat věci lépe a efektivněji. Neměl by však podobnou debatu Evropský Parlament vést až po volbách s nově zvolenými poslanci, které toto rozhodnutí nejvíce ovlivní a ne s odcházejícím sborem poslanců, kteří chytají body před volbami?

Dagmar Švendová, kandidátka KSČM do Evropského parlamentu

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: KSČM

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Seďa (SOCDEM): Tato vláda se na své občany vykašlala a lidem neustále lže

23:08 Seďa (SOCDEM): Tato vláda se na své občany vykašlala a lidem neustále lže

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k navrhovaným změnám v zákoníku práce