Aby však Andrej Babiš mohl řídit stát jako svoji vlastní firmu, musí on sám hrát roli majitele, a všichni občané vystoupovat v roli jeho zaměstnanců - a tedy bez odmlouvání poslouchat jeho příkazy (nebo dát výpověď, tedy emigrovat nebo rezignovat na jakoukoliv ekonomickou aktivitu). Nyní nám pan Babiš přikazuje: nechte na sebe, na svoje podnikání a na svoje příjmy uvalit soustavný dozor.

Na první pohled se to snad někomu může zdát skvělé: stát získá spousty peněz, hamižní živnostníčci přestanou šidit na danich, a všem se nám začne dařit o mnoho lépe. Za vzletnými hesly o prosperitě státu se však skrývá něco velice ošklivého. Andrej Babiš by samozřejmě velice rád řídit státní ekonomiku. Přihlédneme-li k tomu, v jakých podmínkách se započala jeho kariéra, tedy v podmínkých hýčkaného kádra komunistické diktatury, zapadá vše do sebe: Andrej Babiš je svým založením typický příklad normalizačního centrálního plánovače, jehož kariéra byla nasměrována v 80. letech a nikdy se z cesty centrálního plánování neodchýlila. Není pochyb o tom, že jako centrální plánovač může Andrej Babiš uplatňovat politickou moc vůči všem ekonomickým subjektům (tedy vůči jednotlivcům). Aby však taková moc měla alespoň naději vzbudit iluzi fungování, musí omezit jakoukoliv odlišnost, která by se odchylovala od jeho plánovacích tabulek a grafů.

Andrej Babiš se kdesi vyjádřil, že malé podniky jsou na nic - tím hlavním, nejdůležitěším hybatelem ekonomiky pro něj není malý podnik, živnost zaměstnávající dvě tři osoby a vydělávající právě tak akorát pro zabezpečení slušného života svého majitele a jeho rodiny, ale velký koncernový podnik, se stovkami a tísici zaměstnanci, obhodující s cizinou, a hlavně - teď to nejdůležitější - fungující v součinnosti s politikou. Hospodářský systém, v němž je hlavní veličinou několik málo velkých podniků personálně i organizačně propojených se státní mocí je přesně tím, co dostaneme, představíme-li si stát coby firmu. Takový systém má i jméno: korporativismus.

Několik velkých podniků lze politicky ovládat, zkorumpovat jeho majitele, zavázat si je bezpočtem výhod a privilegií - s tisícovkami malých podniků a živností však nic takového udělat nelze. Aby mohl Andrej Babiš řídit stát jako firmu, potřebuje co nejvíc omezit individualitu podnikání - čím méně malých, nezávislých podnikatelů, tím lépe pro něj.