Valachová (ČSSD): Letošní maturanti měli co čtvrt roku odlišné podmínky pro uzavření vzdělávání

22.04.2021 13:39

Projev na 98. schůzi Poslanecké sněmovny 22. dubna 2021 k Informaci o maturitách a závěrečných zkouškách 2021

Valachová (ČSSD): Letošní maturanti měli co čtvrt roku odlišné podmínky pro uzavření vzdělávání
Foto: archív Kateřina Valachová
Popisek: Kateřina Valachová

Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, vážení ministři, ministryně,

dovolte mi, abych uvedla bod Maturity 2021, který jsem za poslanecký klub sociální demokracie zařadila a s vaší podporou vás všech, a za to děkuji, také dosáhla po týdnu toho, že ho začínáme projednávat.

Dovolte mi, abych ještě dříve než se dostanu k podrobnému popisu informací, které mě vedly k zařazení tohoto bodu, trochu zavzpomínala na dobu před rokem, kdy nás zasáhla pandemie a kdy Poslanecká sněmovna tehdy, ačkoli došlo vlastně k zasažení do výuky středoškolské pouze v řádech několika týdnů, tak tehdy, kolegové a kolegyně, připomeňme si to, jsme zcela vážně debatovali nad tématem administrativní maturity. Stejně tak chci připomenout dobu letních prázdnin, kde jste vy, jednotlivé poslanecké kluby, iniciovali to, aby vznikla pravidla pro distanční vzdělávání. A také chci připomenout to, že toto bylo tehdy Ministerstvem školství odmítáno. V obou případech, jak na jaře, tak v létě, došlo k předložení dvou novelizací školského zákona, obojí v legislativní nouzi. A my jako poslanci a poslankyně jsme tehdy měli opravdu hodiny na to, abychom se s těmito změnami, které velmi zásadně ovlivňovaly právo na vzdělání dětí, žáků a studentů, seznámili a schválili je. Chci vám připomenout, že v tuto chvíli sice nemáme nouzový stav, ale máme z důvodu politického rozhodnutí pandemický stav. A chci připomenout, že aktuální epidemiologická situace je horší, než byla na jaře minulého roku nebo v létě minulého roku. Tolik jenom na úvod.

Také bych chtěla připomenout z hlediska úprav maturit, že se nacházíme v objektivní situaci, kdy letošní maturanti 2021 nikoli z důvodu COVID-19, ale z řady turbulentních změn, ať už zákonů, nebo vyhlášek, měli co čtvrt roku odlišné podmínky pro uzavření svého středoškolského vzdělávání. Narážím na několik změn v úpravách maturitních zkoušek jak zákonem, či vyhláškou, které jak říkám, pokud bychom si to zopakovali, co čtvrtletí školy překvapovaly. Připomenu, že ještě v listopadu a v prosinci odborné asociace ředitelů ostře kritizovaly změny na poslední chvíli týkající se jazykových úprav. Toto všechno bychom měli vzít při dnešním projednávání Maturity 2021 v potaz. Nyní tedy k věci, proč jsem se dovolila, a děkuji vám ještě jednou za podporu zařadit stávající bod Maturity 2021. Všichni víte, že v únoru jsme absolvovali vášnivou politickou debatu a přestřelku mezi předsedou vlády a ministrem školství ohledně úředních maturit. Tehdy jsem nejenom já, ale většina odborníků označila takový krok za předčasný s tím, že by to byla kapitulace na koncovku vzdělávání, byť v těžkém covidovém roce. Nicméně i tehdy, a myslím si, že v tomhle jsme byli ve shodě, jsem stanovila a formulovala podmínky pro úspěšný start, nebo ukončení, chcete-li, Maturit 2021. A jednou z těch základních bylo obnovení praxí na našich zejména odborných školách a učilištích. Podotýkám, že s obnovením praxí počítaly všechny plány ministerstva v minulých měsících, které se ovšem na třikrát nebo na čtyřikrát nepodařilo prosadit. Pak se stalo, že řada ředitelů a ředitelek škol neupravila praktické části maturit ani obsahově, ani je neposunula. Podotýkám, že to bylo z toho důvodu, že očekávali obnovení praxí. A žádný nový termín pro úpravu praktických částí zkoušek či posun nedostali ze strany ministerstva. Připomínám také to, že ministr školství má z vůle parlamentu, a to je hlavní důvod bodu zařazeného na dnešní jednání sněmovny, mimořádná oprávnění svěřená mu parlamentem, postoupená nám jako zákonodárným sborem, by konal a zajistil, aby maturity, byť ovlivněné koronavirem, mohly proběhnout zdárně.

