Řeč je o včerejším jednání vlády, která se opět neshodla na zálohovém výživném. Matky samoživitelky a jejich děti, které patří dlouhodobě mezi nejohroženější skupinu, pohybující se na hranici chudoby, jsou tak i nadále na okraji zájmu. Vidle do rozumného návrhu zálohového výživného hodil Andrej Babiš a jeho ANO. Babiš chtěl tento bod dokonce vyjmout z koaliční smlouvy s tím, že každý rodič je za své dítě zodpovědný, a pokud fungují zákony a soudy, měl by být stát schopen výživné vymoci. Panu ministrovi jaksi uniklo, že matky samoživitelky a jejich děti se potřebují každý den alespoň najíst a nemohou čekat rok, dva než soudy rozhodnou a další dobu, kdy neplatící otec bude donucen rozhodnutí soudu vykonat. Uniklo mu, že právě toto opatření dočasně nahrazuje ty nezodpovědné rodiče, které stát nedokáže pružnou legislativou k zodpovědnosti přinutit. A co případy, kdy druhý rodič nemá žádný příjem? To jeho děti, které za nic nemohou, mají zemřít hladem a nebo živořit? Znám takové případy, dokonce moje dcera jedné takové samoživitelce pomáhá a nepřál bych panu Babišovi, aby musel v roli samoživitele řešit, z čeho pokryje základní lidské potřeby a co dá dětem najíst. Možná, že jednou za čtyři roky volební koblihy. On ale jak známo řeší problémy zcela jiné a zcela jiných řádů.

Známé přísloví říká, že sytý hladovému nevěří, a o pánech ze Strakovy akademie to platí dvojnásob. Nechápu, proč ustupují obě další strany vládní koalice. Vždyť obě mají ve svých volebních programech velký sociální akcent, zvláště pak na rodinu.

Matky samoživitelky kromě běžného provozu musí řešit i každodenní problémy

Podle posledních průzkumů neúplných rodin přibývá - žije v nich už každé 5. dítě! Matky samoživitelky kromě běžného provozu musí řešit i každodenní problémy – kdo pohlídá nemocné dítě, když jsou na vše samy, jakým způsobem zajistí chod domácnosti, pokud pečují o více dětí. Jsou na tom doslova tak, že si nemohou dovolit být nemocny, že jsou většinou bez dovolené, prostě 365 dní v roce v jednom zápřahu.

A pokud nevidí ochranu od státu, který by měl přijít s pomocnou rukou jako první, je to deprimující záležitost a není divu, že pak sahají po vyděračských půjčkách a často končí v exekuci. Jsou totiž často v situaci, kdy jsou bez prostředků a musí obstarat svoje děti. Jednoduché na pochopení pro toho, kdo má elementární sociální cítění.