SPD plně podporuje právo občanů rozhodnout v referendu o všech zásadních otázkách, včetně vystoupení z NATO. Zákon o referendu v žádném případě nemůže tuto otázku vyřadit. Je však nutné, aby naši občané dostali objektivní informace o současném stavu naší armády, globálních bezpečnostních hrozbách a významu kolektivní bezpečnosti pro Českou republiku.
Od roku 2015 došlo k zásadním změnám bezpečnostní situace v Evropě, které se dostatečně nepromítají do dalších koncepčních a obranných dokumentů. Masovou migraci považuji za zásadní hrozbu naší státní existence. Jedním z rizik pro bezpečnost ČR, omezujícím v podstatě schopnost bránit území a jeho celistvost, je i současný neuspokojivý stav AČR a celková připravenost občanů ČR na možnost konfliktu na našem území. Dlouhodobě podfinancovaná armáda ztratila vlastní schopnost kapacitně a dlouhodobě zajistit územní obranu naší republiky a za svou prioritu považuje zejména zahraniční operace. Za neuspokojivý považuji zejména stav pozemních sil a přípravy záloh v případě mobilizace. SPD navrhuje zásadní změnu koncepce a organizační struktury armády, snížení počtů osob v civilně správní části ministerstva a jemu podřízených složek. Chceme také zavézt od mladé generace osmi týdenní základní vojenský výcvik pro muže a ženy, který lze na základě Čestného prohlášení odmítnout. Chceme rozšířit vojenskou spolupráci států V4. Odmítáme zpřísňování podmínek pro legální držení zbraní ze strany EU.
Považujeme bezúhonného občana - držitele zbrojního průkazu, za jeden z pilířů naší bezpečnosti a nikoliv hrozbu. Naším vzorem je Švýcarsko, které není členem NATO. NATO nyní neřeší hrozby plynoucí z imigrace a islamizace Evropy a nezaručuje zde efektivní pomoc. NATO vidí svou prioritu v předsunutých silách v Pobaltí, které nemají racionální základ, v zahraničních operacích a svém rozšiřování. Trpělivost prezidenta Putina je v tomto ohledu obdivuhodná.
Ing. Radovan Vích
Dnes připadá jeden náš armádní tank (T-72M4 CZ) na 80 tisíc obyvatel. Máme 0,5 vojáka na 100 ekonomicky činných obyvatel, přičemž běžný stav je 0,9-1. Za námi je v tomto ohledu již pouze Lucembursko. Jinými slovy, naše armáda by měla být početně jedenkrát taková. Naplněnost některých našich útvarů je místy 70%. Od roku 2004 je vyčleňováno na armádu 1,00-1,04 % HDP. Celková podfinancovanost armády je tak za ta léta až neuvěřitelných 500 mld Kč (!!). Nákupy se provádějí stylem "od každého něco", což činí velké nároky na logistiku a personál. Pásová bojová vozidla BVP2 jsou od roku 2015 za oficiální hranicí životnosti. První nové dostane armáda zřejmě v roce 2021 a poslední v roce 2024. V armádě jezdí stále stovky legendárních vozidel PV3S, které byly zavedeny do armády v roce 1956. Podobně terénní vozidla UAZ. S obavami také sleduji personální rošády ve velení armády a celkovou personální situaci v armádě jako takovou. A takto by se dalo dlouze pokračovat.
Včerejší oznámení ministra obrany Stropnického o možnosti navýšení počtů našich vojáků v misi NATO v Afghánistánu vnímám osobně jako důsledek špatné strategie, který plánovači v NATO nezvládli. Taliban prostě neprohrává. Účast v této "nekonečné" misi nás stojí spoustu sil a finančních prostředků, které bychom potřebovali včetně vojáků mít nyní doma.
Ze všech výše uvedených důvodů je potřeba naše členství v NATO vnímat v současné době jako nutnost, ve které se nenabízí jiná alternativa naší kolektivní obrany. Až problémy popsané výše pominou a vznikne jiná alternativa naší kolektivní bezpečnosti která bude adekvátní alternativou k NATO, potom lze nad již zmíněným referendem vážně uvažovat. Do té doby je to však hazard, který bych zcela určitě nedoporučoval!
(převzato z Profilu)
Psali jsme:
autor: PV
