Valenta (KSČM): Cvičit si může kolega Stanjura své poslance v klubu ODS, ne mne

Vážené dámy, vážení pánové, vystupoval jsem v rozpravě k této zprávě a její kvalitě již jako první poměrně obšírným způsobem a byl jsem za tento svůj dobrý skutek ihned ze strany pravicových poslanců také náležitě oceněn. Kolega Stanjura mi například vyčetl, že jsem měl čas své výhrady vůči této zprávě řešit ve výborech. A já mu tímto odpovídám vaším prostřednictvím, paní předsedající, že by měl nechat zcela na mně, kde a jak budu své připomínky frekventovat a řešit. Cvičit si v tomto ohledu může své poslance v klubu ODS, jestli ti si to nechají líbit, samozřejmě.

Jednací řád Poslanecké sněmovny jsem rozhodně neporušil a projednávání ve výborech, když například ve volebním výboru bylo při schvalování této zprávy přítomno celých pět jeho členů, považuji v souvislosti s významem této zprávy o hospodaření instituce s výší rozpočtu krajského města za ne zcela dostatečné. Ale tato zbytná poznámka směrem k předsedovi klubu ODS není tím pravým smyslem mého vystoupení. Spíše bych rád uvedl na pravou míru některé informace, které se po mém vystoupení objevily v médiích.

Musím tak bohužel pro vaši informaci konstatovat, že dle audiozáznamu je prokazatelné, že jsem zde ve sněmovně řekl, že výrobní cena jedné hodiny vysílání stojí kolem 300 tis. korun. Ve stenozáznamu se poté objevilo, že jsem uvedl pouhých 30 tis. korun. A i když jsem tento stenozáznam nechal oficiálně opravit, následně to takto zkresleně a zřejmě i velice rády s tendenčním a zpolitizovaným apetitem řádného mediálního hospodáře přebraly mnohé sdělovací prostředky. Údernost mé informace byla tímto zkreslením fatálně rozmělněna a její výpovědní hodnota pro občany byla tak velice sofistikovaně znegována.

Takže pro upřesnění ještě jednou. Jednalo se mi totiž o to, abych zdokladoval, že za takto vysoké výrobní náklady, tedy za těch 300 tis. korun za hodinu, se v hlavních vysílacích pořadech České televize někdy servírují divákům neobjektivní a názorově nevyvážené pořady, které díky této své neobjektivitě sleduje pouze minimum diváků. A ilustroval jsem to například na příkladu Historie.cs, kde bývá sledovanost na zcela tristní úrovni mezi 38 až 80 tis. diváky. S tímto faktem zřetelně kontrastují např. Zprávy vysílané také v hlavním vysílacím čase. A ty sleduje vždy kolem 800 tis. diváků. Vysvětluji si to tak, že je to zejména proto, že se ve zprávách dá manipulovat s fakty pouze omezeným způsobem a občané to taky chápou a takto tomu i nejspíše rozumí.

A právě sledovanost by měla být hlavním kritériem, protože z logiky věci televize, kterou nikdo nesleduje, nemá smysl a nemá společenské opodstatnění. Uvedený stav je ve vztahu ke Zprávě o hospodaření České televize zjevným příkladem nehospodárnosti. A o opaku mě nikdo nepřesvědčí. A to ani úmyslným zdržováním projednávání této zprávy. Považme, že se jedná již o Zprávu o hospodaření České televize za rok 2013! Ani žádnými mediálními plivanci či zjednodušujícími oslími můstky, jak to nedávno předvedl pan Štětina, paní Slonková, server Lidovky.cz a další.

Nepřesvědčil mě ale ani nedávným afektovaným vyjádřením pan Kučera, moderátor zmíněného pořadu Historie.cs, jehož některé díly - podotýkám některé díly - jsem možná i kvůli jeho tendenčnímu stylu moderování si osobně zařadil do kategorie nevyvážených a také ne zcela objektivních. Přičemž na tomto vyjádření si i po těchto útocích, které se snaží u veřejnosti nesmyslně vyvolat dojem či zdání toho, že se mi jedná o zpochybňování nezávislého postavení a role veřejnoprávního média, stále trvám. Abych však dlouze neopakoval již minule vyřčené, rád bych ctěnou Sněmovnu nově alespoň informoval, že jsem v souvislosti s projednáváním této výroční zprávy také obdržel občanský podnět, ve kterém je poměrně jasným způsobem popsán případ, jak Česká televize umožňuje některým podnikatelským subjektům dosáhnout osvobození od povinnosti platit televizní poplatky, nedoúčtovává dlužné částky a přirážku. A to si myslím, že by mohlo být v souvislosti s hospodařením veřejnoprávní instituce poměrně výrazně zatěžujícím a její pověst a tudíž i celou její ekonomiku zatěžujícím faktem.

