Sice čas od času proběhla nějaká porovnání, tu ohledně počtu účasti poslanců na hlasování, omluvených a neomluvených absencí, tu o počtu návrhů zákonů a pozměňovacích návrhů. Ale to není to hlavní. Hlavní otázkou by mělo být, nakolik strana nebo hnutí plní svůj program, zda se od něj v jednotlivých hlasováních neodchyluje a pokud někdy ano, zda je to jen dočasná taktika, kdy má připraveno vlastní řešení, které považuje za lepší, nebo nikoli.

SPD podalo v první roce svého působení v Poslanecké sněmovně čtyři hlavní návrhy zákonů, které představují témata z programu, kterým SPD přikládá největší důležitost. Jedná se o tyto návrhy: zavedení možnosti celostátního referenda, zavedení přímé volby starostů a hejtmanů, zákaz propagace nenávistných ideologií (v trestním zákoníku) a úprava odpovědnosti zástupců státu za nakládání s jeho majetkem (v zákoně o majetku ČR).

Poslanci za SPD rovněž podali řadu pozměňujících návrhů: od připomínek k rozpočtu, přes vlastní návrh řešení karenční doby až po změny v zákoně o pobytu cizinců.

SPD se ale staví i v jiných případech na stranu hodnot, které jeho členové a příznivci vyznávají. Jsou to převážně důležité, spíše konzervativní, zásady rozhodující pro uchování našeho životního stylu a zvyků. A pro to, že pokud bychom tyto zvyky chtěli měnit, změníme je na základě rozhodnutí občanů České republiky a nepřipustíme jejich změnu pod nátlakem jiných států, které na věc mají jiný názor. To se týká implikace zákonů a směrnic Evropské unie a mezinárodních či nadnárodních organizací. Důležitá rozhodnutí musí být přijímána v České republice, v českém parlamentu, nikoli „o nás bez nás”.