Co není úplně v centru mediálního zájmu o migrační krizi, která zasáhla Evropu, je problematika obchodování s lidmi. I o tom jsem hovořil s Madinou Jarbussynovou, zvláštní představitelkou a koordinátorkou OBSE pro boj proti obchodování s lidmi.
Obchodování s lidmi definuje příslušný protokol OSN, který je součástí mezinárodní Úmluvy o nadnárodním organizovaném zločinu. Je popsáno jako „najímání, přepravu, převoz, přechovávání nebo přijetí osob za účelem zneužívání za pomoci hrozby, použití síly nebo jiných forem donucení, za pomoci únosu, podvodu, uvedení v omyl nebo zneužití moci či stavu bezbrannosti nebo pomocí předání nebo přijetí plateb či výhod, a to za účelem získání souhlasu osoby mající kontrolu nad jinou osobou.“
Ano, i podle této definice je z hlediska mezinárodního práva trestná činnost nelegálních převaděčů, kteří zneužívají zájem lidí usídlit se v bezpečné Evropě. Proto podporuji rozhodná opatření v boji proti převaděčským skupinám. Od 7. října minulého roku mohou evropští vojáci vstupovat na palubu podezřelých plavidel, provádět prohlídky, zabavovat a v případě nutnosti také odklánět podezřelé lodě z kurzu. Zásahy proti plavidlům pašeráků ale mohou bohužel probíhat pouze v mezinárodních vodách. Libye totiž neumožnila evropské vojenské aktivity ve svých teritoriálních vodách. V praxi to znamená, že proti pašerákům může být zasahováno pouze ve vzdálenosti větší než 12 námořních mil, tedy asi 22 kilometrů od libyjského pobřeží.
Jsem přesvědčen o tom, že klíčovou součástí řešení migrační krize je její zvládání za vnějšími hranicemi Evropské unie.
Psali jsme:
Ing. Roman Váňa
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
