Tato návštěva se uskutečnila ve velmi neklidné době a po krachu posledního kola červnových mírových rozhovorů zprostředkovaných americkým ministrem zahraničí Kerrym. Palestinci se rozhodli dát se znovu cestou unilaterálních kroků uznání státnosti Palestiny na mezinárodních fórech.
14ti členná delegace poslanců vedla rozhovory s palestinskými představiteli, zástupci Palestinské legislativní rady, místopředsedou palestinské vlády i vyjednávači mírového procesu. Hlavní prioritou palestinského vedení je stanovit finální datum ukončení,, izraelské okupace.“ V polovině září se palestinský prezident Abbás obrátil na Radu bezpečnosti OSN, aby schválila rezoluci, která potvrdí závazek vzniku palestinského státu, včetně hranic, zajistí plné stažení Izraele z palestinských území, vyřeší otázky východní části Jeruzaléma a odstranění blokády Gazy. Během jednání upozorňovali, že Evropa poskytuje značné finanční prostředky na podporu mírového procesu a měla by se více politicky angažovat. V této souvislosti zejména ocenili Švédsko ,které Palestinu jako stát uznalo. Začátkem prosince také francouzští poslanci schválili nezávaznou rezoluci a obrátili se na svoji vládu, aby uznala Palestinu jako stát. Nakolik tyto jednostranné kroky přispějí k mírovému procesu ukáže budoucnost. Nepochybně je třeba zejména podpořit realisticky uvažující politiky, kteří hledají mírová jednání.
Letní konflikt v pásmu Gazy mezi hnutím Hamás a Izraelem, který skončil po 50 dnech bojových operací příměřím zprostředkovaným Egyptem, spíše prospěl nesmiřitelně naladěným politikům. Pokud by se konaly volby na Palestinských autonomních územích nyní, Hamás by je s převahou vyhrál. Přesto, že se koncem září zástupci Fatáhu a Hamásu dohodli na společné vládě národní jednoty, jejich vztahy jsou dále napjaté. V rámci konfliktu zemřelo asi 2000 Palestinců, z čehož se odhaduje, že polovinu tvořili ozbrojenci Hamásu a ostatních teroristických organizací. Izraelská strana přišla o 64 vojáků. Obrovské ztráty jsou však materiální, statisíce lidí zůstalo bez přístřeší. Donorská konference v Egyptě slíbila pomoc ve výši 5,4 miliard USD na obnovu Gazy, ale reálná rekonstrukce této oblasti je v nedohlednu. Izrael se obává, že tyto prostředky by mohly být využity spíše na nákup zbraní, nebo stavbu vojenských tunelů, než na civilní obnovu Gazy. V kontextu těchto událostí se delegace Rady Evropy chtěla podívat i na území Gazy, což izraelské úřady odmítly s odůvodněním, že na území ovládaném teroristy není schopno zajistit pro členy delegace bezpečnost.
Otázka nepovolení vstupu delegace do Gazy byla často diskutována na oficiálních jednání v Izraeli,kdy delegaci přijal i předseda Knessetu J. Edelstein. Během diskusí byla evropská delegace seznámena také s nebezpečím ze strany íránského atomového programu. Z úst izraelských zástupců zaznělo, že pokud se nepodaří znemožnit Íránu získat atomovou bombu, hrozí destabilizace celého Blízkého východu, protože i další státy v oblasti se budou snažit zajistit si tuto ničivou zbraň. Velkou hrozbou jsou také teroristická uskupení operující na území Iráku a Sýrie.
Členové podvýboru Rady Evropy diskutovali uznání palestinského státu a zaznívala z jejich řad často kritika Izraele. Myslím si, že Česká republika by měla mít eminentní zájem na řešení konfliktu a podporovat koncepci dvou států za předpokladu, že se Izraelci s Palestinci domluví a nebude ohrožena existence Izraele, se kterým nás pojí historické vazby a dobré vztahy v mnoha oblastech.
Psali jsme:
_profil_top.jpg)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ČSSD
