Vyzula (ANO): Pane šéfredaktore Cikrte, reaguji...

Minulý týden byl zveřejněn článek plný polopravd o mé osobě. Rozhodl jsem se reagovat.

Pane šéfredaktore Cikrte,

před mnoha lety, už ani nevím kolik tomu je, jsem měl příležitost být na Vašem kurzu pro lékaře, kde základem bylo téma, jak pracovat s médii. Doufám, že jsem to trefil, protože si dobře pamatuji, že hlavní Vaší myšlenkou pro nás bylo, že nad novináři nelze zvítězit. Jen moje nezkušenost a i naivita mi nevnukly otázku a jak se chovat v případě ne fér hry ze strany novináře. Věřím, že odpověď je stejná – nelze zvítězit. Váš poslední článek o mé osobě je toho příkladem. Rád bych odpověděl dříve, ale byl jsem na výjezdovém zasedání Výboru pro zdravotnictví a včera přišla hrozná zpráva o zemětřesení v Káthmándu, kde je bohužel i moje dcera s cestovní kanceláří Livingstone. Měl jsem jiné myšlenky. Na Vaše otázky dnes odpovím, ale nejdříve po pořádku.

Maily – ano, výborný nápad, jak spojovat lidi a to velmi rychle. Dříve se psaly dopisy a to ve frekvenci tak 3 týdně, někdy 3 za měsíc. Telefon byl k dispozici jen u privilegovaných. Naše rodina čekala na zavedení telefonní linky 20 let. Dnes máme tedy internet, e-maily – denně jich dostanu desítky až stovky a přes psp adresu to nejsou spamy. Snažím se na většinu odpovědět. Trávím hodiny u této e-mailové pošty, snažím se sofistikovaně odpovědět, což mnohdy nejde. Mrzí mne, že si adresáti odnášejí mnohdy jen minimum. Viz poslední aféra kolem očkování, kdy jsem se snažil paní vysvětlit postup sněmovního tisku o novele zákona o ochraně veřejného zdraví a stejně mne nepochopila. Byl z toho v minulém týdnu další článek. A v tomto snažení opravdu zapadl i Váš mail a to ještě opakovaně. Díky, že jste mi to připomněl. Mrzelo by mne, kdybyste si myslel, že to bylo schválně. Přece svého učitele nezapřu. Jen mne mrzí, že jste v článku neuvedl, že jste se ani nepokusil se se mnou spojit telefonicky. Všichni novináři tak činí, takže pochybuji, že Vy moje telefonní číslo nemáte. No nic, stalo se.

Jen krátce k celému článku. Je v něm řada nepravd, které však ponechávám novinářské představivosti a chápu to, ale je z nich jen vidět, že práci poslance moc nerozumíte ani Vy. Každý návrh je velmi důkladně probírán, konzultován s odborníky, než s ním vyjdu ven. Nejsem ten politik, který rozumí všemu a takoví tam opravdu jsou a taky nejsou všechny návrhy jen z mé hlavy. Ale když se mi líbí, tak je rád podpořím a zrovna tento se mi líbil velice. Z medicínské praxe totiž vím, že najednou léky z našeho trhu zmizí. A jsou to základní léky, které je následně nutno těžko dostávat zpět. Nestává se to často, ale stává a já bych opravdu chtěl pomoci pacientovi a nikoli podporovat nějaké nejasné manipulace s cenami léků, které vedou k obohacování spekulantů a poškozování pacientů.

Tak a teď k Vašim otázkám:

Co bylo důvodem předložení návrhu napsaném farmaceutickými firmami?

Je pravda a nijak to neskrývám, že návrh pochází z dílny farmaceutických firem. Pokud je ale prospěšný pro pacienty, nevidím na tom nic špatného. Návrh byl dva roky konzultován s Ministerstvem zdravotnictví a Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Tento návrh jsem zároveň nechal prostudovat svými nezávislými poradci pro zdravotnictví a všichni mi nezávisle na sobě potvrdili, že návrh je prospěšný především pro české pacienty. Proto jsem se rozhodl návrh načíst na výboru pro zdravotnictví.

