Ukrajina a NATO se dohodly začít jednat o akčním plánu dosažení členství Ukrajiny v alianci, oznámil ukrajinský prezident Porošenko po pondělním setkání s generálním tajemníkem NATO Stoltenbergem. Kyjev je podle Porošenka schopen dosáhnout aliančních standardů za tři roky. Přihlášku do aliance chce tedy podat v roce 2020.

Porošenko, který byl do čela země zvolen po svržení Janukovyče v  roce 2014, opakovaně označil vstup do NATO za strategický cíl Ukrajiny a slíbil o této otázce uspořádat referendum, aniž by však zmínil nějaký termín. Ukrajinský parlament minulý měsíc přijal zákon, který snahu stát se členem NATO zakotvuje jako prioritu státní politiky. Kyjev vidí v NATO záruky svrchovanosti a územní celistvosti země. Kreml vzápětí pohrozil, že Rusko by takové přiblížení NATO k ruským hranicím nenechalo bez odpovědi.

Aliance na loňském summitu ve Varšavě potvrdila politickou i praktickou podporu Ukrajině. Nicméně generální tajemník NATO  Stoltenberg tehdy upozornil, že ukrajinské členství ještě není na pořadu dne a ono po pravdě není na pořadu dne ještě ani dnes a nebude ani zítra. Hrozila by tím totiž katastrofa světového formátu a to si jednotlivé státy NATO uvědomují čím dále více.

V Pobaltí se dlouhodobě formují jednotky NATO, které prý mají posílit obranu spojenců. Zároveň tam probíhá řada cvičení. Češi nabízejí vojáky právě na obranu Litvy. Mediálně je známá kauza z letošního února, kde pětice opilých českých vojáků měla incident v Litvě, kde byla jejich jednotka na cvičení.  Do Pobaltí chce současná vláda vyslat příští rok až 290 českých vojáků. Měli by tam působit kvůli údajné ruské hrozbě v rámci aliančních mnohonárodních bojových uskupení. Do Litvy by měla zamířit mechanizovaná rota s pandury, do Lotyška minometná četa.