Nedůvěřiví občané – nízká volební účast
Postkomunistický prostor v EU, skládající se z východního Německa a východních zemí EU, má společné vlastnosti. K těm patří i podobnosti týkající se voleb - svátku demokracie - v těchto zemích, zejména notoricky nízká volební účast. To souvisí se skepsí občanů k politice.
Společnosti v postkomunistickém prostoru EU jsou hluboce poznamenány čtyřiceti lety komunistické diktatury. Lidé žili v podmínkách nepřetržité lživé propagandy. A protože pramenem těch nejpodlejších lží byla komunistická strana, bylo obyvatelstvo právě ke všemocné straně obzvláště nedůvěřivé. A nedůvěra k politickým stranám zůstává v postkomunistických společnostech ještě 24 let od revolucí extrémně vysoká, dosahuje dramatických 80 % – 98 % obyvatel (viz graf). S nedůvěrou k politickým stranám souvisí též nedůvěra k politickým institucím, jako je parlament či vláda. Jak je z grafu patrné, parlamentu věří v Rakousku 55 % občanů, v Lotyšsku 6 %. Politickým stranám věří v Rakousku 36 % občanů, v Lotyšsku 2 %. To jsou extrémní rozdíly, které ukazují, že ve vnímání demokracie se západ a východ EU od sebe zcela fundamentálně odlišují.
Nedůvěra a skepse způsobují nízkou volební účast
S nedůvěrou v politické strany a politické instituce, jako například parlament, souvisí skepse občanů ohledně možnosti ovlivňovat politické dění. Velká většina občanů České republiky, stejně jako ostatních postkomunistických zemí, je přesvědčena, že nemůže svým chováním - tedy v tomto případě voličským chováním - nic změnit. Proto prostě nechodí k volbám. Voličská účast ve východních zemích EU a východním Německu je vždy nižší než v zavedených demokraciích Rakouska, Nizozemska a Spolkové republiky-Západ. To je způsobeno zejména nezralostí občanské společnosti, jakož i rozšířeným názorem obyvatelstva, které je po mnoha zklamáních přesvědčeno, že vládní politiku stejně neovlivní. Toto přesvědčení pak platí tím spíše směrem k Evropskému parlamentu.
V prvních svobodných volbách po revoluci pozdravilo obyvatelstvo postkomunistických zemí nadšeně - vysokou volební účastí - svobodu volby, nabyté po dlouhém období diktatury. Voliči však byli záhy rozčarováni reálnou demokracií, která se dostavila, a sociálními otřesy, které způsobil přechod k tržnímu hospodářství. Proto v následujících volbách výrazně klesala voličská účast. Při posledních parlamentních volbách obnášela v postkomunistickém prostoru EU jen kolem 60 %, přičemž Litva (46 %) a Rumunsko (39 %) zaznamenaly negativní rekordy. Také v Polsku je nutno považovat volební účast občanů na parlamentních volbách (pravidelně pod 50 %) za nedostatečnou.
Nedůvěra v politické strany a parlamenty trvá. O to větší je pak i skepse v postkomunistickém prostoru ohledně parlamentu EU. A tak byla volební účast ve všech postkomunistických zemích EU menší než 37 %, ve většině zemí někdeš mezi 20 % a 30 %. Naše země s 18 % a Slovensko s 13 % jsou ovšem i v této skeptické, postkomunistické oblasti tentokrát smutnými rekordmany.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: cssd.cz