Věděl jste o „čertově kopýtku“, které tam bylo schováno v podobě tzv. zacyklení cen?

Žádné čertovo kopýtko neexistuje. Návrh farmaceutické firmy diskutovali se Státním ústavem pro kontrolu léčiv a Ministerstvem zdravotnictví a žádné výhrady tohoto typu nezazněly. K tomu, co popisujete ve svém článku, mohu pouze uvést, že návrh upravuje stanovení maximálních cen až v případě, kdy nelze využít stanovení podle průměru 3 nejnižších cen v zemích referenčního koše nebo podle dohody se zdravotními pojišťovnami. Teprve potom se cena stanoví podle nejbližšího a nejlevnějšího léčivého přípravku v České republice. Pokud by byl nejbližší léčivý přípravek v České republice přípravek stejného výrobce, jedná se vlastně o totožný přípravek a není tedy nic špatného na tom, že bude mít také totožnou stejnou cenu. Důležitá je ale především podmínka, že se cena stanoví podle toho nejlevnějšího nejbližšího přípravku v České republice. Pokud bude tedy vedle přípravku stejného výrobce existovat také levnější přípravek jiného výrobce, bude stanovena nižší cena.

Upozornil Vás někdo – ČAFF, ministerstvo zdravotnictví, jiný subjekt, že tento návrh zvýší náklady veřejného zdravotního pojištění a kdy? Jak jste si takové upozornění pro sebe vyhodnotil?

Není pravda, že návrh zvýší náklady veřejného zdravotního pojištění, ale zabrání jejich snižování na úkor dostupnosti plně hrazených léčivých přípravků pro české pacienty. Pokud totiž léčivý přípravek, který zajišťuje plně hrazenou variantu terapie, není na trhu, konkurenčním přípravkům se započítávají doplatky do ochranného limitu pacientů/pojištěnců. Jeho překročení musí zdravotní pojišťovny svým pojištěncům navracet. V těch případech, kdy je plně hrazený přípravek na trhu přítomný v počtu několika málo krabiček, jde vlastně o takový legislativní podvod na pacienta/pojištěnce a jeho ústavní právo na plně hrazenou léčbu, protože plně hrazený přípravek existuje, ale pacient se k němu ve skutečnosti nemá šanci dostat. Díky tomu, že takový přípravek existuje, se pojištěncům ani nezapočítají doplatky za náhradní léky do ochranného limitu. Proto je správné, aby ten přípravek, který zajišťuje dostupnost plně hrazené terapie, musel mít nějaký minimální tržní podíl, a aby tento minimální tržní podíl mohl Státní ústav pro kontrolu léčiv kontrolovat a případně ho po výrobci vyžadovat.

Jakým způsobem jste návrh konzultoval s plátci (tj. zdravotními pojišťovnami)?

Plátci jsou v tomto případě jedním z regulovaných subjektů. Znovu bych však chtěl zdůraznit, že tento návrh byl dva roky projednáván s Ministerstvem zdravotnictví a Státním ústavem pro kontrolu léčiv, jakožto klíčovými subjekty. Pokud se tedy nyní Ministerstvo zdravotnictví k němu nehlásí, považuji to za skandální.

Návrh neprošel ve zdravotním výboru, jaký bude jeho další osud? Budete se snažit ho ještě nějakým způsobem prosadit?

Ano, budu se snažit, aby pro české pacienty byly zajištěny plně hrazené léky, které jsou pro ně zároveň dostupné. Pokud Ministerstvo zdravotnictví toto nechce, mělo by to otevřeně říci veřejnosti.

Ještě Vás musím upozornit, že zveřejním tento mail, kde jen můžu. Nemám ty samé možnosti jako Vy, ale díky moderním technologiím jej snad leckde dostanu.

S pozdravem

Váš žák

MUDr. Rostislav Vyzula, CSc.
profesor onkologie
předseda Výboru pro zdravotnictví PČR