Svobodní: Republikovému sněmu se představili kandidáti na předsedu strany

14.11.2015 18:00

Předsedou Svobodných se chtějí stát celkem čtyři kandidáti a tři z nich vystoupili v abecedním pořadí. Ten čtvrtý, Petr Hampl, se ale jednání Sněmu vůbec nezúčastnil.

Svobodní: Republikovému sněmu se představili kandidáti na předsedu strany
Foto: red
Popisek: Logo Strany svobodných občanů

Miloslav Bednář

Upozornil „na problémy, kterými strana trpí a jak by je řešil. Základní problém je, že věnujeme naprostou většinu činnosti úřadování a pleteme si byrokracii s politikou. Vedení nebylo schopno jednat v situaci, kdy byla úžasná příležitost vyzdvihnout náš hlavní směr – referendum o vystoupení z EU. Většina veřejnosti odmítá EU, ale my jsme toho nebyli schopni využít. Ukázalo se, že vedení není kompetentní a tohle považuju za závažné selhání.“

Strana také podle něj „v době ohrožení Evropy nedostatečně zdůrazňuje nutnost našeho členství v NATO a podporu toho. A to bych rád viditelně změnil.“

Jediným úspěch strany bylo podle něj zvolení P. Macha do EP. „On si stanovil projekt dobrovolného eura, ale zmiňuje se o tom velmi málo. Obávám se, že tato snaha neuspěje, ale i kdyby uspěla, tak stanovisko EP je stejně nedostatečné, musela by se k tomu kladně vyjádřit i Evropská rada. Proto myslím, že náš zástupce v EP by měl vystupovat mnohem viditelněji než dosud, a to podobně jako předseda UKIP Nigel Farage, který se opravdu nebojí vystoupit před celým plénem proti politice EU. To by naši stranu velice zviditelnilo,“ prohlásil M. Bednář.

Roman Kříž

Také vystoupil s kritikou: „My jsme v uplynulých dvou letech pokračovali v tom, co se neosvědčilo, stále se snažíme naše neúspěchy vydávat za úspěchy. Nedostatek vize a plánů nahrazujeme byrokracií.“

Upozornil také na to, že „preference máme 2,5 %, přestože 90 % lidí v této zemi souhlasí s tím, co je definice svobody. Nejsme schopni oslovit voliče. Rádi se nimráme v tom, jak jsme kvalitní, ale voliči nás nějak nechápou.“

Kritice podrobil i dění uvnitř strany: „Komunikace probíhá je shora dolů.“

Ostře se distancoval od jakékoliv spolupráce s Blokem proti islámu (o kterou usiluje P. Hampl): „To nemá se svobodou nic společného. Pokud se vydáme touhle cestou, už u toho nebudu!“

Odmítl také „volání po tom, že bychom se měli rozkročit a víc prosazovat, co říkají lidi, být ochotní ke kompromisům. Krom toho, že mi to připomíná, že stahujeme kalhot, když brod ještě ani není vidět, cpeme se někam, kde už je dávno obsazeno.“

Nastínil také svou vizi, jak by jako předseda postupoval: „Chci se ve spolupráci s nepolitickým subjektem snažit vyvolat poptávku mezi lidmi po svobodě. Na tom budu pracovat s cílovými skupinami, nacházet ideovou shodu se subjekty, s nimiž se třeba neshodneme ve všem.“ Závěrem ujistil, že Libertariánský institut bude rozvíjet, i když nebude zvolen předsedou strany.

Petr Mach

Úvodem důrazně odmítl „takhle poraženeckou náladu. Když vidím ten plný sál a že díky technickým možnostem nás sledují i ti, kdo nemohli přijet do Prahy, to podle mě naopak svědčí o dobré kondici strany. Poprvé také máme vysoký počet kandidátů na předsedu a ještě větší počet a místopředsedu – i to svědčí o dobré kondici strany.“

Ocitoval loňské usnesení ze sněmu, kde se mj. uvádí „Svobodní svoji politickou filosofii nabízejí voličům a nepodléhají okamžitým náladám a okamžité společenské poptávce“ a zdůraznil „od začátku jsme měli mezi principy svobodu.“

P. Mach by nerad, „abychom pro jedno téma zapomněli základní principy, proto jednoznačně odmítám pokus Svobodné zničit a integrovat je do jiného subjektu. Stejně tak ale není ani dobré udělat ze Svobodných subjekt jen proti EU.“

Upozornil také, že „ČR se přeměňuje v oligarchii, kdy nejbohatší muž stojí včele ministerstva financí a je místopředsedou vlády. Nesmíme proto pro jedno téma polevovat a nepřestávat upozorňovat na ta další nebezpečí, která k nám přicházejí nikoliv z EU, ale od místopředsedy naší vlády!“

Ohledně svého projektu na dobrovolné euro připustil, že to nebude lehké, ale že to mu bylo jasné od začátku. Zmínil také aktuální dění v EU: „Před pár dny jsem vyzval premiéra Sobotku, aby využil toho, že britský předseda vlády Cameron předložil podmínky EU, které považuje Velká Británie za nezbytné pro své další setrvání v EU.

Zmínil i kauzu paní Michalákové a vysvětlil, proč se jí zastal: „Neznal jsem detaily z té rodiny, ale hájil jsem principy – a sice, že stát nemá co vychovávat děti, odebírat je a dávat je cizím lidem, kteří péči o ně mají jen jako byznys. Tento princip byl v Norsku strašlivě porušen. Stejně jako princip presumpce neviny. Proto jsem se paní Michalákové zastal.“

Závěrem zdůraznil: „Chci se opřít o zdravý rozum, který, jak věřím, je u Svobodných ve většině.“

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ministr Síkela: Nejlepším zákonem roku 2023 pro byznys je novela, která zavádí sdílení elektřiny

16:21 Ministr Síkela: Nejlepším zákonem roku 2023 pro byznys je novela, která zavádí sdílení elektřiny

Novela energetického zákona LEX OZE II z dílny Ministerstva průmyslu obchodu (MPO), která zavádí sdí…