Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Dámy a pánové, já jsem připravil k tomuto zákonu pět pozměňovacích návrhů, tři z nich si osvojil zemědělský výbor, za což děkuji, a zbývají dva, které jsem se rozhodl, že se pokusím předložit ke zvážení Sněmovně ve druhém čtení, a tedy nyní vás s nimi seznámím.
Já bych měl první návrh, ten se týká § 7a, konkrétně odstavce 3, ten § 7a stanovuje podmínky pro sdružení právnických nebo fyzických osob, tedy řekl bych zkráceně podmínky pro chovatele, které musí splnit při prodeji nebo darování štěněte ve věku do 6 měsíců. Jsou povinni vést evidenci o prodaných a darovaných štěňatech a tu uchovávat po dobu tří let. Za další jsou povinni poskytnout novému chovateli informaci o dosavadním způsobu krmení štěněte a popsat následnou péči. A nakonec vydat při převodu každého štěněte novému chovateli kopii evidenčního listu vrhu štěňat s uvedením konkrétního převáděného štěněte, nebo jiný dokument, který ve vztahu obsahuje údaje uvedené v odst. 5. A ten konkrétní odstavec 3 pak říká, že ustanovení a) a c), která jsem před chvilkou citoval, se nevztahují na provozovatele útulku. Čili zdá se, že útulky jsou z této povinnosti vyňaty. Já chápu, že není žádoucí, aby útulky produkovaly mláďata a nabízely je jako svoji významnou činnost chovatelům, ale přesto se může stát, že do útulku přijde březí fena anebo přijde fena již s vrhem štěňat.
Takže se může stát, že ten útulek prostě bude muset se o ta štěňata postarat a nabídnout je zájemcům k převzetí, který by podle mého názoru měl splňovat ty povinnosti, které se vztahují na jiné chovatele, a proto navrhuji, aby ten odst. 3, v § 7 a) byl z toho zákona vyňat. Tady se snažíme také bránit tomu, aby mohlo docházet ke zneužívání této věci, aby přes některé útulky, množírny psů mohly se pokoušet distribuovat štěňata. Není totiž výjimkou, že některé útulky by mohly vyžadovat pak adopční poplatek, který by byl ve výši odpovídající ceně toho štěněte při reálném prodeji. Takže to je můj první návrh.
RNDr. Jan Zahradník
Návrh druhý se týká § 13, konkrétně odst. 2, který stanovuje povinnosti buďto chovatelům zvířete, anebo i těm, kteří se starají o nalezené zvíře, nějakého toulavého, toulavé případně opuštěné zvíře, tedy oni musí dbát o jeho zdraví a dobrý stav. Za splnění této povinnosti se považuje i oznámení místa nálezu toho zvířete obci nebo předání toulavého, případně opuštěného zvířete to útulku. A já si myslím, že by obec neměla být vyňata z toho, aby byla informována o tom nalezeném zvířeti a o jeho předání do útulku. Ono totiž je při nálezu zvířete potřeba vycházet ze znění občanského zákoníku, který popisuje jak obec nakládá s tou nalezenou věcí, kterou samozřejmě to zvíře v té zákonné dikci je.
Proto navrhuji, aby v tom případě, pokud bude předáno zvíře do útulku, tak muselo se stát s vědomím obce. Takže doporučuji, navrhuji do § 13 odst. 2 za slova "do útulku", doplnit slova "s vědomím obce". Jakým způsobem ta obec bude uvědoměna o tom, to už nechám na prováděcí předpis. Asi by bylo nejlepší, kdyby tato povinnost byla svěřena tomu útulku, který takto od nálezce zvíře přijme a pak tedy by měl obec o nabytí toho zvířete informovat. To jsou tedy mé dva návrhy, ke kterým se potom v podrobné rozpravě přihlásím. Děkuji za pozornost.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