Nyní tedy k situaci, ve které se nacházíme, a výchozího stavu. Aktuálně od 19. dubna 2021 - připomínám, že jsem se snažila zařadit tento bod ještě před tímto datem, nicméně se mi to nepodařilo - od 19. dubna 2021 odstartovaly praktické části maturitních zkoušek. Střední školy a učiliště vycházely v úpravě zkoušky ze základní podmínky obnovení praxí ve školách ještě před zahájením maturit, nebo dokonce obnovení výuky minimálně závěrečných ročníků středních škol. Vzpomeňme, kolegové a kolegyně, na data: začátek března, první týden v březnu, třetí týden v březnu, 12. duben, 19. duben. K obnovení praxí nedošlo ani na jediný den před zahájením praktických částí maturit.

Ministr zdravotnictví minulý týden ve Sněmovně uvedl, že návrat do praxí není jistý, tím více návrat studentů do středních škol a obnovení prezenční výuky. Dřívější ohlášení návratů do praxí se nenaplnila. Jak už jsem tady uvedla, padly termíny v březnu i v dubnu. Aktuálně vláda rozhodla o obnovení praxí 26. dubna 2021. V řadě případů tedy došlo k tomu, že je již po absolvování praktické části maturit, že se tak stalo již po absolvování praktické části maturit, nebo pouhých několik dnů před takzvaně posunutým termínem. Tady narážím na to, že z dat, která jsem nashromáždila ze strany krajů a hejtmanů a hejtmanek našich krajů a která jsem obdržela písemnou formou, tak vyplývá, že i tam, kde jsou započítány posuny v termínech maturitních zkoušek, některá data krajů, která byla detailnější, ukazují, že se jedná o řády dnů.

MŠMT nepředložilo školskému výboru konkrétní informaci o situaci v oblasti úpravy maturitních a závěrečných zkoušek ani alternativní scénář vývoje pro případ, že se nepodaří obnovení praxí nebo denní výuky podle plánu. Výbor o předložení scénářů včetně krizového ministerstvo požádal. Data ze strany zřizovatelů středních škol bohužel potvrzují původní průzkum studentských organizací, ať už České středoškolské unie, nebo iniciativy NE:BRZO, o úpravách, resp. neúpravách maturit. Významná část škol zkoušky neposunula ani neupravila. Kraje potvrzují, že do minulého týdne o tato data nikdo nepožádal. Taktéž odborné asociace ředitelů škol mi potvrdily tuto skutečnost zhruba před týdnem. Některé oslovily jimi sdružené školy na konci minulého týdne. I tato data potvrzují, že přes roční výpadek praxí řada škol zkoušky neupravila.

Tady bych chtěla podotknout, že ze všech těchto informací a konzultací stran ředitelských odborných asociací, ale i dat, která poskytují kraje, vyplývá, že jsou významné odlišnosti řekněme v gymnaziální větvi středoškolského vzdělávání a ve větvi odborného školství. Současně musím informovat, podotýkám, že tyto informace nemám validovány stran krajů. Tyto informace s ohledem na to, že praktické části maturit odstartovaly v pondělí, zaznívají pouze z informací studentských organizací, ale bezpochyby budou potvrzeny kraji či ministerstvem v následujících dnech, nicméně od pondělí, co odstartovaly praktické části maturit, studenti avizují vyšší míru neúspěšnosti a ukazují naopak na vysokou neúspěšnost. Podotýkám, tyto informace na rozdíl od těch předchozích nejsou validovány jinak než informacemi stran studentských organizací. Ale bezpochyby se tak stane v následujících dnech.

Aktuálně se domnívám, že bychom měli pracovat na většinové shodě Sněmovny v reakci na tuto situaci neupravení maturitních a závěrečných zkoušek v kombinaci s neobnovením praxí ve středních školách a učilištích dle plánu z února nebo března 2021. Také bychom měli vyhodnotit, zda obnovení praxí 26. dubna 2021 je dostačující pro získání dovedností nebo opakování, pro úspěšné zvládnutí ročního výpadku praxe pro studenty, kteří mají uzavření středoškolského studia ještě před sebou. Také bychom měli aktuálně usilovat o bezodkladné zajištění oficiálních dat o neúspěšnosti studentů u praktických částí maturitní zkoušky.

