Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové.
Co se týká statutárních měst a nominace toho, kdo je a kdo není statutárním městem, tak pokud se podíváme do historie, tak zjistíme, že statutárními městy se stávala města, která byla něčím výjimečná a byla něčím výsadní, a možná proto v zákoně o obcích to je tak, že města jsou vyjmenována a postupně jak zákonodárný sbor začíná mít přesvědčení, že výsadních a výjimečných měst je více a více a je to třeba i na základě iniciativy měst nebo krajů, tak tam další a další města přibývají. A jsme tady jenom dnes od toho, abychom řekli, jestli Třinec je nebo není výsadním, výjimečným městem, a jestli to, že je ocelovým městem nebo městem, kde se dlouhodobě hraje hokej, už je důvod pro to, abychom zvedli ruku a oni se stali statutárním městem.
Skutečně tam nejsou žádná pravidla a je to tak, že to, co by se mělo brát jako hlavní kritérium, je to, jestli vy si myslíte, že to město je výjimečné, výsadní, je takové, že by se mělo stát statutárním městem, což potom nevylučuje, že by se někdy statutárním městem třeba mohla stát i Telč, která je městem v UNESCO, na druhé straně zatím Telč ani kraj Vysočina to nenavrhují. A v tom je potom to riziko, jestli my dokážeme v nějakém okamžiku odlišit to, jestli ještě přidávat nebo už nepřidávat, a myslím si, že v tomto smyslu bychom dnes měli rozhodovat. Když se podívám na Třinec, na jeho historii a na to, kdo dnes už je statutárním městem, tak můj pocit je, že Třinec tam patří, byť nevím, jestli by tam patřil, kdyby měst třeba bylo jen deset. A když jich je dnes 25 plus Praha, tak mám pocit, že už asi Třinec patří a říkám to tady, jak to je, na druhé straně, abych to trošku odlehčil, nevím, jestli to pan Cieńciała a další ví, ale nejvíce statutárních měst je v Ústeckém kraji, kde jich je pět a potom v Moravskoslezském kraji, kde jich je také dnes pět, a pokud se Třinec stane statutárním městem, tak jich v Moravskoslezském kraji bude šest a Moravskoslezský kraj bude držet první příčku, neboť tam bude šest statutárních měst, zatímco třeba v Plzeňském kraji nebo na Vysočině je to město jenom jedno, jinými slovy hrozí riziko, že se tyto kraje budou snažit Moravskoslezský nebo Ústecký kraj dohonit, což by nebylo určitě dobře. Takže to je ta jedna část toho, co jsem chtěl říci.
Druhá část je reakcí na to, co tady říkali někteří mí předřečníci, že by to měla mít nějaká jasná pravidla a že by měl být vydefinován jakýsi statut měst. Potom jediné, co přichází do úvahy dle mého názoru jako člověka, který se zabývá třeba i tou regionální politikou, je, že se budeme dívat, o koho se město stará, jaký region obhospodařuje, jaký region vede. V tom případě se nabízí pouze dvě možnosti dle mého názoru logické. Tou první je, že vezmeme krajská města, protože jsou v čele krajů a jsou to hlavní města krajů, kterých máme 14, a tím územním celkem, v jehož čele oni stojí, jsou kraje, a druhá možnost je, že máme správní obvody obcí s rozšířenou působností, to je další typ tzv. normativního regionu a potom by jich bylo tedy 205. A všechny obce s rozšířenou působností by se staly statutárními městy, a tím pádem by tam nebyli starostové, ale primátoři.
Ale předpokládám, že k tomuto kroku připraveni nejsme a tímto směrem jsme se v zákoně o obcích nevydali, a proto já za sebe si dovolím podpořit návrh, abychom Třinec jako statutární město odsouhlasili, neboť z hlediska toho prvního způsobu posuzování, tzn. dnes té výsadnosti, výjimečnosti si myslím, že když se podívám na současná statutární města, tak Třinec, řekněme v mých očích, kritéria, která jsou potřebná pro to, aby se město mohlo stát statutárním městem, splňuje.
Děkuji za pozornost.
Miloš Vystrčil
autor: PV
