Už na základní škole jsem poznal, že chci být učitelem. Prázdniny jsem nejraději trávil na táboře, nejdřív jako kluk, později jako táborový vedoucí. Strašně mě bavila práce s dětmi. Studium učitelství spojené s pronikáním do tajů jazyka a literatury tak pro mě, náruživého čtenáře, autora, recitátora a herce, bylo jednoznačnou volbou. Devadesátky strávené na porubském gymnáziu byly obdobím postupného vymaňování se ze sevření tradičního pojetí výuky směrem k takovému, na kterém se budou studenti aktivně podílet a které je bude bavit. Časem mě toto úsilí přivedlo na Ostravskou univerzitu, kde budoucím češtinářům dodnes pomáhám nacházet pevnou půdu pod nohama, učím je pokoře, empatii a zároveň povzbuzuji k odvaze, kterou budou v zápasech s větrnými mlýny našeho vzdělávacího systému potřebovat.

Mé literární dítě - kniha "Krajiny tvořené slovy" je autorskou snahou o literární zachycení přírody a krajiny kolem nás, je zkoumáním vztahu člověka k prostoru.Při moderování debat ve Fiducii a Centru PANT jsem se nevyhýbal ani politickým tématům. Netrpím obdivem k formálním autoritám, o to víc si ale potrpím na fair play, takže si v diskusích nemohu stěžovat na nedostatek respektu. Nikdy jsem se nestyděl ani nebál veřejně vyjadřovat občanské postoje.