Co se týká tedy těch konkrétních dat, která poskytly kraje, podotýkám, že aktuálně se jedná o polovinu krajů, to znamená pokládám tato data za vypovídající a validní. Podotýkám, že právě s ohledem na to, že je významně odlišná situace dopadu na obnovení praxí na školách vůči gymnaziální větvi středoškolského vzdělávání kontra větvi odborného středoškolského vzdělávání, tato data krajů se týkají, a říkám to celý týden, právě větve odborného středoškolského vzdělávání. Konkrétně tedy z oné poloviny krajů 321 škol, které tady podstupují praktické maturity.

Chci říct, že v případě středních škol se změna termínu ano, a znovu říkám, jedná se tedy o takřka polovinu krajů, týká 49,5 %, změna termínu ne 50,5 %. Podotýkám, že gymnázia tam nejsou zahrnuta, a to zcela úmyslně, protože řešíme dopad na obnovení praxí. Střední školy, změny obsahu zkoušek. Zase - změna obsahu zkoušek ano se týká aktuálně na základě dat 39,6 %, změna obsahu zkoušky ne 60,4 %. Co se týká této situace, pokládám ji za významnou včetně toho, že některé kraje neposkytly detailní informace, protože je sbírají, nicméně už v těch obecných odpovědích a reakcích odpověděly, že v jejich kraji třeba nedošlo k žádnému využití nebo takřka žádnému využití posunu, podotýkám dobrovolnému posunu, a v tom je ten problém, částí praktických zkoušek například na červenec nebo srpen a odkazují na organizačně personální a materiální potíže, se kterými se školy nebo zřizovatelé mají vypořádat. Některé školy, ačkoliv původně avizovaly, že data posbírají a budu věřit, že to není z důvodu tedy probíhající debaty tady ve Sněmovně, nyní avizují, že nechtějí obeslat školy konkrétními dotazníky. Nicméně takřka polovina krajů je dostatečně vypovídající z hlediska poměru, navíc tak, jak jsme data sbírali, tak ten poměr se nijak významně, jak kraje přibývaly, neměnil. Tudíž se domnívám, že i tato data opravňují toto jednání Sněmovny, a to, abychom zareagovali.

Návrhy řešení. Samozřejmě návrhů řešení může být celá řada. Já jsem avizovala, že budu navrhovat usnesení, kolegové a kolegyně. Máte jej k dispozici. To usnesení, jak zní, tak jsem jej načítala už při pořadu schůze, samozřejmě znovu zopakuji.

Konkrétně tedy bych ráda postupovala tak, aby tento bod skončil minimální shodou Poslanecké sněmovny na následujícím usnesení:

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyzývá vládu, aby vzhledem ke skutečnosti, že praktická výuka na středních školách bude i v omezeném režimu zahájena až 26. dubna 2021, dále vzhledem k tomu, že nebyly postupně splněny již tři termíny návratu žáků maturitních ročníků a žáků závěrečných ročníků do prezenční výuky s přihlédnutím k faktu, že z informací poskytnutých dne 14. dubna Poslanecké sněmovně ministrem zdravotnictví profesorem Arenbergerem vyplynulo, že v danou chvíli není jasné, kdy a zda vůbec bude prezenční výuka na středních školách obnovena, a při vědomí závažných zpráv o negativních dopadech současné situace na psychiku žáků a studentů uložila ministru školství, mládeže a tělovýchovy České republiky:

1. zajistit dodatečnou úpravu praktické části maturit a dodatečné množství opravných termínů ve školním roce 2020 - 2021 v návaznosti na přijímací řízení na vysoké školy,

2. neprodleně zahájit legislativní práce na přípravě novelizace zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, v tom smyslu, aby bylo možné na základě volby žáka jako alternativu maturitních zkoušek v odůvodněných případech využít hodnocení průměrem známek,

3. předložit Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky zevrubnou zprávu o připravovaných opatřeních Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a spolupracujících institucí směřujících k vyrovnání dopadů pandemie na vzdělávání dětí, žáků a studentů, a to včetně finančního zajištění těchto opatření.

Anketa

Je Vladimir Putin nebezpečím pro Českou republiku?

5%
94%
hlasovalo: 38074 lidí

Jak už jsem zmínila, kolegyně a kolegové, tohle bych pokládala za minimální výsledek našeho dnešního jednání a prosím vás o zvážení podpory tohoto usnesení.

Nyní mi dovolte detailněji hovořit o možných návrzích řešení. Návrhy řešení samozřejmě mohou být jednak tedy bezodkladné využití mimořádných oprávnění ministra školství, i když si samozřejmě všichni uvědomujeme, že v tuto chvíli ta oprávnění už nejsou tak účinná, jako by byla, pokud by byla využita v situaci, kdy se praxe neobnovovala a zároveň bylo jasné, že uplynuly lhůty pro úpravu praktických částí maturit obsahově, nebo i z pohledu posunu termínu. To je první věc.