Sdělené a podotýkám, že velice konkrétní adresné údaje včetně informací o nevyřízených oficiálních stížnostech oznamovatelky směrovaných v tomto ohledu Radě České televize, kde se poukazuje na vzniklou škodu kolem 900 tis. korun, si v nejbližší době prověřím a potom eventuálně zvážím, zda v tomto ohledu podniknu další možné kroky. A to kroky eventuálně i právního charakteru.

Stejně tak bych si ale velice rád ověřil, zda se v České televizi skutečně vyplácejí tzv. zlaté padáky. Ze zprávy o hospodaření to bohužel poznat nelze. A přitom mi byl nespokojeným občanem předložen příklad udělení odchodného ve výši 15 měsíčních platů, a to ing. Vojeslavskému, kterého sice osobně neznám. A tento pán je měl údajně získat v souvislosti s jeho mlčením o některých finančních transakcích prováděných v České televizi.

A do třetice se ptám. Opět po sdělení obeznámené osoby. Je skutečně možné, že zatímco generální ředitel jezdí v prezidentské limuzíně A8 a jeho manželka v nové Škodě Superb 3,6 FSI Elegant, že i soukromé využívání těchto vozů - podotýkám soukromé využívání těchto vozů - se děje na náklady České televize?

A ta potom veřejně úpí pod tíhou deklarované finanční nedostatečnosti? Co by na to asi řekl prezident Zeman, že jeho opěvovaná škodovka je skoro stejně drahá jako služební vůz paní ředitelové. Ale to jen pro odlehčení.

Ještě pár vět k samotnému obsahu zprávy, které jsem minule nezmínil. Kladu si v tomto smyslu např. otázky, proč tento dokument neobsahuje informace o nákladech na provoz jednotlivých organizačních složek České televize, proč chybí náklady na výrobu jednotlivých typů pořadů, hodinové náklady na výrobu zpravodajství na České televizi, náklady na české filmy, které Česká televize koprodukuje, a další jiné podstatné náležitosti.

Zajímalo by mne také, proč chybí odůvodnění, analýza toho, proč došlo k úbytku televizních poplatků za léta 2012 a 2013. Podle jednoho z bývalých členů Rady České televize, mohu říci, že se jedná o Radka Mezuláníka, se management České televize k tomuto faktu poprvé přiznává, ale důvody již nevysvětluje. Jak je tedy možné, že se Česká televize podle zprávy extenzivně rozvíjí, a přitom počet koncesionářských poplatků se trvale snižuje. Bývalý radní České televize také veřejně uvádí, že tato organizace vyvedla mnoho peněz do spřátelených firem, které se dříve pohybovaly v komerčním prostředí, a pak teprve začali získávat zakázky od České televize. Dokonce se prý řešila i firma, která pro Českou televizi zajišťovala osvětlení, a přitom tyto technologie televize má a nepotřebuje již nikoho dále najímat atd. atd.

Na závěr mi dovolte, vážené kolegyně a kolegové, abych zopakoval svůj původní návrh. Tuto výroční zprávu o hospodaření České televize za rok 2013 neschválit a pokusit se takto, teď mám na mysli stav i po eventuálním druhém neschválení, nastartovat v České televizi ozdravné procesy, které by z ní pomohly vytvořit transparentně a efektivně hospodařící instituci, která bude vystavěna na pilířích objektivity a proporcionality a která bude na hony vzdálena od způsobu řízení a hospodaření, a to nejen podle mého úsudku, ale i podle hodnocení tisíců koncesionářů, klientelisticky spjatými partami lidí s úzkými vazbami či orientací na některé stranické subjekty, jejichž zástupci Českou televizi před jakoukoli, a často oprávněnou a konstruktivní kritikou, nyní úporně brání. Všichni koncesionáři mají přece nesporné právo toto od veřejnoprávně pojaté instituce požadovat a od nás zase, jako od vrcholného zastupitelského sboru, požadovat provádění kontroly jejího hospodaření, neboť Česká televize je financována z 91 % z prostředků získaných od koncesionářů. A každý správný hospodář by si měl své vynakládané prostředky dobře ohlídat. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z levé části sálu.)