Platilo to dlouhé měsíce. Když politici začali mluvit o tom, že to prostě zařídí, udělají v naší zemi pořádek a skoncují s miliardovými daňovými podvody, přirozeně jim tleskali také všichni féroví podnikatelé, kteří měli již plné zuby levičáckých experimentů na straně jedné a vyčuraných tunelářů na straně druhé.
Nicméně toto zaklínadlo přestalo platit v okamžiku, kdy novodobí ministerští úředníci začali předkládat konkrétní návrhy toho, jak si tento boj proti daňovým podvodům vlastně představují. Nejdříve podnikatelům hodili na záda další papírování v podobě pravidelných měsíčních hlášení, teď šijí postupně na všechny živnostníky ještě užší oprátku v podobě elektronické evidence tržeb. Berní úředníci díky ní budou sledovat tržby každé hospody, kadeřnictví i malého květinářství doslova v reálném čase. A kdo by náhodou chtěl utéct ze sevřené náruče Velkého Bratra, vykoleduje si milionové pokuty nebo rovnou uzamčení svého vlastního podniku z moci úřední.
Za příklad je nám přitom předkládáno Chorvatsko, kde zavedení obdobné kontroly podnikatelů mělo zachránit tamní státní rozpočet a napumpovat do jeho vyprahlého chřtánu velké balíky peněz.
Jenomže tvůrci této pohádky Tisíce a jedné noci zjevně zapomněli na to, že hra na slepou bábu, během které má volič zavázané oči a v prostoru se orientuje jen díky pokřikům (rozuměj líbivým, ale povrchním slibům), už přestala přece jen inteligentní český národ prostě bavit. Proč? Minimálně proto, že si celý „zlatý“ chorvatský příběh někdo takřka vycucal z prstu a předhodil českým politickým špičkám ideální pohádku, které voliči rychle a rádi uvěří.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Ivo Valenta