Vilímec (ODS): To, co nikdo nepotřebuje, tak ani nečte

Ten zákon se projednává skutečně dlouhou dobu. Byl několikrát v Legislativní radě vlády, ten návrh zákona myslím jednou vrátila. A určitě ten zákon, nevím, jestli je tím hlavním jaksi instrumentem v boji proti korupci, to nevím, já ho spíš považuji jaksi za zákon o vnitřní kontrole, vnitřním auditu. Ale je pravdou, že problém toho zákona, tohoto návrhu zákona, ale i toho současného zákona je to, že samozřejmě veřejné subjekty jsou různě veliké. Jsou organizační složky státu, státní fondy, které disponují velkými rozpočtovými prostředky, a jsou také nejmenší obce, které prostě mají minimální rozpočet, ale mnohdy téměř nemají žádné zaměstnance.

Takže teď bych chtěl učinit jakousi poznámku z optiky Svazu měst a obcí, poněvadž jsem předsedou finanční komise Svazu měst a obcí, a Svaz měst a obcí jako připomínkové místo se tomuto návrhu zákona velmi věnovalo. V mnoha případech byly učiněny kompromisy, konsenzus. Původně ten návrh obsahoval, aby každý veřejný subjekt povinně měl interní audit. Takže to určitě jaksi vnímám pozitivně.

V dubnu - 13. dubna zasedala finanční komise Svazu měst a obcí právě k tomuto návrhu zákona, bylo to ještě před zasedáním rozpočtového výboru, a celého zasedání, bylo to asi dvě nebo tři hodiny, se účastnil pan náměstek Tomáš Vyhnánek, takže jsme skutečně diskutovali ne legislativně technické problémy toho zákona, ale vůbec obsah zákona velmi obšírně. A samozřejmě je třeba vnímat, že prostě vnitřní kontrolní systém na malé obci se sestává v zásadě pouze ze dvou osob, jinak to ani nejde: ze starosty, který většinou není vůbec uvolněný, a účetní, která mnohdy není ani zaměstnankyně toho obecního úřadu. To je prostě třeba vnímat. A samozřejmě členové finanční komise vesměs starostové či místostarostové, a musím říci jak malých obcí, tak i velkých statutárních měst, byli panem náměstkem ujištěni, že to zásadní v tom zákoně je nastavit kontrolu takzvaně čtyř očí, tedy schvalovatele a ověřovatele atd. Takže to je věc, se kterou Svaz měst a obcí jaksi když nesouhlasí, tak alespoň to vnímá, a nebude určitě držet hladovku, pokud se tento návrh zákona schválí.

Pokud se týká toho pozměňovacího návrhu, který schválil rozpočtový výbor, nejdřív si ho osvojil a pak schválil, rozpočtový výbor, tak to je věc, která byla skutečně diskutována asi hodinu na jednání finanční komise. A z té diskuse jednoznačně vyplynulo, že by měla být omezena nejen v tomto zákoně, ale taky i v tomto zákoně, povinnost každoročního statistického hlášení, která prostě zatěžuje malé obce s malým či minimálním administrativním zázemím. Vím a tohle jsme také prodiskutovali, že obsah závěrečné zprávy jaksi je užší než podle současného zákona, přesto bylo velké volání po tom aby v těch případech, kdy se jedná o malé obce nebo dobrovolné svazky obcí, které nemají vůbec žádné administrativní zázemí, aby pokud možno od toho bylo upouštěno.

Finanční komise Svazu měst a obcí vyzvala svým usnesením, aby Ministerstvo financí zvážilo účelnost některých statistických povinností, předkládání toho kontrolního hlášení, toho závěrečného, to se předkládá i v současné době jednou ročně, tam není žádná změna. Víte, když jezdím, jsem sám 27 let komunálním politikem, a když jaksi jezdím po těch starostech a v těch malých obcích, tak jaksi všude slyším stesky na neustále se zvyšující administrativu, byrokracii. A ono nestačí jen o tom mluvit, že je třeba tu zbytečnou administrativu a byrokracii odstraňovat. Podle mě je potřeba začít konat.