Druhá věc. Bez ohledu zůstávají možnosti mimořádných oprávnění ministra školství s ohledem na situaci a tedy otázku opravných termínů nebo vůbec tedy návaznosti na možnost nástupu do zaměstnání studentů z odborných škol a učilišť a také tedy návaznost na přijímací řízení vysokých škol. Tady podotýkám, že ty informace o neúspěšnosti studentů ze začátku týdne jsou doprovázeny také tím, že školy aktuálně tedy mají vypsán jeden opravný termín v září, což samozřejmě nesedí na nástup do zaměstnání v červnu nebo v červenci a zároveň to nesedí na stávající situaci v přijímacích řízeních vysokých škol. Také s ohledem na množství neúspěšných studentů je avizováno, že jsou tyto termíny nedostatečné z pohledu tedy početního a vzniká obava, aby tedy alespoň v září tyto opravné termíny byly dostatečné. Tady podotýkám, že si uvědomuji, že tady je velká část možností už také, řekněme, na bedrech ředitelů škol, nicméně bych ocenila od ministra školství, pokud by tuto situaci zmapoval a navrhl opatření, která by se týkala tedy všech odborných škol bez ohledu na to, jak k tomu přistoupí konkrétní ředitel, aby bylo jasné, že ve všech případech na tuto situaci bude zareagováno.

Další možností je samozřejmě, a to je radikálnější možnost, novelizace školského zákona nebo mimořádného covidového zákona tak, jak jsme to udělali v minulém roce. V obou případech samozřejmě v režimu legislativní nouze. Tady podotýkám, že co se týká legislativní nouze, zaregistrovala jsem úvahy, že se nenacházíme v legislativní nouzi. Jak už jsem zmínila na začátku svého úvodního slova k tomuto bodu, tak to moc není pravda. Vychází to z objektivních dat, která jsem zmínila. Epidemiologicky jsme na tom hůř, než jsme byli na jaře nebo v létě minulého roku. Co se týká legislativní nouze, podmínky jsou jasné, zásah do práv. Myslím si, že právo na vzdělání našich dětí, žáků a studentů má dostatečnou míru váhy. Nelze ani opominout s ohledem na epidemiologickou situaci i částečnou možnost zasažení do práva na ochranu zdraví. Nebudu mluvit o tom, že jsme tady vyhlásili stav legislativní nouze včera v případě takzvané izolačky a zvyšování ošetřovného a věřím, že ministr školství nebude případné zvýšení ošetřovného klást nad právo na vzdělání v době covidové maturantů nebo vůbec dětí, žáků a studentů. Takže z hlediska legislativní nouze nemám pochyb o tom, že vláda může konat. A samozřejmě při každém takovémto návrhu rozhoduje Sněmovna a není pochyb o tom, že legislativní nouze je splněna. Jako právnička se danou situací zabývám dlouhodobě a chtěla bych podotknout, že jsem samozřejmě stav legislativní nouze konzultovala s klíčovými legislativci a právníky mimo jiné v oblasti ústavního práva, takže jsem připravena se samozřejmě o ně opřít. Koneckonců praxe vlády z hlediska legislativní nouze a praxe Sněmovny za ten poslední rok jenom potvrzuje, že takováto překážka neexistuje.

Třetí bod, a na to bych nerada zapomněla, jakékoliv úpravy, ať mimořádnými oprávněními nebo zákonem, musí být doprovázeny zpracováním národního systému narovnání dopadů do vzdělání v důsledku COVID-19. Musím říct, kolegové a kolegyně, že mě fascinuje v podstatě politická bitva a soutěžení o to, jak bude maturitní vysvědčení napsáno, kým podepsáno a jak bude vyhotoveno, nicméně nulová debata je o tom, že praxe byla objektivně na rok vypnuta, což musí mít zásadní dopad zejména na technické a technologické obory, což je klíč z hlediska budoucnosti naší země a nikdo se nebaví o tom, jakým způsobem tyto dovednosti kompetence žáci nabudou a jakým způsobem je budou ověřovat. V podstatě to vůbec nesouvisí s ukončením maturitní zkouškou. Tahle debata je nulová a já to pokládám za pokrytectví, protože pokud by nám šlo opravdu o kvalitu vzdělávání, šlo by nám také tady o to. Takže také upozorňuji na to, že jakékoliv úpravy musí být doprovázeny tímto způsobem.

