Stále častěji nás média informují o nárůstu uprchlíků a problémech, které to přináší. Jenom v polovině února, během jednoho dne, italští námořníci zachránili přes 2 tisíce uprchlíků. Minulý rok takto připlulo do Evropy až 170 tisíc běženců. Evropa je tak vystavena největšímu stěhování národů za posledních 25 let. Na jedné straně se jedná o lidskou tragédii a na druhé straně bohužel, také o jeden z nejvýnosnějších černých obchodů v dějinách. Odhaduje se, že pašerácké gangy inkasují za jednoho uprchlíka 4000 -6000 USD za „převoz“ například z Turecka do Evropy. Podle informací Organizace spojených národů ve světě před válkami a persekucí prchalo v polovině roku 2014 kolem 57 milionu lidí, což je největší migrace od konce 2. světové války. V zemích Evropské unie požádalo o azyl asi 216 tisíc žadatelů. Pokud si uvědomíme, že z celkového počtu utečenců odešlo 13 milionů do zahraničí, tak svět čelí skutečně vážné humanitární situaci.
Je potřeba si říci, zda bychom už neměli brát skutečně vážně odzbrojování, tlak na mírová jednání a podmínit tím jakoukoliv humanitární i rozvojovou činnost. Je potřeba zamyslet se nad tím komu slouží zbrojení, válečné konflikty a kdo na ně doplácí a postavit se tomu čelem.
Je samozřejmostí, že nelze odmítnout pomoc uprchlíkům, tito lidé chtějí žít ve své zemi,chtějí se do ní vrátit a museli odejít aby si zachránili život na rozdíl od migrantů, kteří se na cestu vydali dobrovolně s cílem nalézt lepší život.
Klasickým případem je Sýrie. Od začátku bojů uteklo ze svých domovů 9 milionů obyvatel, z toho 3 miliony do zahraničí. Převážná část se nachází v sousedních zemích a v Evropě požádalo o azyl asi 150 tisíc Syřanů. Pro zastavení exodu je třeba okamžitě vytvořit politický tlak a ukončit občanskou válku, která je z velké části bohužel financována ze zahraničí a vytvořit podmínky pro přímou finanční podporu syrských utečenců především v sousedních arabských zemích, zejména Libanonu, Turecku a Jordánsku, za podpory nejen evropských zemí, ale také bohatých arabských zemí. Stejný případ jsou utečenci z Afganistanu, Jižního Súdánu a Somálska.
Evropa čelí vlastním přibývajícím konfliktům v důsledku ekonomické a finanční krize, úbytku pracovních míst a sociálním problémům. Dostihla ji také nedostatečná integrace různých kultur do evropské společnosti, kdy například počet muslimského obyvatelstva v Evropě se odhaduje na 13 milionů a jenom ve Francii jich žije kolem 6 milionů, což představuje skoro 10% francouzské populace a největší podíl muslimů v jediné evropské zemi. V 70. letech, z důvodu krize evropské státy zastavily nabírání nové pracovní síly, ale povolily již zde pracujícím příjezd jejich rodin a došlo k trvalému usazení této části populace v Evropě.
S ohledem na to, že se jednalo především o lidi bez vzdělání, pracující v manuálních profesích byli pak nejvíce postiženi řadou následujících ekonomických krizí.
Pod vlivem narůstajících vlastních problémů Evropy a negativních zkušeností s integrací některých jiných kultur do evropské společnosti a vzhledem k tomu, že občané nerozlišují mezi uprchlíky a migranty šíří se Evropou strach, fámy a nesnášenlivost.
Nárůst uprchlíků z jiného kulturního prostředí a rozšiřující se hrozba radikálních náboženských skupin a extremismu zhoršuje klima ve všech evropských zemích.
Evropa řeší také konflikty v důsledku geopolitických zájmů, jako v současné době na Ukrajině. Nabízí se tedy zamyšlení, kolik je schopna Evropa ještě zvládnout? Na kolik je schopna přispět k řešení vlastních problémů a nakolik k řešení konfliktů mimo Evropu?
Psali jsme:
_profil_top.jpg)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ČSSD