Rozpočtový výbor, víte, když něco podobného byla diskuse před asi třemi, ne to bylo víc, pěti lety, kdy se zřídila povinnost, nejprve to mělo být povinností pro všechny obce, pak je to jenom pro obce nad 3 000 obyvatel, aby musely zpracovávat takzvaný PAP - podrobný analytický přehled. Sám jsem si ověřil, kolik s tím mají účetní práce. A řekněme si, ano ten PAP požadoval EUROSTAT. Proto se to dělá. Ale nevím, jestli se nějaké údaje vůbec na Ministerstvu financí z toho podrobného analytického přehledu využívají. Já jsem přesvědčen, že nevyužívají. Stejně tak jsem přesvědčen, že ty výroční zprávy na Ministerstvu financí nikdo nečte. Jestli nemám pravdu, tak ať mi argumentuje pan ministr. Já jsem přesvědčený, že to nikdo nečte, že to je prostě pouze byrokratické další administrativní zatížení. A pojďme zrušit prostě to, co vlastně ani po nás v tuto chvíli Evropská unie nepožaduje. Požaduje se to z pohledu nějaké jaksi informační znalosti. Ale určitě si nejsem vědom, že by někdo někdy tyto výroční zprávy četl, zvláště pokud se to týká skutečně malých obcí.

Z toho na základě této diskuse a i po důkladném projednání první reakce jaksi zástupců Ministerstva financí byla spíše neutrální, pak asi by se přišlo na ten úřad, jak se trochu změnil ten náhled s tím, že si to Ministerstvo financí nepřeje, ale zkusme jaksi vnímat realitu věci, že to, co nikdo nepotřebuje, nikdo ani nečte, tak se nesnažme jaksi zavádět coby povinnost, nebo ona to povinnost už je, ale snažme se tu povinnost odstranit. ***

Ve srovnání se zprávou o výsledcích finančních kontrol, která se předkládá dnes, bude výroční kontrolní zpráva výrazně zjednodušena po formální i obsahové stránce. Zpráva bude požadovat jen minimální nutné informace o řídící ekonomické kontrole a bude předkládána jednou ročně prostřednictvím informačního systému. Bude tedy sníženo administrativní zatížení všech povinných subjektů. Výroční zprávy jsou pro Ministerstvo financí hlavním zdrojem informací pro zaměření metodického řízení řídící ekonomické kontroly ve veřejné správě. Na základě informací obsažených ve výroční kontrolní zprávě bude možné posuzovat vyzrálost a míru nastavení celého systému řízení a kontroly veřejných financí, jehož součástí jsou ve velké míře právě malé obce, příspěvkové organizace a dobrovolné svazky obcí. Pro zabezpečení metodické podpory těmto subjektům je nevyhnutelné zajistit si od nich zpětnou vazbu, a to v podobě poskytování informací o řídící ekonomické kontrole v minimální nutné formě prostřednictvím výroční zprávy.

Víte, je to malý krůček, pokud se to přijme. Pan ministr financí ocitoval stanovisko svého ministerstva, věřím, že ještě bude nějaký čas na zvážení, jestli to stanovisko musí být tak příkré, jestli musí být tak negativní. Pojďme odstraňovat věci, které v zásadě, když jsem se ptal, jestli to někdo využívá, tak jsem se dozvěděl, že to téměř nikdo nevyužívá a je to zbytné a snažme se skutečně ty věci zjednodušovat. Ten návrh se netýká těch velkých obcí, které mají povinně ten vnitřní audit, týká se těch malých obcí, týká se malých veřejných subjektů.

Docela mě i zaujalo, že pokud je to povinnost pro všechny organizační složky státu, tak jak je to koncipováno, a vím, že Nejvyšší kontrolní úřad je jakýmsi nezávislým orgánem, a je taky organizační složkou státu, proč to Nejvyšší kontrolní úřad nemusí zasílat jako jediná organizační složka státu, tak jak je v návrhu zákona uvedeno. Takže to pouze k nějakému dokreslení těch důvodů, proč jsem ten návrh podával na rozpočtovém výboru. Rozpočtový výbor ten návrh schválil a zkusme se vcítit do reálného života a do problémů těch malých obcí. Já vím, že když to tam zůstane, to jsem také na rozpočtovém výboru avizoval, tak taky se s tím starostové naučili žít a budou s tím žít dále, ale je to zbytečné, pokud to nikdo skutečně nepotřebuje.