Poprvé jsem se s tímto fenoménem setkal na jednání se zástupci Ministerstva obrany na půdě JMK. Jednalo se o radaru u Mohyly Míru. To není podstatné. Podstatné bylo to, že se kromě šéfů z MO jednání účastnil i tehdejší mluvčí, který velice arogantně a s přezíravostí komentoval naše námitky, podněty a komentáře. Dopadlo to tak, že přítomní generálové mlčeli a mluvčí mluvil a mluvil. Než ho utnul pan starosta města Újezd u Brna ThDr. Jan Hradil, Th.D., který mu velice důrazně připoměl, že nás jeho názory nezajímají, protože se ptáme přímo zúčastněných generálů, kteří snad umí mluvit sami. Mluvčí zmlkl a začala diskuse. A od té doby jsem si začal všímat mluvčích.