Dovolím si snad jenom takovou úvahu, která však není vůbec nová.
Různá prohlášení organizací, institucí či politiků jsou v poslední době politicky směrována jednou proti jednotlivci, jednou proti skupině či zemím.
Mír a politická stabilita se však neudržuje tím, že se hledají či vyrábí nepřátelé nebo se uměle vytváří neodpovědné a nebezpečné hodnocení mezinárodně politické situace, která neodpovídá skutečnosti, ale pouze vystihuje názor v určitém směru.
V poslední době se často prioritně nehledá prostor a možnosti pro jednání, politický a diplomatický dialog. V roce 2014 mnohé evropské země, včetně vlajkových lodí Evropy, opět zařadily zpětný chod před rok 1989 a začaly podléhat sílícím extremistickým pohledům a snahám.
Nemá tato agitace jenom vytvořit podmínky pro všeobecnou servilitu a neměli bychom se zamyslet v jaké společnosti chceme žít?
Co je to za svobodu slova a názoru, když každý hlas proti proudu je označován za podezřelý, nebo hůře, za nebezpečný? Je to nesvoboda pod praporem svobody?
Když jsme žili v době studené války nikdo nemluvil o 3. světové válce, protože všichni věděli, že existují dvě velmoci s atomovými zbraněmi a nosiči řízenými z vesmíru.
Konec 20. století přinesl velkou naději na změnu a vize amerického prezidenta Baracka Obamy o světě bez jaderných zbraní, kterou představil v Praze, ji umocňovala.
Když pod vlivem událostí loňského roku Barack Obama označil Rusko za regionální mocnost, měl svým způsobem pravdu, protože ten náš svět je již skutečně jenom region s vteřinovým dosahem.
Nenechme si proto v roce 2015 nikým vzít lidskost ani některými politiky, ani některými médii.
Mír je stále daleko na mnoha kontinentech, nedovolme, aby k nim přibyla opět i Evropa!
Psali jsme:
_profil_top.jpg)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ČSSD