Návrhy způsobu legislativního řešení v legislativní nouzi, úpravy maturit a závěrečných zkoušek mohou být různé. Nabízí se úsporné rychlé legislativní řešení formou mimořádného zmocnění vlády ve školském zákoně, ale také detailní úprava maturit v mimořádném covidovém zákoně či ve školském zákoně. Podotýkám, že ohledně konzultací s odborníky na vzdělávání a ústavní právo se všichni jednoznačně přiklání k tomu, že by bylo na místě upravit tato pravidla buďto ve školském zákoně nebo mimořádném covidovém zákoně konkrétně a že se zmocněním, dokonce ani zmocněním skrze vládu, pokud bychom jej rychle schválili a upřednostnili rychlost, bychom zřejmě neobstáli. *

Samozřejmě jako právnička tento závěr plně akceptuji a jsem si ho vědoma. Obsahem případné úpravy maturity z mého pohledu by v tuto chvíli mělo být zejména vypořádání se s tím - a vůbec neříkám úřední, protože si myslím, že toto téma se zpolitizovalo a bylo by dobré, abychom vůbec tento pojem opustili - ale řekněme, pokud objektivně vyhodnotíme dopady do odborného školství a zejména technických a technologických oborů tak, že k dopadu došlo, měli bychom se seriózně bavit o možnosti nahrazení volbou nějakého ukončení středoškolského vzdělávání a bavit se o nějaké alternativní volitelné formě maturity tak, abychom např. zprůměrovali známky, ovšem za dosažení toho, že dovednosti, kompetence atd. budou doplněny, narovnány a že k tomu stoprocentně dojde. Podotýkám, že alternativní volitelnou maturitu podle příkladů v jiných státech Evropy lze postavit, jak už jsem zmínila, na zprůměrování známek, ale lze také volit alternativy jiné. Takový volitelný způsob uspokojivě vyrovná odlišnosti dopadu COVID-19 na vzdělávání v gymnaziální větvi středoškolského vzdělávání. Jak říkám, data v tomto případě se netýkají gymnázií, o kterých celý týden mluvím. A je to z jednoduchého důvodu, že je jasné, že roční výpadek prezenční výuky má jiný dopad na vzdělávání v teoretických předmětech a jiný dopad na vzdělání v praktických předmětech. Rozhodně znovu zdůrazňuji, že pokud by k něčemu takovému došlo, musí být u možné volitelné maturity toto doplněno jasným zákonným požadavkem s možností složit standardní maturitu v období tří let. Podobnou úpravu jsme již v minulosti měli, nikoliv samozřejmě z hlediska nějaké administrativní úpravy, ale vůbec možnosti doplňovat maturitní zkoušku. Tato mimořádná legislativní opatření, jak už jsem zmínila, musí doprovázet systém Národního plánu - narovnání dopadů vzdělávání, a ta by se měla zejména soustředit na rovnost šancí studentů doplnit tyto dovednosti a kompetence, které z objektivních důvodů distanční výuka neumožnila získat, ať úsilí našich učitelů, mistrů a ředitelů bylo mimořádné a ať už je forma ukončení středoškolského vzdělávání jakákoli.

Vážené kolegyně a kolegové, víte, že v uvozovkách v dobách míru, tedy bez pandemie a COVID-19, jsem zastáncem naopak zvyšování úrovně uzavírání středoškolského vzdělávání, rozšiřování dovedností, kompetencí a vědomostí, které jsou v případě žáků ověřovány. Domnívám se ovšem, že poslední rok pandemie a výpadek praxe a její neobnovení do startu praktických částí maturit opravdu ospravedlňuje ať buď mimořádné opatření exekutivního charakteru, nebo legislativního charakteru povahy zákona tak, abychom zajistili férové podmínky pro skládání maturitních zkoušek 2021. Věřím, že společně s vámi najdeme řešení a shodu.

Děkuji vám za pozornost.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Andrej Babiš byl položen dotaz

dobrý den, sdělte prosím, jak to bylo:

viz: https://aeronet.cz/news/sok-pred-vanoci-vsechno-je-jinak-podle-dokumentu-hlasovala-pro-globalni-kompakt-cela-ceska-vlada-nikdo-se-nezdrzel-hlasovani-a-nikdo-nebyl-proti-ministr-zahranici-tomas-petricek-rekl/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Rozvoral (SPD): Hnutí SPD prosazuje přímou volbu starostů, primátorů a hejtmanů!

9:05 Rozvoral (SPD): Hnutí SPD prosazuje přímou volbu starostů, primátorů a hejtmanů!

Drtivá většina politiků se shodne na tom, že demokracie je nejlepší formou politického života lidské…